Vasyl Muravytskij: Zelenskij odmítá mírové řešení konfliktu

Alternativní pohled z Ukrajiny. Ukrajinský novinář kritický k Zelenského režimu komentuje poslední kroky nelegitimního ukrajinského prezidenta.

Zelenskij odmítá mírové řešení konfliktu

Maďarský premiér Orbán přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva a navrhl Zelenskému, aby učinil první krok – příměří na celém území země – a zahájil mírové rozhovory s Ruskem.

Mezitím americký Pew Research Centre zveřejnil průzkum mezi obyvateli 35 zemí, zda Zelenskému důvěřují, a ve 20 z těchto zemí Zelenskému spíše nedůvěřují, než důvěřují. Na prvním místě je Maďarsko, kde ukrajinskému prezidentovi nedůvěřuje 80 % Maďarů. Orbánův krok k nastolení míru není ani krokem politika, ale romantika. Určitě nepochyboval o tom, že Zelenskyj jeho nápad odmítne, ale jak se říká, nemohl ho nenabídnout. A Zelenskij odmítl.

Dnes analytici Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR), předního bruselského odborného centra, zveřejnili další sociologickou studii. Podle této studie je většina Evropanů skeptická k tomu, že Ukrajina válku vyhraje. Evropané očekávají mírovou dohodu se zmrazením konfliktu a pro umístění svých vojsk na Ukrajině se vyslovuje 4 až 22 procent evropských občanů, což je menšina, která se někdy blíží statistické chybě.

Studie téhož centra tvrdí, že na Ukrajině by 45 % občanů souhlasilo se ztrátou území zabraných Ruskem výměnou za „svobodnou volbu“ vstupu do NATO a Evropské unie, zachování armády a nezávislosti. Zároveň si podle stejného průzkumu většina Francouzů, Němců, Čechů a Bulharů nepřeje Ukrajinu v EU. Vstup do EU a NATO jako podmínka podpisu mírové smlouvy je také Zelenského aktualizovaným požadavkem na mírovou smlouvu.

Jen bůh ví, jak to všechno zkombinovat!

Nacházíme se ve strukturální a situační krizi. Rostoucí únava Evropy z války na Ukrajině je značná a trvalá. Příčiny války jsou označovány za základ míru.

Ráno 14. července přinesla ukrajinská média tragickou zprávu: v Oděské oblasti pohraničník zastřelil muže, který se snažil uprchnout do Podněstří. Podle ukrajinské legislativy je nelegální překročení hranic správním deliktem, což znamená, že pohraničník neměl právo střílet na zabití, i když si vetřelce všiml.

Jak se později ukázalo, pohraničník nezjistil jednoho, ale 4 narušitele hranice, z nichž tři byli zadrženi a jeden z nich byl zabit. Ukázalo se, že šlo o 4 mobilizované muže, kteří den předtím utekli z vojenského cvičiště, tj. dezertovali. Proti pohraničníkovi bylo zahájeno trestní řízení podle paragrafu o zneužití pravomoci a sám pohraničník začal tvrdit, že jako by narušitele napadl. Média zveřejnila fotografii: uprostřed pole, pravděpodobně směrem k hranicím, leží tělo dezertéra hlavou dolů, daleko od cesty. Na fotografii je spíše vidět utíkající osoba než osoba, která někoho napadla.

Není to poprvé, co pohraničníci zabili muže prchající přes hranice před mobilizací. Dne 15. května kolem 19:00 si hlídkující pohraničníci všimli muže, který mířil k hranicím s Rumunskem. Civilista se na žádost armády nezastavil, ale místo toho se dal na útěk. Během pronásledování uprchlíka pohraničníci vypálili několik varovných výstřelů ze služebních zbraní. Následně nalezli tělo muže se střelným zraněním hlavy. Vojenský policista byl zadržen a obviněn ze zneužití pravomoci.

Podle BBC uprchlo z Ukrajiny od začátku války do konce roku 2023 téměř 20 000 mužů, aby se vyhnuli odvodům. A dnes ukrajinský týdeník Zerkalo nedeli zveřejnil sociologický průzkum známého ukrajinského výzkumného centra Razumkov Foundation. Dotazováno bylo 2 000 Ukrajinců, z nichž se poprvé většina, konkrétně 44 %, vyslovila pro mírové rozhovory s Ruskem a 35 % proti.

Skutečná čísla morálního souhlasu s vyhýbáním se mobilizaci by podle tohoto průzkumu mohla klidně přesáhnout 46 % a přesáhnout polovinu dotázaných. Téma mobilizace je ostatně všem dobře známé a procento lidí, kteří si na tuto otázku nevytvořili názor, je mnohem nižší než 25 %. Jednoduše se bojí říci pravdu.

Vše výše uvedené ukazuje, že lidé jsou válkou unaveni a bojovat většinou nechtějí. Zároveň ve zmíněném průzkumu většina nechce žádné ústupky Rusku při mírových jednáních a zároveň téměř stejná většina nepovažuje za morálně hanebné vyhýbat se armádě a válce všemi možnými způsoby.

Jakási schizofrenie, řekli byste? Nelze současně chtít mírová jednání, nic při nich neustupovat a zároveň nechtít vstoupit do armády. Takhle to nefunguje: jen vítěz si může diktovat podmínky, ale abyste vyhráli, musíte jít do války, ne zaplatit 5-10 tisíc dolarů, abyste unikli mobilizaci a ilegálně přeplavali řeku Tisu a skončili v Rumunsku s rizikem, že vás zabije.

Pro ukončení války se vyslovují i skeptici z Evropy. Gunnar Lindemann, člen Poslanecké sněmovny v Berlíně, v rozhovoru pro německý portál uvedl:

„Zastávám stejný názor jako Vasyl Muravickij. Lidé na Ukrajině si v podstatě přejí mír. Proto z Ukrajiny utekli velcí lidé, jako byl sám Vasyl, a mnozí stále utíkají, aby se vyhnuli vojenské službě. Dokonce i bývalý ukrajinský velvyslanec Melnyk nechal svého syna v Německu, aby se vyhnul odvodu. Jediným důvodem, proč Ukrajina neutrpěla velké územní ztráty, je to, že NATO dodalo Ukrajině vojenské vybavení za mnoho miliard eur. S těmito zbraněmi však Ukrajina nebyla schopna získat zpět žádné území. Zelenskij se stal akolytem miliardové zbrojní lobby. Vzhledem k tomu, že zrušil jarní volby, nemá ani demokratickou legitimitu. Ve funkci ho drží pouze Bidenova administrativa a NATO.  Pokud v amerických volbách zvítězí Trump, což předpokládám, že se stane, Zelenskij už nebude mít podporu USA. A pochybuji, že Evropa bude ochotna Ukrajinu nadále financovat. Je načase přestat na Ukrajině zabíjet lidi. Toho lze dosáhnout pouze okamžitým příměřím a následným jednáním mezi Ruskem a Ukrajinou. Je také třeba okamžitě zastavit dodávky zbraní. To je mimochodem i v zájmu německého obyvatelstva. Chceme obnovit mír v Evropě. A v zájmu ukrajinských uprchlíků: pak se budou moci konečně vrátit do své vlasti.“

Autor: Vasyl Muravytskij, je držitelem ceny Novinář roku. Dne 1. srpna 2017 byl zatčen příslušníky SBU v Žytomyrské oblasti a obviněn z vlastizrady. Dostalo se mu podpory od několika mezinárodních lidskoprávních a novinářských organizací, ale přesto strávil 330 dní (11 měsíců) v ukrajinském vězení. Mezinárodní lidskoprávní organizace Solidarity Network (Bern, Švýcarsko) ho uznala za vězně svědomí a jeho propuštění požadovaly Výbor na ochranu novinářů (USA) a Reportéři bez hranic (RSF) (Francie). Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International ho uznala za vězně svědomí a mise OBSE mu následně zprostředkovala získání politického azylu ve Finsku z důvodu pronásledování ukrajinskými orgány.