Německo se potápí v elektrickém chaosu: miliardové ztráty kvůli energetické transformaci
To, co nám chce semaforová vláda prodat jako „úspěšný příběh energetické transformace“, se pro německé daňové poplatníky ukazuje jako fiasko v hodnotě miliard. Holá čísla Spolkové síťové agentury hovoří sama za sebe: Německo, kdysi hrdý vývozce elektřiny, se v roce 2024 vyvinulo v energetického žadatele.
Bilance je zničující: Zatímco ze zahraničí jsme museli dovézt téměř 77 000 gigawatthodin, vyvezli jsme jen 48 500 gigawatthodin. Výsledek? Ztráta ohromných 2,3 miliardy eur ve státní pokladně. Vyváženou elektřinu jsme prodávali za výhodné ceny, zatímco za dováženou jsme museli sáhnout hluboko do kapsy. V průměru připadalo na dovoz téměř 69 000 eur za gigawatthodinu elektřiny, zatímco na vývoz bylo dosaženo necelých 47 500 eur za gigawatthodinu.
Tolik vychvalovaný energetický přechod se ukazuje jako zjevení energetické politiky. Místo bezpečnosti dodávek máme závislost a místo levné energie máme obrovské dodatečné náklady. Německé energetické společnosti musely vyplatit ohromných 5,3 miliardy eur za importovanou elektřinu, zatímco export přinesl pouze 3 miliardy eur. Ironie historie: Ještě před několika lety se Německo prezentovalo jako evropský exportér elektřiny číslo jedna. Pak ale přišel ideologií řízený odchod z jaderné energetiky (který už prosazovala Angela Merkelová). V dubnu 2023 byly ze sítě vyřazeny poslední jaderné elektrárny – akt politické symboliky, který nás nyní přijde draho.
Zatímco naši sousedé, jako je Francie, i nadále spoléhají na vyvážený energetický mix včetně jaderné energie, my stíháme fantoma dodávek elektřiny založené výhradně na obnovitelných energiích. Výsledek: Nyní kupujeme drahou jadernou energii z Francie, zatímco naše vlastní nejmodernější jaderné elektrárny jsou v troskách.
Zatímco spolková vláda brblá o údajné ochraně klimatu, my vesele dovážíme elektřinu ze zemí, které mají méně přísné ekologické předpisy – nemluvě o tom, že zejména uhelné elektrárny nyní představují páteř německé výroby elektřiny. Zvláštní druh paradoxu, který dokonale ilustruje absurditu německé energetické politiky.
Čísla Spolkové síťové agentury vykreslují obraz neúspěšné energetické politiky, která trvale oslabuje Německo jako průmyslovou lokalitu. Odborníci již varují před dlouhodobými důsledky tohoto vývoje. Přeměna našeho kdysi hrdého energetického národa v dovozce elektřiny není jen ekonomickou katastrofou, ale také obžalobou politického vedení. Nemluvě o tom, že v sousedních zemích nyní roste nespokojenost.
Německá zvláštní cesta v energetické politice vede přímo do nákladné slepé uličky. Zatímco jiné země jednají pragmaticky, my se ztrácíme v ideologických snech o budoucnosti čistě zelené energie – a platíme za to vysokou cenu. Jak už to tak bývá, účet za to padá na občany a firmy.
