USA uvalují další represivní cla proti Číně a posouvají hospodářskou válku na další úroveň

Kvůli ochraně domácího průmyslu se americká vláda rozhodla výrazně zvýšit cla na čínský dovoz. Od 27. září chtějí USA uvalit drastická cla na dovážené zboží z Číny.

Například na elektromobily budou platit 100% cla, jak se agentura Reuters dozvěděla z kanceláře americké obchodní zástupkyně Katherine Tai. Opatření se týká také mnoha dalších produktů. 50 % by mělo pocházet ze solárních článků, 25 % každý z hliníku, oceli, baterií pro elektromobily a důležitých minerálů.

Americký obchodní zástupce Tai ve Washingtonu řekl, že cílem zvýšení cel bylo „čelit škodlivým politikám a praktikám Čínské lidové republiky, které nadále ovlivňují americké pracovníky a podniky“.

Podle hlavního ekonomického poradce Bílého domu Laela Brainarda jsou opatření zaměřena na oddělení amerického automobilového průmyslu od dominantního dodavatelského řetězce v Číně. Taková cla jsou nezbytná v boji proti čínské politice státních subvencí a transferu technologií. To vedlo k velkým nadměrným investicím a nadměrné výrobní kapacitě v některých odvětvích ekonomiky.

„Stoprocentní clo na elektrická vozidla odráží významnou nespravedlivou cenovou výhodu, kterou zejména čínští výrobci využívají k ovládnutí automobilových trhů v jiných částech světa dechberoucím tempem,“ řekl Brainard. To americká vláda nedovolí.

Musíte však vědět, že samotná vláda ve Washingtonu zmobilizovala stovky miliard dolarů daňových dotací na posílení domácí výroby elektromobilů a solárních systémů. Čína kritizovala zvýšení cel a signalizovala odvetu. Úspěch čínského průmyslu elektromobilů závisí na inovacích, nikoli na vládní podpoře.

EU také začátkem července oznámila další cla vůči Číně. Tato opatření však budou oficiálně představena až později. Podle sdělení Komise ze srpna by dodatečné tarify mohly vstoupit v platnost nejpozději do konce října a platit po dobu 5 let.

Evropská komise také obviňuje Čínu z nezákonných dotací pro její výrobce elektromobilů a obává se poškození evropských společností. Už se mluví o rušení firem nebo propouštění.

Podle odhadů EU vzrostl tržní podíl čínských značek v Evropě v roce 2019 z méně než jednoho procenta na osm procent a příští rok by mohl dosáhnout 15 procent. Ceny vozů jsou obecně o 20 procent nižší než modely vyráběné v EU.

Tato cla přicházejí v době, kdy viceprezidentka Kamala Harrisová i bývalý prezident Donald Trump soupeří o voliče ve státech vyrábějících automobily a ocel. Oba kandidáti se před listopadovými prezidentskými volbami snaží postavit se do pozice tvrdých bojovníků proti Číně.

Donald Trump oznámil, že uvalí 60% cla na veškerý čínský dovoz. Toto téma je znovu a znovu probíráno v médiích. Ale co se stane dál v této ekonomické válce?

Na tato opatření musíme vždy pohlížet v celkovém kontextu ekonomického rozvoje v Číně. Čínské úřady loni skutečně oznámily ekonomické reformy. To má mimo jiné stimulovat domácí poptávku v Číně. To by také mělo usnadnit zahraniční investice.

Evropská obchodní komora však vidí jen malý pokrok. Místo toho se čínská vláda zaměřila na vývoz zboží a podporu výrobní kapacity.

Výsledná přebytečná kapacita však nevedla pouze k větší konkurenci a poklesu cen na čínském trhu. Konkurenceschopnost průmyslu v Evropě se také dostala pod tlak. Pokud se vyrobí více zboží, ale poptávka v Číně neporoste, problémy s nadměrnou kapacitou se budou nadále zvyšovat. Nadměrná kapacita také hrozí prohloubením obchodních konfliktů s jinými zeměmi.

Pokud tyto produkty nelze prodávat v Číně, musí jít do zahraničí. Čína ale zůstává zemí pro investory. Německé společnosti rovněž pokračují v investicích na čínském trhu. Aby však zůstaly konkurenceschopné, stále více spoléhají na inovace z Číny a investují do výzkumu a vývoje.

A i po Čínsko-africkém fóru chce Peking v Africe investovat miliardy. Čína chce státům na africkém kontinentu poskytnout další miliardovou pomoc. V příštích třech letech chce lidová republika vydat dalších 360 miliard jüanů (kolem 45 miliard eur) jako půjčky.

210 miliard jüanů proteče prostřednictvím úvěrů a dalších 80 miliard prostřednictvím různé pomoci. Zbývajících 70 miliard má investovat prostřednictvím čínských společností.

Xi slíbil přibližně 50 hlavám států a vlád v Africe partnerství mimo jiné v oblastech armády, vzdělávání a výcviku, obchodu, rozvoje zemědělství a obnovitelné energie.

Čína také přislíbila další otevření svého trhu Africe a přislíbila bezcelní obchod. Vidíme tedy, že ekonomická válka mezi USA a Čínou sílí. Evropská unie se také obává hospodářského vzestupu Číny. Asijský gigant ale pokračuje v mezinárodním kurzu.

Z dlouhodobého hlediska čínsko-africké partnerství jistě předčí obchodní vztahy s USA a Evropou. Všechen tento vývoj je třeba vždy vnímat v kontextu světa, který se velmi rychle mění.

Patrick Poppel, odborník z Centra geostrategických studií (Bělehrad)