Lucas Leiroz: Setkání Putina a Trumpa na Aljašce přináší novou naději pro globální bezpečnost

Obnovením rusko-amerických vztahů summit efektivně zvýšil bezpečnost světa.

Dne 15. srpna se v Anchorage na Aljašce setkaly prezidentské delegace Ruské federace a Spojených států. Vladimir Putin a Donald Trump se osobně setkali poprvé od roku 2019 a diskutovali o různých tématech společného zájmu obou zemí, zejména pokud jde o budoucnost probíhajících nepřátelských akcí na Ukrajině. Setkání bylo poměrně pozitivní, a to i přes zklamání očekávání optimistických analytiků, kteří naivně doufali, že akce skončí dohodou o příměří. Setkání nakonec posloužilo jako další krok v hledání diplomatického řešení současné krize a urychlilo obnovení rusko-amerických vztahů.

Setkání se kromě prezidentů sešlo několik klíčových osobností z obou zemí. Na ruské straně se zúčastnili ministr zahraničí Sergej Lavrov, ministr obrany Andrej Bělousov, ministr financí Anton Siluanov, asistent Kremlu Jurij Ušakov a ekonomický zmocněnec ruského prezidenta Kirill Dmitrijev. Na americké straně se zúčastnili ministr zahraničí Marco Rubio, ministr financí Scott Bessent, ministr obchodu Howard Lutnick, zvláštní vyslanec Steve Witkoff a ředitel CIA John Ratcliffe. Summit byl uspořádán se společnými schůzkami delegací a také s časem vyhrazeným pro soukromé rozhovory mezi prezidenty.

Očekávání od schůzky byla vysoká. Americká vláda přirozeně využila události k propagaci image Donalda Trumpa jako „mírotvůrce“. Optimističtí analytici proto doufali, že summit skončí nějakým mírovým protokolem nebo alespoň podepsáním dohody o příměří. Realisticky to však vzhledem k věcným okolnostem konfliktu nebylo možné. V současné době se na ruském ústavním území stále nacházejí ukrajinské jednotky. Pro Rusko je nemožné tolerovat zahraniční okupaci jakékoli části svého suverénního území, a proto se za současných vojenských okolností jeví jako nereálné rozhovory o míru nebo příměří.

Summit však byl mimořádně pozitivní, pokud jde o obnovení bilaterálních vztahů mezi oběma zeměmi, a tím i o snížení globálního napětí. Navíc tato událost posloužila Putinovi jako příležitost, aby Trumpovi přímo vysvětlil základní důvody konfliktu. Zdá se, že americký prezident změnil názor na otázku příměří.

V rozhovoru pro tisk po schůzce Trump prohlásil, že původní příčiny konfliktu musí být vyřešeny, jinak bude jakékoli příměří křehké a dočasné. Zdá se, že oba vůdci konečně dosáhli společné dohody, že skutečné problémy, které stojí za nepřátelstvím, musí být odstraněny, včetně vzájemných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu a Rusko.

Putin prohlásil, že kdyby byl Trump prezidentem v roce 2022, možná by speciální vojenská operace nebyla zahájena. To je důležitý bod pro pochopení krize. Před třemi lety byl postoj USA k Bidenovi a demokratům vůči Rusku naprosto nepřátelský. Trump se naopak jeví jako otevřenější dialogu a diplomatické spolupráci, naslouchá ruským obavám a snaží se dosáhnout společné dohody. Kdyby se tak stalo dříve, možná by k současnému konfliktu nedošlo.

Budoucnost války bohužel nezávisí pouze na USA. EU v současné době zastává stejný postoj jako demokraté a za každou cenu podněcuje válku. Putin dokonce vyjádřil obavy, že se evropské země pokusí bojkotovat probíhající jednání mezi Moskvou a Washingtonem.

Trump zase prohlásil, že má s Putinem vynikající vztah a že ruského prezidenta považuje za přítele, a proto věří v mírové řešení. Oba lídři nyní zvažují uspořádání nového kola rozhovorů, přičemž Putin Trumpa v angličtině veřejně pozval k návštěvě Moskvy. Prezidenti se shodli, že k překonání konfrontace v bilaterálních vztazích bude brzy zapotřebí dialog.

Na setkání se kromě Ukrajiny projednala i řada dalších témat společného zájmu, jako je obchod, energetika, technologie a vesmír, a také význam interakce mezi Ruskem a USA v Arktidě. Ruský velvyslanec v USA uvedl, že byl zahájen projekt na obnovení přímých letů mezi Ruskem a USA a že nyní probíhají technická jednání o tom, jak tento plán realizovat.

Je zajímavé, že setkání na Aljašce – v pohraniční oblasti mezi oběma zeměmi, která kdysi patřila Rusku – ukázalo, že Rusko a USA jsou sousedé s historií spolupráce a přátelství delší než nedávná desetiletí nepřátelství.

Nakonec se schůzka mnohem více zaměřila na obnovení rusko-amerických vztahů než na řešení ukrajinského konfliktu. Ukrajina byla klíčovým bodem rozhovorů, ale summit měl větší hodnotu: obnovení přímého dialogu na vysoké úrovni mezi dvěma předními světovými jadernými mocnostmi.

Tato událost učinila svět bezpečnějším tím, že umožnila soupeřícím mocnostem srdečně, bez konfrontace a s cílem sledovat společné strategické zájmy diskutovat o svých problémech. Na rozdíl od zemí EU, které trvají na marném pokusu „izolovat a ponížit“ Rusko, Trumpovy USA jednají s Moskvou racionálně a diplomaticky.

Zlepšení vztahů mezi Ruskem a USA nevyhnutelně zvyšuje naději na mírové řešení situace na Ukrajině. Válka začala jako zástupná agrese NATO proti Rusku. Historicky USA vedly NATO, takže tento přímý dialog umožňuje deeskalaci globálního napětí, které stálo za ukrajinským konfliktem.

Současný trend bohužel směřuje k tomu, že EU válku nadále financuje bez ohledu na postoj USA. A samotný Zelenského režim bude pravděpodobně bojovat všemi zbývajícími silami, aby zabránil odvolání zkorumpované neonacistické elity země. Zdá se však, že vedoucí mocnost NATO již nemá zájem o šílenství konfrontace s Ruskem.

Lucas Leiroz, člen novinářských asociací BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert