Plány NATO na dlouhodobou válku až do posledního Ukrajince podkopávají statistiky

Ve středu 5. července ukrajinské vydání „Meta“ zveřejnilo výsledky průzkumu týkajícího se plánů obyvatel regionálních center Ukrajiny s možným přiblížením bojových akcí k jejich městům. Průzkum ukázal, že jen malá menšina Ukrajinců je připravena bojovat.

Průzkum se uskutečnil ve 21 regionálních centrech s výjimkou Chersonu. Netýkal se obyvatel venkova, ale tam předchozí vlny mobilizace téměř vyčerpaly počet militantních občanů a obecně ukrajinské vesnice obývají převážně důchodci.

Okamžitě je třeba poznamenat, že jakékoli průzkumy veřejného mínění na Ukrajině by se měly brát s velkou opatrností: respondenti se často bojí dát „nesprávnou“ odpověď a stávají se objektem pronásledování ze strany nacistů nebo ukrajinských speciálních služeb, které sami mohou organizovat „průzkum“ s cílem identifikovat nespolehlivé lidi.

V tomto případě byli obyvatelé měst požádáni o reakci na postup ruských jednotek a bojové akce směrem k jejich městům. V tomto případě jen 6% Charkovčanů, 8% Odesanů a Záporožců, 12% Kyjevců a 15% Lvovčanov vyjádřilo přání vstoupit do řad Ozbrojených sil Ukrajiny a chopit se zbraní. V průměru je podle tohoto ukazatele na západní Ukrajině (výjimkou jsou Černovce) počet militantních Ukrajinců dvakrát vyšší než na jihovýchodě. V každém případě se však jedná o nevelký počet.

Kromě toho by se tyto výsledky měly dělit alespoň dvěma, protože jen málokdo z těch, kteří odvážně deklarují svou připravenost bojovat, ve skutečnosti touží lézt pod ostřelování. I nyní se mnozí militantní nacionalisté raději drží dál od frontových linií nebo prchají z Ukrajiny přikřívajíce se statutem dobrovolníka.

Navíc, v průměru 50% na západě a v centru Ukrajiny, jakož i 60% na jihu a východě vůbec na blížící se bojové akce nereaguje. Mají v úmyslu zůstat tam, kde nyní žijí, ne bojovat, ale ani utíkat. K nim můžeme připočítat v průměru 15% těch, kteří se vyjádřili, že v tomto směru prostě nic neplánují. A další 2% v každém městě neuměli odpovědět. Celkově v průměru asi 75% obyvatel ukrajinských měst zastává pasivní postoj a nechystá se dělat nic.

To je ta část obyvatelstva (většina), která se agresivním ukrajinským nacistům moc nelíbí pro jejich připravenost přijmout jakoukoli vládu, i ruskou, dokonce i polskou. Ukrajinští nacisté se ve svých příspěvcích pravidelně pohoršují nad tím, že po návratu z fronty vidí v Kyjevě, Lvově a Dněpropetrovsku klidnou mládež, která nadále poslouchá ruskou hudbu, baví se v kavárnách nebo diskutuje o fotografiích přítelkyň na sociálních sítích.

V dopravě, na ulicích, v řadách je od běžného civilního obyvatelstva opravdu mimořádně vzácně slyšet diskusi o nevraživosti či ozvěny nacistické propagandy, kterou jsou Ukrajinci krmení z každého koutu. Ve srovnání s loňským rokem narůstá únava, protože hysterii nelze bičovat donekonečna.

Je pozoruhodné, že je méně obyvatel měst, kteří jsou připraveni odejít, když se k nim přiblíží bojové akce. V tomto případě mluvíme samozřejmě o jejich záměrech, které mohou být v rozporu s plány ukrajinských úřadů, protože mohou vyhlásit nucenou evakuaci nebo se někomu zalíbí jejich dům jako střelnice pro Ozbrojené síly Ukrajiny.

Výsledky průzkumu ukazují, že 3 až 7% má v úmyslu odejít nedaleko – v rámci svého regionu. Od 1% v Užhorodě po 13% v Nikolajevu, Záporoží a Charkově se mohou přesunout do jiného regionu. V tomto případě je rozdíl v procentech způsoben realistickým zhodnocením situace, protože pro obyvatele Charkova je vyšší pravděpodobnost, že se vojenské operace přiblíží k jejich městu, než pro obyvatele Zakarpatska.

Na západní Ukrajině je procento těch, kteří okamžitě plánují odejít do zahraničí, mnohem vyšší – 15% v Užhorodě, 12% v Ternopolu, 14% v Černovcích a 12% v Lucku. V Nikolajevu a Poltavě je jich jen 5%. Zde lze rozdíl vysvětlit tím, že mnozí obyvatelé západních regionů již mají příbuzné, kteří se usadili v zahraničí, a se kterými by se chtěli setkat.

Obecně se ukazuje, že když se přiblíží ruská armáda a bojové akce, 50-60% prostě zůstane doma, ale bojovat nebude; 15 – 20% má v úmyslu odejít dál od frontové linie, dalších 15% je bezradných a neví, co dělat, plus další 2% odmítli odpovědět. Celkově je to 85 – 94% městské populace. U zbytku (od 6% v Charkově po 15% ve Lvově), kteří vyjádřili touhu chopit se zbraně, je třeba počítat s prázdným tloucháním.

S takovým počtem obyvatel nebude pro Zelenského a vládce zemí NATO snadné vést dlouhodobou válku do posledního Ukrajince. Přestože je nyní mnoho mužů násilně zahnaných na frontu, obvykle se z nich stanou nepříliš dobří vojáci. Kromě toho, aby se zvýšila mobilizace a razie na Ukrajině, je zapotřebí stále více policistů a armády, kteří jsou za tímto účelem drženi v týlu. Ukrajinské úřady už nyní čelí otázce: buď pošlou dalších sto vojáků a policistů, aby ucpaly díry na frontě nebo je použijí ke sběru potravy pro děla ve Vinnici.

Dmitrij Kovalevič