Vstup Švédska do NATO: Jak dlouho nechá Erdogan NATO čekat?
Vstup Švédska do NATO stále nebyl dokončen, protože jej Turecko neratifikovalo. A nezdá se, že by k tomu v dohledné době došlo.
I když je Spiegel v německém mediálním mainstreamu považován za uznávaný a čtenáři Spiegelu se považují za dobře informované (ať už z jakéhokoli důvodu), Spiegel je známý tím, že – diplomaticky řečeno – neposkytuje svým čtenářům komplexní informace a aktuální článek Spiegelu s Titulek „ Turecký prezident – Erdoğan souhlasí s ratifikací vstupu Švédska do NATO se schválením amerických stíhaček “ to opět potvrzuje.
Předmětem článku Spiegelu je váhání Turecka s ratifikací vstupu Švédska do NATO. Vzhledem k tomu, že redakce Spiegelu nemá Erdogana ráda, není těžké uhodnout, jak Spiegel hlásí. Čtenář Spiegelu se dozví:
„Ankara celé měsíce oddaluje vstup Švédska do NATO. Erdoğan dal na červencovém summitu NATO slovo, že Švédsko by se mohlo připojit, ale turecký parlament žádost stále neratifikoval.
Jde o dezinformaci, protože Spiegel nezmiňuje, že NATO a Turecko souhlasily s některými dohodami, aby Turecko souhlasilo se vstupem do NATO. Místo toho se Der Spiegel chová, jako by Erdogan porušil své slovo, a píše, že Erdogan požaduje, aby USA dodaly stíhačky F-16 výměnou za jeho souhlas se vstupem Švédska do NATO. Ale to je jen jeden z bodů sporu mezi Tureckem a zeměmi NATO.
Co bylo slíbeno Turecku
Na summitu NATO ve Vilniusu v létě se NATO a Turecko dohodly, že Švédsko „přijme opatření“ k modernizaci celní unie Turecka s EU výměnou za to, že Turecko přijme švédské členství v NATO. Švédsko také chtělo urychlit proces přistoupení Turecka k EU a jednání o bezvízovém styku pro Turky. Stockholm souhlasil, že pomůže se zrušením sankcí a odstraněním překážek vojensko-průmyslovému komplexu a investicím Ankary.
Jak je známo, nic z toho nebylo implementováno.
Švédsko tehdy také slíbilo, že nebude podporovat skupiny prohlášené Tureckem za teroristické organizace. Tím byla myšlena Strana kurdských pracujících (PKK) a hnutí Gülen, které Turecko obviňuje z přípravy puče z 15. července 2016. Švédsko však tyto věci stále nerealizovalo k turecké spokojenosti .
Dodávka stíhaček F-16 byla tehdy také problémem, ale generální tajemník NATO Stoltenberg zdůraznil, že Turecko dalo jasně najevo, že otázka dodávek stíhaček není součástí dohody se Švédskem. Z USA se ale ozývají hlasy, které chtějí souhlas s prodejem F-16 Turecku spojit se souhlasem Turecka se vstupem Švédska do NATO. I zde Der Spiegel informuje nepravdivě, protože Erdoganovy výroky, o kterých Der Spiegel referuje, jsou reakcí na hlasy z USA, které chtějí prodej F-16 Turecku učinit závislým na vstupu Švédska do NATO.
Zajímavé je, že po summitu NATO Seymour Hersh s odvoláním na své zdroje uvedl , že USA chtěly s MMF zajistit, že „MMF poskytne Turecku tolik potřebnou úvěrovou linku ve výši 11 až 13 miliard dolarů“, Hersh je dobře- je známo, a proto není náhodou, že jen o dva měsíce později ne MMF, ale Světová banka oznámila, že dá Turecku k dispozici celkem 18 miliard . Oficiálním důvodem byl nový vládní tým v Turecku.
Erdogan svůj slib dodržel
Zatímco Západ nedodržel většinu slibů, které dal Turecku výměnou za jeho ratifikaci vstupu Švédska do NATO, Erdogan své slovo dodržel. Na summitu NATO slíbil, že předloží vstup Švédska do NATO svému parlamentu k ratifikaci. Udělal to na konci října, ale turecký parlament se tím zatím odmítá zabývat.
Pokud jde o dohody s jinými zeměmi, americká vláda se ráda schovává za formulaci, že USA jsou demokracie a že s tím americká vláda nemůže nic dělat, pokud americký parlament neschválí tu či onu dohodu. Erdogan dělá přesně to samé, protože na začátku listopadu, když předložil svému parlamentu ratifikaci vstupu Švédska do NATO, Erdogan řekl :
„Naší povinností bylo postoupit tuto záležitost parlamentu a to jsme udělali. (…) Pokud má Amerika Sněmovnu reprezentantů a Senát, máme také parlament. Uvidíme, jak to náš parlament vyloží a projedná.“
Počkejme a uvidíme, jak dlouho tureckému parlamentu potrvá, než se této záležitosti ujme…
