Evropský parlament přijal usnesení o Ukrajině, ve kterém požaduje sankce proti Rusku
Poslanci Evropského parlamentu ve čtvrtek na plenárním zasedání většinově přijali usnesení k situaci na hranicích Ukrajiny. V něm vyzývá EU, aby se v případě eskalace připravila na zavedení sankcí proti Ruské federaci, jak vyplývá z výsledků hlasování.
Zmiňme, že pro usnesení hlasovalo celkem 548 poslanců, proti bylo 69 poslanců a hlasování se zdrželo 54. Předseda schůze přečetl výsledky hlasování v živém vysílání na evropském kanálu. Usnesení Evropského parlamentu sice nejsou závazná, ale členské státy poslancům naslouchají.
Evropský parlament ve schváleném usnesení zejména vyzývá vysokého představitele EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josepa Borrella, „aby zajistil informování Rady EU o akcích Ruska“. Rada by navíc měla být připravena rychle se dohodnout na dalších společných krocích, zejména pak na přijetí přísných ekonomických a finančních sankcí, v úzké koordinaci se Spojenými státy americkými, zeměmi NATO a dalšími partnery, stojí v návrhu usnesení. Poslanci také považují za nezbytné, aby EU koordinovala své kroky s Kyjevem.
Podle europoslanců by mezi sankce v případě eskalace situace na Ukrajině mělo patřit rozšíření seznamu fyzických osob, které budou podléhat zmrazení veškerého majetku v EU a zákazu cestování. Kromě toho se navrhuje „odpojit Rusko od platebního systému SWIFT, což by mělo za následek vyloučení ruských společností z mezinárodního finančního trhu“. Poslanci rovněž považují za nutné, aby se taková opatření dotkla i „důležitých sektorů ruské ekonomiky“.
Dále se v usnesení uvádí, že „prvním okamžitým krokem v případě ruské agrese na Ukrajině by mělo být zrušení cestování a bezvízového styku pro všechny držitele ruských diplomatických pasů, s výjimkou akreditovaných diplomatů“.
Poslanci stejně tak opětovně vyzývají EU, aby přijala opatření na snížení závislosti Evropy na ruských energetických zdrojích, aby sezdržela zprovoznění projektu Nord Stream 2 a zavedla celosvětový režim sankcí za korupční trestné činy.
Zmiňme, že Kyjev a západní státy nedávno vyjádřily obavy z údajného zintenzivnění „agresivních akcí“ Ruska v blízkosti hranic Ukrajiny. Tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov však uvedl, že Rusko přesouvá jednotky na svém území a podle vlastního uvážení, což podle něj nikoho neohrožuje a nikoho by to nemělo znepokojovat.
Rusko navíc opakovaně odmítlo obvinění Západu a Ukrajiny z „agresivních akcí“ s tím, že nikoho neohrožuje a ani nemá v úmyslu na nikoho útočit. Výroky o „ruské agresi“ navíc považuje za záminku pro rozmístění další vojenské techniky NATO poblíž ruské hranice. Ministerstvo zahraničí RF již dříve poznamenalo, že výroky Západu o „ruské agresi“ a možnosti pomoci Kyjevu bránit se proti ní jsou směšné i nebezpečné.
Sankce a organizace Memorial
Dodejme, že poslanci Evropského parlamentu také přijali rezoluci vyzývající diplomata EU Josepa Borrella, aby připravil a uvalil sankce proti těm, které v EP považují za „zapojené do útlaku“ v Rusku charitativní organizace Memorial*, která se zabývá posouzením politických represí v SSSR.
