„To vám Pirátostan a TOP 09 o euru neřeknou,” premiér Babiš vysvětlil, proč rostou ceny a inflace
Minulý pátek statistický úřad Evropské unie (Eurostat) uvedl, že inflace v eurozóně vzrostla ze srpnových 3,0 % na 3,4 % v důsledku prudkého růstu cen energetických komodit, včetně ropy a zemního plynu. Podle premiéra Andreje Babiše je na tom Česká republika, co se týče inflace, ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie stále ještě dobře.
„Naše inflace je stále pod průměrem Evropské unie. A kdybychom měli euro, byla by určitě vyšší,“ píše Babiš na své facebookové stránce s tím, že v sousedním Německu prý zažívají nejvyšší inflaci od počátku devadesátých let.
Podle něj Piráti a koalice SPOLU zamlčují míru inflace v jiných zemích Evropy, protože chtějí zavést euro.
„To vám Pirátostán a TOP 09, kteří chtějí euro, samozřejmě neřeknou,“ rýpl si ještě předseda vlády do svých největších volebních konkurentů.
Dříve v září premiér ve Sněmovně vysvětloval růst cen rostoucími cenami ropy a plynu a ohradil se proti pirátskému poslanci Jakubu Michálkovi, že se podle něj snaží Michálek lidem namluvit, že inflaci způsobila vláda.
„Inflace je všude v Americe i v Evropě,“ podotkl.
Připomeňme, že již v červnu si Babiš rýpl do Pirátů a označil poslance Michálka za ekonomického diletanta.
„Vy jste právník. Už se chodíte do kanceláře Benešové dívat, kde budete sedět jako ministr spravedlnosti. Proč tady vůbec vystupujete o věcech, o kterých vůbec nevíte? Jste ekonomický diletant stejně jako váš Ferjenčík a celá ta vaše parta,“ útočil dále Babiš na Piráty.
Inflace v eurozóně
Ve svém prvním odhadu zářijové inflace v 19 zemích Evropské měnové unie Eurostat uvedl, že ceny energií vzrostly o více než 17 % ve srovnání se zářím 2020. Srpnové ceny energií zaznamenaly meziroční nárůst o 15,4 %.
Eurostat dříve uvedl, že ceny průmyslových výrobců za červenec, což jsou poslední dostupné údaje, vzrostly o více než 2 %, ceny výrobců chemických látek se zvýšily o 1 %.
Prudký nárůst cen energií se promítl i do ekonomiky a v souladu s růstem cen potravin, alkoholu a tabáku se zvýšily i ceny neprůmyslového zboží, a to o více než 2 %. Služby byly podle klasifikace Eurostatu jediným subsektorem, kde se nárůst cen držel pod 2% hranicí.
Evropská centrální banka (ECB) v eurozóně usiluje o udržení inflace kolem 2 %. Jádrová inflace, tedy ta, která nezahrnuje volatilnější ceny energií, v září činila 1,9 %, což je nárůst oproti srpnovým 1,7 %.
Všechny významné ekonomiky v rámci eurozóny vykázaly míru inflace vyšší než 2 %. Německo, největší ekonomika eurozóny, zaznamenala inflaci ve výši 4,1 %.
Analytici ING Bank uvedli, že prudký nárůst hlavní míry inflace byl způsoben především dočasnými faktory, jako jsou ceny energie a přirážky k cenám v oblasti volného času a pohostinství po lockdownu.
„Vyšší inflace se však šíří napříč celou ekonomikou, přičemž téměř polovina ze 100 hlavních složek spotřebního koše vykazuje míru inflace vyšší než 2 %,“ dodali analytici.
