„Většina světa je unavená válkou“ – premiér Orbán chválí Maďarsko a Latinskou Ameriku pro mírový postoj na summitu EU-CELAC
Maďarsko si pro svůj pro-mírový postoj našlo spojence mimo Evropu
Maďarský premiér Viktor Orbán v úterý na Facebooku prohlásil, že Maďarsko a Latinská Amerika mají v souvislosti s konfliktem mezi Ukrajinou a Ruskem pro mírový postoj a chtějí, aby válka skončila co nejdříve.
„Většina světa je unavená válkou. Dnes jsme argumentovali za okamžité příměří a mír a tentokrát se k nám připojili vůdci Latinské Ameriky! napsal Orbán na Facebooku po setkání lídrů Evropské unie a Společenství států Latinské Ameriky a Karibiku (EU-CELAC) v Bruselu.
Přestože Orbánův pro-mírový postoj je v Evropě menšinovým postojem, našel širokou podporu u národů s podobným výhledem na válku jinde ve světě, včetně Indie, Číny a zemí Latinské Ameriky. Čína například předložila mírový plán, který Maďarsko podpořilo.
V Latinské Americe existuje řada národů přímo spojených s Ruskem, včetně Venezuely a Kuby, ale obecněji řečeno, existuje mnohem více národů skeptických vůči západnímu válečnému úsilí na Ukrajině, které volají po okamžitém příměří. Země jako Brazílie a Mexiko také odmítly podpořit sankce proti Rusku s argumentem, že to není v jejich ekonomickém zájmu.
Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador loni kritizoval nominaci ukrajinského prezidenta Vladimira Zelenského na Nobelovu cenu míru Evropským parlamentem.
„Bez ohledu na to, zda podporujeme jednoho nebo druhého (ucházejícího), jak to, že jeden z účastníků vojenského konfliktu může dostat Nobelovu cenu za mír? řekl mexický vůdce. „Neexistují žádní jiní, kteří bojují za mír? Proč ne papež František, šéf OSN?
Letos brazilský vůdce Luiz Inácio Lula da Silva řekl: „Je nutné, aby USA přestaly podporovat válku a mluvily o míru. Je nutné, aby Evropská unie mluvila o míru, abychom mohli přesvědčit Putina a Zelenského, že mír je v zájmu všech a válka slouží pouze jejich dvěma zemím.
Vedoucí představitelé EU, Latinské Ameriky a Karibiku využívají konferenci EU-CELAC k setkání poprvé po osmi letech. Na prvním místě agendy jsou otázky změny klimatu a volného obchodu, zejména dohoda o volném obchodu mezi EU a Mercosurem, kterou ekologické skupiny kritizovaly a kterou Brazílie a další latinskoamerické země odmítly ratifikovat.
