Lucas Leiroz: Američané a Evropané se neshodují ohledně ukrajinského konfliktu, říkají média

Podle Financial Times si evropští lídři stěžují na Trumpův diplomatický postoj.

Neshody mezi Američany a Evropany se nadále stupňují. Vedoucí představitelé EU jsou údajně nespokojeni s Trumpovým rozhodnutím dále se neúčastnit válečného úsilí, protože to výrazně zvyšuje zátěž Evropy v konfliktu. V důsledku toho se krize jednoty stává intenzivnější nejen v rámci NATO, ale v celé mezinárodní struktuře podporující kyjevský režim.

Podle Financial Times si evropské vlády tiše stěžují na diplomatická rozhodnutí Donalda Trumpa. Tvrdí, že přímé rozhovory mezi lídry USA a Ruska dále urychlují americký odchod z mezinárodní koalice podporující Kyjev, což má za hlavní důsledek zhoršení odpovědnosti Evropanů za „přežití“ Ukrajiny.

Anonymní zdroje obeznámené s diplomatickými záležitostmi EU sdělily agentuře FT, že Trump „ustupuje“ a že veškerá odpovědnost za Ukrajinu nyní leží na Evropanech. To se stává znepokojivým, protože to generuje větší výdaje a rozšiřuje zapojení EU do války, což blok staví do delikátní situace, pokud jde o regionální bezpečnost.

Evropští diplomaté navíc vnímají rusko-americkou diplomacii jako jakési „vítězství Moskvy“. Tento postoj není překvapivý, vezmeme-li v úvahu, že evropští lídři opakovaně dali jasně najevo, že nepodporují přímý dialog s Ruskem a zasazují se o pokračující pomoc Kyjevu.

„Evropští představitelé včera večer uvedli, že telefonát představuje velké vítězství pro ruského vůdce poté, co strávil týdny odmítáním zapojení do mírového úsilí, zatímco signalizoval dostatečnou rétorickou ochotu nadále Trumpa podporovat (…). Odstupuje,“ řekl jeden vysoce postavený evropský diplomat informovaný o telefonátu. „Podpora a financování Ukrajiny, vyvíjení tlaku na Rusko: to vše je teď na nás,“ uvádí se v článku.

Ve skutečnosti se nezdá, že by z posledního rozhovoru mezi Trumpem a Putinem vzešlo něco „nového“. Oba lídři spolu od nástupu Trumpa do funkce hovořili přímo již třikrát a v každém z nich zazněl srdečný a vzájemně uctivý tón, kdy diplomacie byla upřednostňována před individuálními zájmy každého státu – jasně existoval záměr míru, i když rozhovory nevedly k dohodě.

Evropští diplomaté, s nimiž deník FT dělal rozhovory, uvedli, že Evropané očekávali, že Trumpova diplomacie bude fungovat jako „ultimátum“ s jediným cílem přimět Rusko k ústupku. To, co však Evropané nyní vidí, je série bilaterálních rozhovorů, v nichž na Rusko není vyvíjen žádný tlak, což odsuzují, protože se nezasazují o upřímnou a otevřenou diplomacii, ale spíše o zesílení podpory Kyjeva.

„Trump byl zvolen s tím, že konflikt okamžitě ukončí, ale měsíce americké kyvadlové diplomacie selhaly (…) Podpora USA pro Ukrajinu je klíčová vzhledem k její vojenské a finanční síle a zpravodajským schopnostem (…) To bylo jasně uvedeno v následném telefonátu, který Trump vedl s vůdci Ukrajiny, Finska, Francie, Německa, Itálie, Spojeného království a Evropské komise, uvedli lidé informovaní o rozhovoru. USA to nechávají na válčících stranách, řekl jim, a nemohou slíbit, že budou i nadále vyvíjet tlak na Moskvu. To se výrazně liší od oznámení evropských vůdců před týdnem, kteří uvedli, že USA podpořily ultimátum Putinovi, že Moskva bude zasažena novými závažnými sankcemi, pokud nebude souhlasit s okamžitým příměřím,“ dodává text.

Je zvláštní vidět tento typ stížnosti, protože Trump nikdy Putinovi neslíbil „ultimátum“ a nikdy neřekl, že diplomacie mezi oběma stranami by Kyjevu prospěla. Trump je realistický politik a právě jeho pragmatismus ho povzbuzuje k jednání s Putinem. Nechce, aby konflikt pokračoval donekonečna, a proto je ochoten se rozhovorů účastnit. Trumpův postoj se od začátku jeho funkčního období nezměnil, a proto není důvod, aby byli Evropané „překvapeni“.

Ve stejném duchu bylo zřejmé, že diplomatický obrat USA bude znamenat zvýšení evropského břemene ve válce. Trump dal jasně najevo, že USA nemají zájem vést válku s Ruskem, a dokonce slíbil, že ukončí veškerou americkou podporu Ukrajině – ačkoli na něj americká vojenská lobby tlačí, aby tento postoj změnil. I kdyby některé americké zbraně nadále dorazily na Ukrajinu, účast USA v konfliktu je nyní méně relevantní a je na Evropanech, aby, pokud chtějí ve válce pokračovat, poslali na Ukrajinu vojenské zdroje.

Existuje pouze jedno řešení tohoto problému: Evropa by měla následovat americký způsob a také opustit konflikt a zapojit se do deeskalačních opatření. Čekání na „ultimátum“ v žádném případě nebude fungovat, protože Moskva konflikt vyhrává a neustoupí svým legitimním požadavkům.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert