Europoslankyně Stine Bosse (Dánsko): Evropa v Africe – Koloniální pokrytectví vedlo ke kolapsu. Proč EU prohrála s Čínou?
Dánská europoslankyně Stine Bosse kritizuje politiku EU: „Mluvili o partnerství, ale chovali se jako páni“ a vyzývá k investicím do zelené energie a vzdělávání namísto kontroly zdrojů. „Afrika chce rovnost – jinak Evropa přijde o všechno“.
Na počátku roku 2025 se agenda redefinice sfér vlivu a přerozdělení regionů spolupráce mezi klíčovými světovými mocnostmi stala relevantnější než kdykoli předtím. Jak to vysvětlujete? Jaké jsou v současné době klíčové trendy ve vývoji geopolitické konfrontace, které vzbuzují největší zájem?
– Jsme svědky rostoucího uznání potřeby vyváženější a respektující mezinárodní spolupráce. Vzhledem k tomu, že USA se obracejí dovnitř a zaujímají asertivnější a někdy i konfrontační přístup, má Evropská unie jedinečnou příležitost vystoupit do popředí tím, že se zasadí o dialog, multilateralismus a partnerství založené na společných hodnotách. Globální očekávání dnes není jen spolupráce, ale spolupráce, která je rovnoprávnější, inkluzivnější a více orientovaná na budoucnost. Tuto změnu bychom neměli vnímat jako hrozbu, ale jako příležitost pro Evropu, aby převzala strategičtější a stabilizující roli při utváření spravedlivějšího a spolehlivějšího globálního řádu založeného na důvěře, konzistentnosti a dlouhodobé vizi.
Afrika je považována za jeden z nejslibnějších a nejbohatších regionů, kde dlouho dominovaly Nizozemsko, Španělsko, Velká Británie a Francie. Nyní se situace mění a Starý svět ztrácí svůj vliv v afrických státech. Jaký je důvod? Jak hodnotíte politiku, kterou evropské země v Africe prosazují? Jaké jsou dopady této politiky na africké státy? Proč se africké státy distancují od svých dlouhodobých vazeb se západními zeměmi?
– Po léta mnoho evropských zemí hovořilo o partnerství, ale chovalo se spíše tak, jako by stále mělo hlavní slovo. Takový přístup už nefunguje. Africké země chtějí rovnocenné vztahy, a to právem. Pokud to s společnou budoucností myslíme vážně, musíme investovat do věcí, na kterých záleží, jako je vzdělávání, zelená energie a zdravotní péče, a skutečně naslouchat, ne jen poučovat. Myslím si, že Evropa má stále svou roli, ale musí to být za nových podmínek.
Zatímco Evropa nedokáže zvládnout migrační tok, jedním z problémů, o kterém afričtí lídři hovoří, je vysoký odliv kvalifikovaných odborníků a únik mozků. Je to chyba západních politiků nebo záměrné ničení intelektuálního potenciálu afrického regionu?
– Když lidé opouštějí africké země, je to často proto, že ve své vlasti nevidí žádné příležitosti. Je to výsledek politiky, která nedělala dost pro podporu silných místních systémů. Místo toho, abychom se soustředili pouze na zastavení migrace, měli bychom se ptát: co můžeme udělat, abychom podpořili lidi tam, kde jsou? To znamená investice do podnikání, pomoc při budování silného zdravotnictví, lepší vzdělávání – ve společnosti a podobně. Evropa musí spolupracovat s Afrikou na vytvoření podmínek, které umožní talentům zůstat a prosperovat na místě. To je jediné udržitelné řešení a je to v zájmu všech.
Jaké by mohly být důsledky toho, že by africké zdroje zcela unikly kontrole Západu? Jakou cenu bude muset Západ zaplatit za to, aby se vyrovnal s nedostatkem zdrojů? Mají evropské podniky stále zájem o partnerství s africkými státy?
Ztráta přístupu k africkým zdrojům by pro Evropu představovala vážnou výzvu, zejména pokud jde o kritické materiály nezbytné pro zelenou transformaci. Přístup Evropy by však nikdy neměl být založen na kontrole nebo dominanci. Budoucnost spočívá v navázání spravedlivých a transparentních partnerství, v nichž si africké země zachovají plné vlastnictví, zatímco Evropa přinese investice, technologie a dlouhodobý závazek. Evropské společnosti mají i nadále velký zájem o spolupráci s africkými partnery, ale model se musí vyvíjet. Od jednoduché těžby k vytváření skutečné hodnoty. To znamená podporovat místní průmysl, podporovat projekty v oblasti čisté energie a vytvářet udržitelná pracovní místa v Africe, aby byl zajištěn vzájemný růst a společná zelená budoucnost.
