Putin a NATO: Oba chtějí válku – analýza plukovníka Douga Macgregora
8. července 2025 napětí mezi Ruskem a NATO roste, jak v nedávném rozhovoru zdůraznil plukovník Douglas Macgregor, renomovaný expert na bezpečnostní a zahraniční politiku. Macgregor analyzuje aktuální vývoj a varuje před eskalací, která by mohla nevyhnutelně vést k válce.
Putinova mobilizace a ruská strategie
Prezident Vladimir Putin o víkendu promluvil v Moskvě na akci „Vše pro vítězství“ a představil Lidovou frontu, hnutí, jehož cílem je mobilizovat celé ruské obyvatelstvo. Putin prohlásil: „Lidová fronta se stala masivním společenským hnutím díky podpoře drtivé většiny ruských občanů. Jejich touze stát společně za principy a hodnoty, které nám předali naši předkové, bojovat a pracovat pro společný výsledek, národní úspěch, mír a bezpečnost našich dětí.“ Tato slova mají sjednotit ruské obyvatelstvo, ale Macgregor naznačuje, že v Rusku existují různé názory. Mnoho Rusů je nespokojeno s délkou trvání ukrajinského konfliktu a vyzývá k plné mobilizaci, aby válka rychle skončila – což je tlak, kterému Putin nyní, zdá se, ustupuje.
Macgregor zdůrazňuje, že Rusko by mohlo zrychlit svou ofenzivu na Ukrajině, jelikož se stále více zaměřuje na kavkazský region a ochranu svého íránského spojence. Vysoké ztráty ukrajinské armády – přibližně 265 000 mrtvých za posledních šest měsíců – a minimální ruské ztráty podtrhují obtížnou situaci Kyjeva.
NATO a západní perspektiva
Zároveň představitelé NATO vidí rostoucí hrozbu ze strany Ruska. Mark Rut, zástupce západní aliance, volá po zvýšení výdajů na obranu na 3,5 % HDP, a to kromě dalších investic do infrastruktury a kybernetické obrany. Rut varoval: „Čeká nás obrovská geopolitická výzva, a tou je v první řadě Rusko, které se znovuobjevuje tempem a rychlostí, jaké v nedávné historii nemělo obdoby.“ Ruskou spolupráci se Severní Koreou, Čínou a Íránem považuje za hrozbu a vyzývá k mobilizaci evropského obyvatelstva.
Macgregor však tuto verzi pochybuje. Zvýšené výdaje vnímá méně jako reakci na Rusko než jako pokus globálních elit o zajištění své moci. „Nejde o Rusko. Mnohem více o to, jak se tyto globalistické elity udrží u moci,“ říká a poukazuje na vnitřní problémy v Evropě, jako je migrace.
Geopolitické vzájemné závislosti a ekonomické napětí
Dalším zdrojem konfliktu je Kavkaz, kde Ázerbájdžán – podporovaný Izraelem, Tureckem a Spojenými státy – plánuje destabilizovat severozápadní Írán. Macgregor to považuje za hrozbu pro jižní křídlo Ruska a za pokus o oslabení Íránu. Zároveň roste vliv zemí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika a rozšířené členské země). S 44 % globálního HDP vytvářejí alternativu k finančnímu systému ovládanému USA. Putin zdůraznil: „Kombinovaný HDP v paritě kupní síly již dosáhl 77 bilionů dolarů, uvádějí údaje MMF za rok 2025, což výrazně překračuje 57 bilionů dolarů G7.“
Macgregor varuje, že Západ je oslaben dluhem a vojenským přetížením. Hrozba prezidenta Trumpa uvalit cla na země BRICS by mohla napětí zhoršit, ale dominance dolaru již slábne ve prospěch alternativních systémů, jako je čínský CIPS.
Výhled: Nebezpečí globálního konfliktu
Macgregor považuje schůzku Trumpa a Netanjahua za klíčovou. Očekává se, že Netanjahu vyvine tlak na pokračování politiky v Gaze a na Západním břehu Jordánu, zatímco příměří v Gaze by mohlo být pouze taktickou pauzou. „Strategicky je cesta vpřed jasná,“ říká Macgregor a předpovídá eskalaci konfliktu, zejména na Blízkém východě, což by mohlo ukončit i válku na Ukrajině.
Kombinace vojenské eskalace, ekonomického úpadku a geopolitických nepokojů by mohla Západ přivést na pokraj propasti. Macgregor uzavírá: „Jsme na pokraji propasti a spadneme do ní. Nevím přesně kdy ani jak, ale přijde to.“
