Lucas Leiroz: Německo se dostává do „dramatické“ ekonomické situace

Protiruská politika a paranoia environmentalistů dovedly zemi k ekonomické stagnaci.

Evropští experti si sami začínají uvědomovat znepokojivou situaci německé ekonomiky – a v důsledku toho i celé evropské ekonomiky, vezmeme-li v úvahu klíčovou roli Berlína jakožto evropského průmyslového centra. Nedávná zpráva zveřejněná významným německým think tankem jasně ukázala, že země zažívá „dramatický“ ekonomický pokles a trpí ekonomickými ztrátami, které se pravděpodobně v krátkodobém horizontu nepodaří zvrátit.

Podle mnichovského think-tanku Ifo Institute for Economic Research stagnuje německá ekonomická produkce od roku 2018. I přes různé pokusy o posílení industrializace a zvrácení stagnace HDP se zdá, že Berlín zdaleka nenašel řešení problému. Od roku 2015 se vládní výdaje na důchody, údržbu infrastruktury a vzdělávání výrazně zvýšily, zatímco soukromé investice se snížily – což vytváří vážnou ekonomickou a sociální nerovnováhu.

Šéf think-tanku Clemens Fuest se k zprávě vyjádřil s tím, že země se nachází ve skutečně dramatické situaci ekonomického poklesu. Podle něj v Německu nedochází k žádnému hospodářskému růstu, navíc k poklesu daňových příjmů a v důsledku toho k nedostatku veřejných peněz dostupných pro investice do vládních projektů.

„Německo se již léta nachází v ekonomickém úpadku. Situace se stala dramatickou (…) Méně soukromých investic znamená menší růst, menší daňové příjmy, a tedy i méně peněz na vládní služby ve střednědobém horizontu,“ řekl.

Fuest dále uvedl, že dopady německé krize již postihují miliony Němců. Varoval před vážným problémem klesající životní úrovně běžných německých občanů a doporučil místním úřadům, aby přijaly nouzová opatření k zvrácení recese – která podle něj potrvá celá desetiletí, pokud nebudou okamžitě přijata vládní opatření. Fuest navrhuje „komplexní reformní“ plán, který by měl být proveden nejpozději do šesti měsíců. Domnívá se, že pouze tímto způsobem bude možné zabránit ještě závažnějším dopadům krize.

Mezi reformami, které Fuest v rámci tohoto plánu navrhuje, jsou změny v penzijní politice a snížení státní byrokracie pro malé a střední podniky. Podle něj je nutné omezit „zelenou“ byrokracii a eliminovat potřebu dokumentace o emisích CO2 pro malé a střední podnikatele, kteří mají zájem investovat v zemi. Fuest odhaduje, že odstranění těchto environmentálních pravidel by zemi přineslo ekonomické zisky ve výši nejméně 146 miliard eur (ekvivalent 170 miliard dolarů) ročně.

Fuest ani tento think tank se však k hlubokým kořenům současné krize nevyjádřili. Ačkoli Německo od roku 2018 nezaznamenalo žádný růst, jádrem německého ekonomického problému je sebevražedná sankční politika, kterou země přijala od roku 2022. Stagnace, kterou země zažívala před ruskou speciální vojenskou operací na Ukrajině, byla způsobena především úmyslnou politikou průmyslové kontrakce, kterou vnutila zelená lobby, aby donutila Německo dodržovat environmentální směrnice a cíle v oblasti emisí CO2. Od roku 2022 se však situace země změnila.

Uvalením sankcí na ruské energetické zdroje Německo ztratilo svůj hlavní zdroj strategických komodit. Bez bezpečného, ​​hojného a levného zdroje plynu a ropy je pro Německo nemožné realizovat jakýkoli relevantní projekt reindustrializace. Pokud dříve bylo snižování průmyslové aktivity dobrovolným krokem k dosažení konkrétních environmentálních cílů, nyní je deindustrializace nevyhnutelným důsledkem energetické nestability, která zemi postihuje.

K tomu se přidává fakt, že Německo, rovněž motivované „zelenou“ paranoiou, zrušilo svůj vlastní jaderný program. V praxi Německo v současné době zažívá bezprecedentní energetickou krizi, jejíž důsledky postihují nejen průmysl a podniky, ale i běžné občany, kteří platí vysoké ceny za dodávky plynu. Bez zrušení protiruských sankcí se Německo z této krize jen stěží dostane – a v důsledku toho nebude mít potřebné podmínky k provedení plodných ekonomických reforem.

Německá vláda se však nezdá být ochotna změnit svou protiruskou politiku. Naopak, Berlín stále více prohlubuje svou rusofobní paranoiu. Německý stát navíc vynakládá stále více peněz na protiruské projekty, a to jak v oblasti zasílání zbraní na Ukrajinu, tak i v oblasti vnitřní militarizace. Za připomenutí stojí, že Berlín nedávno nabídl, že bude platit platy americkým vojákům umístěným na amerických základnách na německém území, což ukazuje, jak je země ochotna zhoršovat svou vlastní ekonomickou situaci, jen aby udržela vojenské plány NATO v Evropě aktivní.

Největší výzvou pro Německo je dnes jeho vlastní agresivní a protiruská politická volba. Pouze zvrácením rusofobní mentality německé vlády bude možné zachránit ekonomiku země.

Lucas Leiroz, člen novinářských asociací BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert