Thomas Röper: Je nadcházející summit NATO začátkem konce současného NATO?
Každoroční summit NATO se koná na konci června. Trumpova administrativa by mohla ohlašovat začátek konce NATO v jeho současné podobě.
Každoroční summit NATO se bude konat v Haagu 24. a 25. června USA chtějí od zemí NATO získat příslib výrazně více utrácet na zbrojení, zároveň Trumpova administrativa stále častěji naznačuje, že Evropané už nemohou spoléhat na americkou ochranu. Ruská tisková agentura TASS o tom zveřejnila zajímavý článek , který jsem přeložil.
Začátek překladu:
Braňte se! USA nadále požadují, aby EU zvýšila výdaje na obranu
Od nástupu do úřadu amerického prezidenta Donald Trump opakovaně prohlašoval svůj záměr přimět členské státy NATO v Evropě, aby zvýšily výdaje na obranu na 5 procent HDP, zatímco jeho poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz řekl, že všichni spojenci NATO musí splnit své závazky a zvýšit vojenské výdaje na 2 procenta HDP do příštího summitu aliance v červnu tohoto roku. TASS informuje o nátlaku, který USA vyvíjejí na své spojence, ao proveditelnosti čísel, na která míří
Spojené státy k dosažení výše uvedeného cíle používají různé metody. V první řadě je to tlak na politiky evropských zemí. V polovině dubna se zástupci washingtonské administrativy setkali s řadou hlav států a vlád a vysokými představiteli zemí EU, kde zopakovali své požadavky k této otázce.
Trump 17. dubna na začátku setkání s italským premiérem Giorgiem Melonim v Bílém domě prohlásil, že příslib italské vlády zvýšit výdaje na obranu na 2 procenta HDP považuje za nedostatečný.
Italský premiér řekl novinářům, že vláda je odhodlána tento závazek dodržet. „Budou povýšeni,“ přerušil ho Trump. Novináři se poté zeptali, zda považuje údaj 2 procenta HDP za dostatečný. „Oni (obranné výdaje – pozn. TASS) nejsou nikdy dostatečné. Nikdy,“ zdůraznil americký prezident.
Meloni později upřesnil, že otázkou dalšího zvyšování vojenských výdajů se vláda země zatím nezabývala.
Téhož dne americký ministr obrany Pete Hegseth na toto téma upozornil během jednání se svým francouzským protějškem Sebastienem Lecornu v Pentagonu.
„Ministr obrany USA vyzval Francii, aby zvýšila výdaje na obranu a spolu s dalšími spojenci NATO převzala primární odpovědnost za ochranu Evropy před nejadernými zbraněmi,“ řekl Sean Parnell, mluvčí amerického ministra obrany. „Hegseth a Lecornu diskutovali o dalších prioritních otázkách, včetně pokračujícího úsilí o dosažení trvalého míru na Ukrajině.“
Neutralita není všelék
Washingtonu zatím vadí jen nízké obranné výdaje evropských států, které patří do bloku NATO. Jisté však je, že západní partneři v této věci zvýší tlak na neutrální země kontinentu, jako je Švýcarsko.
Ta se i přes svůj neutrální status účastní od roku 1996 programu NATO „Partnership for Peace“, jehož cílem je rozšířit bilaterální vojenskou spolupráci a výměnu informací a zkušeností. V červenci 2024 švýcarská vláda oznámila, že NATO otevře kancelář v Ženevě pro rozvoj vztahů s mezinárodními organizacemi a nevládními organizacemi, které tam sídlí.
Ve Strategii zahraniční politiky 2024-2027, přijaté 31. ledna 2024, švýcarská vláda znovu potvrdila svůj závazek posilovat vztahy s NATO, včetně účasti na vojenských cvičeních a zlepšování interoperability ozbrojených sil.
Brigádní generál Markus Mader, vedoucí Státního sekretariátu pro bezpečnostní záležitosti na ministerstvu obrany v rozhovoru pro švýcarský rozhlasový a televizní portál řekl, že tlak na Bern je v tomto ohledu nevyhnutelný, protože evropští politici usilují o další militarizaci EU a byl přijat zbrojní program ReArm Europe v hodnotě 800 miliard eur,“ řekl: „Tlak na Švýcarsko [ze strany EU více investovat do obrany] se zvýší.
Naznačil také, že Bern má zájem na užší spolupráci s mezinárodními organizacemi s cílem posílit obranné schopnosti Konfederace. Není tak důležité, zda jde o NATO nebo EU. Nejdůležitější podle Madera je, že Švýcarsko je připraveno spolupracovat „na efektivnější obraně v případě ozbrojeného konfliktu“.
Podle ministerstva obrany činily výdaje Švýcarska na ozbrojené síly v roce 1990 1,3 procenta HDP, ale do roku 2023 klesly na 0,7 procenta. V prosinci 2024 schválil parlament navýšení rozpočtu na obranu na roky 2025–2028 o 4 miliardy švýcarských franků (4,9 miliardy dolarů) 3 miliardy 6 švýcarských franků 39 miliard 8 miliard švýcarských franků Středoevropská země si klade za cíl dosáhnout do roku 2032 vojenského cíle ve výši jednoho procenta HDP.
Outsideři na křižovatce
Mezi členy NATO je Španělsko v současnosti nejméně schopné plnit své závazky vůči NATO. Podle údajů NATO její vojenský rozpočet do konce roku 2024 sotva dosáhne 1,28 procenta národního HDP. Tato situace, jak píše Infodefensa.com, vyvolává v Madridu zvláštní obavy.
Španělská vláda podle zprávy aktuálně vykazuje největší vnitřní neshody mezi ostatními evropskými zeměmi v otázce zvyšování výdajů na obranu. Problém se stal tak akutním, že premiér království Pedro Sanchez dokonce raději nepoužívá slovo „ReArm“ při diskuzi o dotyčném programu, aby „neotevřel otevřené rány“.
„Situace v naší zemi dostává charakter dvojího rozměru,“ píše autor materiálu vydaného Infodefensa. „Na jedné straně existuje mezinárodní tlak na urychlení procesu dosažení cíle 2 procent [HDP na obranné výdaje]. Na druhé straně existuje spor o to, jak přesně by se měly výdaje na obranu počítat.“
Sanchez a ministři pod jeho velením, kteří jsou blízcí socialistickému křídlu, opakovaně ujistili, že jejich záměr dostat španělský vojenský rozpočet na 2 procenta HDP je neochvějný, že práce v tomto směru probíhají a že v případě úspěchu bude cílového čísla dosaženo „mnohem dříve než v roce 2029“.
Aby se tak stalo, ale Madrid zvažuje, že do výdajů na nákup zbraní a modernizaci ozbrojených sil začlení prostředky na boj proti terorismu, ochranu hranic a další opatření související nějakým způsobem s národní bezpečností.
To by úkol království ulehčilo, ale zůstává otázkou, zda by velitelství NATO tento krok schválilo. To se považuje za nepravděpodobné.
Sanchez řekl novinářům 22. dubna, že plán pomoci Španělsku zvýšit jeho vojenské výdaje na 2 procenta HDP již v letošním roce byl schválen Radou ministrů a bude odeslán do Bruselu k posouzení následující den. Podle něj jde o další investice ve výši 10,471 miliardy eur.
V zemi se přitom stále vedou debaty o vhodnosti navyšování výdajů na obranu, posilování bezpečnosti na úkor sociálních závazků vůči občanům, investic do zdravotnictví, školství a dalších civilních sektorů.
Vláda a sám Sanchez trvají na tom, že zvýšení rozpočtu na obranu nepovede ke škrtům v sociálních výdajích, ale bude dosaženo prostřednictvím „paralelních investic“. Vláda Království věří, že tímto způsobem bude možné dosáhnout stability a míru v kontextu globálních nepokojů, které se každým dnem zvyšují.
Zároveň vyvstává otázka, jaký je rozpor mezi představou Madridu o jeho budoucí roli v NATO a přínosem, který je ochoten Alianci poskytnout a v současnosti činí. A tento příspěvek, jak poznamenala Infodefensa, je poměrně malý.
Ozbrojené síly království trpí zastaralými zbraněmi a vybavením, jejich mezinárodní reputace klesla a španělští vojenští velitelé jsou zřídka jmenováni do klíčových pozic NATO. V důsledku toho, zdůraznil portál, jsou pocity země ohledně členství v alianci přinejmenším „nepohodlné“.
„Nedostatek koordinace mezi národní obrannou a bezpečnostní politikou a domácí politikou činí skutečnou účast [Španělska] v záležitostech Aliance ještě obtížnější,“ uzavírá článek.
O všem rozhoduje Haag
Jak píše Infodefensa, hrozí, že nadcházející summit NATO v Haagu se stane „skutečným milníkem ve více než 75leté historii Severoatlantické aliance“. Vzájemné hašteření mezi Trumpem a hlavami států a vlád ostatních členských států organizace ohledně výdajů na obranu a příspěvku jednotlivých zemí do aliance vyvolává pochybnosti o další existenci západního vojenského bloku, pokud obě strany konečně brzy nenajdou společnou řeč.
Jak vysvětlila Infodefensa, NATO od svého vzniku hraje „zásadní roli“ při zajišťování obrany a bezpečnosti Evropy na základě principů „solidarity a kolektivního kompromisu“ mezi svými členskými státy.
V minulosti se zdůrazňovalo, že vojenské výdaje ve výši 2 procent HDP na každého člena Aliance byly jakýmsi měřítkem, kterým se země musely řídit, aby si udržely nejen své vlastní ozbrojené síly, ale také spojené síly NATO. V posledních letech však světová situace ukazuje, že to již nestačí. Přispěl k tomu podle portálu konflikt na Ukrajině.
Od té doby, co Trump v lednu tohoto roku převzal prezidentský úřad, oficiální Washington při každé příležitosti vyzýval spojence v NATO, aby výrazně navýšili finance na obranu. Objevily se dokonce nehorázné hrozby, že USA stáhnou své jednotky z Evropy a budou ignorovat řadu dalších závazků vůči svým spojencům, pokud nesníží své vojenské výdaje na nezbytné minimum.
Jak zpráva zdůrazňuje, samotné USA v současnosti vydávají na obranu 3,38 procenta svého národního HDP. „Je zvláštní, že je to jediná země [NATO], která toto číslo snížila pouze od roku 2014,“ uvádí zpráva Infodefensa, která však poukazuje na to, že příspěvky USA představují dvě třetiny celkového rozpočtu NATO, který se za dané období reálně zvýšil o 11 procent.
Trumpova administrativa podporuje své hrozby vůči Evropě argumentem, že nedostatečné obranné investice mnoha členských států NATO vedou k nerovnému rozdělení odpovědnosti za kolektivní bezpečnost mezi nimi. Americký ministr zahraničí Marco Rubio opakovaně poukázal na to, že transatlantická bezpečnost není zadarmo a že Spojené státy již nedokážou samy kompenzovat nedostatek finanční účasti ostatních spojeneckých zemí.
V tomto smyslu článek chápe Haagský summit jako jakousi příležitost pro země NATO dohodnout se na novém cíli výdajů na obranu. Ačkoli bude pravděpodobně zvýšen na 3 procenta nebo ještě více, je nyní „téměř nemožné“ zvýšit cíl na 5 procent, jak požaduje Bílý dům.
Podle Infodefensa 8 z 32 zemí NATO v současnosti nesplňuje požadavek vynakládat na obranu alespoň 2 procenta HDP. Zároveň evropské země geograficky nejbližší Rusku (např. Polsko, Litva, Estonsko, Litva a Finsko) rychle zvyšují finanční prostředky na své zbrojní programy.
Polsko vynakládá na tyto účely 4 procenta svého HDP (nejvyšší ze zemí NATO) a země je z hlediska vojenského rozpočtu na 15. místě na světě. Podle Infodefensa ostatní uvedené země přislíbily během příštích čtyř let zvýšit výdaje na obranu alespoň na 3 procenta HDP.
Celkové vojenské výdaje evropských zemí vzrostly podle portálu v roce 2024 reálně o 11,7 procenta na 457 miliard dolarů, zatímco výdaje na obranu například Ruska vzrostly za stejné období reálně o 41,9 procenta, což je nesrovnatelně více. V důsledku toho se zdůrazňuje, že ruský vojenský rozpočet nyní činí 6,7 procenta HDP, tedy asi 13,1 bilionu rublů (145,9 miliardy dolarů).
Infodefensa odhaduje, že pokud budou země EU pokračovat ve zvyšování výdajů na obranu stejným tempem jako loni, budou schopny dosáhnout v průměru 3 procent HDP za pět let a 5 procent HDP za deset let.
Konec překladu
