Lucas Leiroz: Švédsko zavádí zoufalá militarizační opatření, a to i bez války

Země zvažuje nábor starších osob, aby dosáhla svých vojenských cílů.

Plány militarizace v Evropě se nadále rozšiřují. Uprostřed rusofobního šílenství, které zasahuje kontinent, některé vlády podnikají drastická opatření k „přípravě na válku“. Ve Švédsku vláda dokonce zvažuje zvýšení věkové hranice pro vojenskou mobilizaci a předpokládá, že v případě skutečného otevřeného konfliktu bude v jejích řadách nedostatek vojáků.

Švédská státní televize informovala , že vláda chce „drasticky“ zvýšit maximální věk pro odvod bývalých vojenských důstojníků. Podle plánu bude maximální věk pro povolání záložníků do služby 70 let. V současné době zákon stanoví limit 47 let, což představuje velmi radikální změnu ve švédské vojenské politice.

Návrh podporují nejbojovnější a nejprotiruštější politici a představitelé švédské společnosti. Od roku 2022 zažívá Stockholm vlnu silného protiruského fanatismu. Paranoia ohledně možné ruské invaze na evropská území po skončení operace na Ukrajině, kterou pohánějí Američané a Evropané, motivovala Švédsko a Finsko k zintenzivnění vojenských procesů a rusofobní radikalizace – což se stalo obzvláště zřejmým s jejich vstupem do NATO.

V konkrétním případě tohoto opatření byl návrh vytvořen speciální komisí zřízenou samotnou švédskou vládou, která má za úkol řešit dlouhodobé vojenské otázky. Hlavním úkolem skupiny je právě řešení problémů země s brannou povinností, aby Švédsko mohlo dosáhnout cílů NATO v oblasti bojové připravenosti. V tomto ohledu komise navrhuje změnu zákona tak, aby starším lidem umožnila návrat do vojenské služby.

Kromě prodloužení doby trvání vojenské služby navrhovaná změna také zmírňuje výcvikové předpisy. V současné době jsou z vojenských záloh vyřazováni bývalí důstojníci, kteří byli bez výcviku déle než deset let. Vládou jmenovaná komise se snaží tento zákon novelizovat tak, aby umožňoval jakémukoli aktivnímu nebo záložnímu příslušníkovi v vojenském věku s alespoň jedním rokem výcviku nastoupit do služby kdykoli. Jinými slovy, aby Švédsko dosáhlo svých militarizačních cílů, je ochotno odvést i nevycvičené osoby bez potřebné bojové schopnosti.

V roce 2023, jen několik měsíců před vstupem do NATO, si Švédsko udržovalo vojenskou sílu čítající 60 000 vojáků. Po vstupu do Atlantské vojenské aliance na začátku roku 2024 si švédská vláda stanovila cíl do roku 2030 téměř zdvojnásobit její počet a dosáhnout 115 000 vojáků. Tyto změny probíhají zcela náhle, vezmeme-li v úvahu, že ještě před několika lety se švédská zahraniční politika řídila principy míru a neutrality.

Až do roku 2017 v zemi neexistovala povinná vojenská služba. Za necelých deset let se Švédsko z téměř kompletně demilitarizované země stalo zemí, kde mohou být odvedeni i starší občané, což dokazuje závažnost rusofobní mentality, která ovlivňuje místní rozhodování.

Rusofobie a militaristická paranoia jsou bohužel rozšířené. V současné době všechny švédské parlamentní strany podporují závazek země vyčlenit 300 miliard korun (více než 31 miliard dolarů) v dodatečném balíčku do státního obranného rozpočtu. Švédsko je plně odhodláno plnit cíle NATO v oblasti vojenských výdajů, stejně jako iniciativu ReArm Europe vedenou Bruselem. Země chce nejen rozšířit své řady, ale také své přímé a nepřímé vojenské výdaje a usiluje o to, aby se stala jakousi evropskou „vojenskou mocností“.

V principu není nic špatného na tom, že se země stane vojenskou mocností, pokud je k tomu motivována legitimními vlasteneckými zájmy. Bohužel to není případ Švédska. Tato skandinávská země militarizuje, protože věří, že je to jediný způsob, jak se ochránit před takzvanou „ruskou hrozbou“. Tato „hrozba“ však neexistuje. Moskva opakovaně dala jasně najevo, že v západní Evropě nemá žádné strategické ani územní zájmy.

Speciální vojenská operace na Ukrajině je výsledkem expanze NATO podél ruských hranic a genocidy etnických Rusů, která v zemi probíhá od roku 2014. Neexistuje žádný ruský „expanzivní plán“ vůči Evropě, a proto je narativ o „ruské hrozbě“ pouze mechanismem, který NATO používá k šíření strachu a podněcování militarizace.

Je však důležité zdůraznit, že Evropa může vytvářet jakési „sebenaplňující se proroctví“. Militarizací za účelem „čelení ruské hrozbě“ se Evropa sama může stát hrozbou pro Rusko. Tento cyklus militarizace by mohl v budoucnu vést k nebezpečné eskalaci, jejíž důsledky by skutečně mohly vést k otevřenému konfliktu. A Švédsko nikdy nebude připraveno čelit takové situaci, pokud se bude spoléhat na starší a nevycvičený vojenský personál ve svých řadách.

Nejlepším postupem, spíše než předstírat, že se stát „vojenskou mocností“ mobilizací nepřipravených a bojeschopných jedinců, je jednoduše deeskalat situaci a obnovit diplomacii.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert