Mezinárodní skandál a co se o něm čtenáři mainstreamové žumpy nedozvědí
Summit EU-CELAC byl pro EU ponížením, protože latinskoamerické země nesplnily požadavky EU. Ze summitu nakonec nevzešlo ani závěrečné prohlášení, které by všechny státy přijaly
Kdykoli věci nejdou podle vůle Západu, německá média (ale i ta česká -pozn. InKur) extrémně mlčí. To platí i o summitu EU a zemí Latinské Ameriky (CELAC), který se téměř bez povšimnutí německých médií uskutečnil 17. a 18. července v Bruselu. Už na začátku července jsem hlásil, že už předem bylo jasné, že summit pro EU nedopadne dobře, protože země CELAC masivně přepsaly závěrečnou deklaraci připravenou EU.
Zatímco EU chtěla v závěrečné deklaraci vidět dlouhé pasáže o Ukrajině, včetně odsouzení Ruska, státy CELAC tyto pasáže z návrhu EU zcela vyškrtly a přidaly také pasáž, ve které nečekaně požádaly státy EU o zaplacení reparací a zaplatit za škody způsobené otroctvím.
Skandál
Na společné závěrečné deklaraci se zřejmě nakonec nepodařilo dohodnout, ale 18. července EU zveřejnila závěrečnou deklaraci , ve které byl Ukrajině věnován alespoň jeden odstavec, jehož znění je následující:
„Jsme hluboce znepokojeni pokračující válkou proti Ukrajině, která nadále způsobuje nevýslovné lidské utrpení a prohlubuje stávající zranitelnosti globální ekonomiky tím, že omezuje růst, zvyšuje inflaci, narušuje dodavatelské řetězce a podporuje energetickou a potravinovou nejistotu a zvyšuje rizika pro finanční stabilitu. . V tomto duchu podporujeme potřebu spravedlivého a udržitelného míru. Opakujeme také naši podporu iniciativě Black Sea Grains Initiative a úsilí generálního tajemníka OSN zajistit její obnovení. Podporujeme veškeré diplomatické úsilí zaměřené na spravedlivý a udržitelný mír v souladu s Chartou OSN.
Zveřejnění tohoto textu vyvolává dojem, že došlo ke společnému závěrečnému prohlášení. To však zjevně neplatí, protože poté, co EU zveřejnila „závěrečnou deklaraci“ summitu, Nikaragua protestovala proti zveřejnění textu a vydala prohlášení, které zní :
„Vláda usmíření a národní jednoty Nikaraguy informuje náš lid a mezinárodní společenství, že nepodepsala, nesouhlasí a ani neschválila to, co bylo dnes pompézně a mylně prezentováno jako Konsensusní prohlášení třetího summitu CELAC-EU.“
Podle nikaragujského ministerstva zahraničí EU, která deklaraci vydala bez souhlasu všech účastníků, „obvykle porušovala všechny mechanismy zavedené demokratickými organizacemi“.
Co (ne)prožívají čtenáři mainstreamu
Média ráda tají, když něco nejde podle přání Západu vedeného USA. Proto měla ze summitu EU-CELAC hodnotu pouze dvou malých zpráv. Der Spiegel v článku krátce informoval o dohodě mezi EU a Chile o těžbě lithia, ale neúspěch EU nestál ani za samostatný článek pro Der Spiegel. Místo toho byla v tickeru zpráv pouze krátká zpráva , kterou cituji v plném znění:
„ Ruští spojenci vyvolali skandál na summitu v Bruselu“
Na summitu se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku chtěla EU ve skutečnosti vyslat signál ruskému vládci Vladimiru Putinovi. Mělo by mu být jasné, že bude izolován ve světovém společenství. Ale spor o vyhlášení války na Ukrajině tento plán torpédoval.
Na schůzce v Bruselu se zemím spřízněným s Ruskem jako Nikaragua, Venezuela a Kuba podařilo zajistit, aby text neobsahoval žádné výslovné odsouzení války a Rusko nebylo ani zmíněno. Nikaragua nakonec nechtěla přistoupit ani na minimální kompromis. Důvodem bylo podle diplomatů to, že se hovořilo o „válce proti Ukrajině“ a „potřebě spravedlivého a udržitelného míru“.
Spolkový kancléř Olaf Scholz přesto hovořil o úspěchu a „velkém pokroku“, protože bylo uznáno, že šlo o útočnou válku. Pouze jedna země zaujala na summitu odlišný postoj. „Je proto o to pozoruhodnější, že zde bylo celkově dosaženo takového porozumění,“ řekl Scholz.
Der Spiegel svým čtenářům neříká, že EU zveřejnila text závěrečné deklarace, aniž by deklaraci přijali všichni zúčastnění.
Údajná mezinárodní izolace Ruska, o které západní média a politici fantazírují, neexistuje, jak tento příběh znovu ukazuje. Lze se mimochodem domnívat, že nejen státy jmenované Der Spiegelem byly proti formulacím EU o Ukrajině, protože poslední návštěvy západních politiků například v Brazílii ukázaly, že i Brazílie je proti politice západní Ukrajiny a Ruska.
Reparace za obchod s otroky?
Státy CELAC zapsaly do svého návrhu závěrečné deklarace pasáž, která požaduje od bývalých koloniálních mocností reparace za škody způsobené obchodem s otroky organizovaným Evropany. EU na to samozřejmě nereagovala, protože všechna prohlášení Západu o vině, kterou západní země nesly během koloniální éry, jsou jen prázdné řeči.
Je pravda, že na Západě se tu a tam bourají památky nebo se z muzeí stahují obrazy, které jsou podle dnešního výkladu politicky nekorektní, ale Západ žádnou skutečnou náhradu neplatí. Cennosti a poklady ukradené z celého světa zůstávají v západních muzeích a soukromých sbírkách a samozřejmě nikoho na Západě nenapadne kompenzovat vypleněné země.
Je proto pozoruhodné, že se CELACu podařilo do dokumentu zveřejněného EU zařadit pasáž o obchodu s otroky. Pasáž zní:
„Uznáváme a hluboce litujeme nevýslovného utrpení, které milionům mužů, žen a dětí způsobil transatlantický obchod s otroky. Zdůrazňujeme naši plnou podporu souvisejícím zásadám a prvkům obsaženým v Durbanské deklaraci a akčním programu, včetně uznání, že otroctví a obchod s otroky, včetně transatlantického obchodu s otroky, byly otřesnými tragédiemi v dějinách lidstva, a to nejen kvůli jejich ohavnosti, barbarství, ale také kvůli jeho rozsahu, jeho organizované povaze a zejména kvůli jeho negaci povahy obětí a že otroctví a obchod s otroky jsou zločiny proti lidskosti.
Falklandské ostrovy
Británie si dodnes udržuje kontrolu nad Falklandskými ostrovy, které Argentina považuje za své suverénní území. Poprvé se zemím CELAC podařilo, aby se tato otázka stala součástí závěrečného prohlášení s EU, pokud by existovalo úplné a jednomyslně přijaté závěrečné prohlášení. V prohlášení zveřejněném EU se uvádí:
„Pokud jde o otázku suverenity nad Malvínami / Falklandskými ostrovy, Evropská unie vzala na vědomí historické stanovisko CELAC založené na důležitosti dialogu a respektování mezinárodního práva pro mírové řešení sporů.“
I tato téměř nesmyslná formulace je malou revolucí, protože EU se tomuto tématu zatím z ohleduplnosti k Velké Británii vyhýbala. Radost z tohoto úspěchu vyjádřilo argentinské ministerstvo zahraničních věcí ve svém prohlášení :
„Poprvé v historii vztahů CELAC-EU ve společném prohlášení oficiálně uznala pozici latinskoamerických a karibských zemí k otázce Malvínských ostrovů. Spočívá ve zdůraznění důležitosti dialogu a respektování mezinárodního práva při mírovém řešení sporů.“
Podle argentinského ministra zahraničí Santiaga Cafiera lze zahrnutí tohoto odstavce do deklarace vnímat jako „obnovenou výzvu mezinárodního společenství Británii, aby dostála svým závazkům obnovit jednání o suverenitě s Argentinou“.
V Londýně bude nadšení z těchto formulací v deklaraci EU pravděpodobně omezené.
Ztráta moci Západu
Summit EU-CELAC představuje další milník na cestě ke ztrátě moci Západu, protože země globálního Jihu se odvažují otevřeně odporovat základním tezím západní politiky, v tomto případě otevřeným odporem otázce Ukrajiny, je nová a by bylo ještě nedávno nemyslitelné. Kromě toho EU pozvala na summit ukrajinského prezidenta Zelenského, ale toto pozvání musela stáhnout po protestech zemí CELAC, které Zelenského dovádění nezajímalo. Latinoameričané nechtěli ani poslouchat Zelenského přes video přenos.
Stejný obrázek vidíme v Africe, kde se žádná země nepřipojila k západní politice a sankcím proti Rusku a kde je místo toho zájem o rozšíření spolupráce s BRICS, ke které se nyní chystají desítky zemí globálního Jihu, aby se připojily. Stále otevřenější vzpoura stále většího počtu afrických států proti politice vnucené Západem pod vedením USA by byla ještě před nedávnem nemyslitelná.
Je stále jasnější, že Západ celosvětově ztrácí vliv, ale německá média (i ta česká) se snaží své čtenáře tímto procesem neobtěžovat.
