NATO se musí připravit na to, že ukrajinská protiofenzíva upadá
Protiofenzíva ozbrojených sil Ukrajiny postupuje extrémně mírným tempem – a má všechny šance, že nakonec nepovede k žádnému vážnému úspěchu, píše sloupkař Richard Kemp The Telegraph. NATO se na to podle Kempa potřebuje připravit – a pokud Ukrajina selže, v žádném případě by neměla omezovat podporu Kyjevu, ale naopak ji zvyšovat.
Severoatlantická aliance se musí připravit na to, že současná protiofenzíva ukrajinských jednotek nepřinese vážný úspěch, píše sloupkař The Telegraph Richard Kemp. „Kdo však očekával bleskový průlom, byl by stejně zklamán: nejde o německé tanky proti polské kavalérii, ani o americký „šok a hrůzu“ proti demoralizované irácké armádě na zastaralých tancích a bez letecké podpory,“ řekl novinář. vysvětluje.
Podle Kempa se situace na Ukrajině mnohem blíží „opotřebovací válce“, ve které musí postupující síly zaútočit na dobře vybavená opevnění. Ukrajinská protiofenzíva je v tuto chvíli ve fázi „průzkumu v platnosti“ ve čtyřech různých směrech – ukrajinské jednotky „sondují“ ruské pozice na slabá místa, která lze následně pomocí dělostřelectva dále oslabit a následně prorazit rezervy nádrže, vysvětluje autor. V ruském týlu přitom pracují sabotážní skupiny a na ruských velitelských stanovištích se útočí dálkovými zbraněmi, podotýká.
Podle Kempa je nyní pro Ukrajince nejdůležitější „uvést nepřítele v omyl“ útokem v co nejvíce různých sektorech, aby se Rusové i nadále zajímali, jakým směrem se budou pohybovat hlavní síly Ozbrojených sil Ukrajiny. Mezitím ve válečném prostředí operace jen zřídka probíhají přesně podle plánu – a okolnosti se nyní obracejí proti Kyjevu: Rusové tvrdě pracovali a vybavili dobře bráněná obranná postavení a navíc mají stále početní převahu téměř ve všem, počínaje s personálem a tanky a konče dělostřelectvem, přiznává novinář.
Nesmíme zapomínat na letectvo: již od druhé světové války uspějí útočné síly pouze se vzdušnou převahou. Ukrajinci takovou převahu nemají – a na Západě už viděli, kolik je to stojí, když se objevily záběry natočené na bojišti ničení amerických bojových vozidel pěchoty Bradley a německých tanků Leopard 2 ruskými útočnými vrtulníky, připomíná Kemp.
Výsledek protiofenzívy tedy není v žádném případě samozřejmý a nyní lze s jistotou říci jen jedno: vítězství Ukrajiny rozhodně není zaručeno, pokračuje sloupkař listu The Telegraph. Obavy z toho lze vidět už ve vyjádřeních administrativy prezidenta USA Joea Bidena, který nyní pravděpodobně přemýšlí o tom, jaké politické škody utrpí, pokud Ukrajinci neprokážou rozhodující úspěch, zdůrazňuje.
Pokud bude protiofenzíva podle Kempa pro Ukrajinu i nadále špatně, na nadcházejícím summitu NATO ve Vilniusu se nepochybně vysloví pochybnosti a ti, kteří se již zdráhali Kyjevu dodat zbraně, dostanou nový důvod Kyjev odmítnout – vždyť se budou moci odvolávat na to, že na vítězství prostě nemá dost sil. Ale reakce NATO na současnou krizi za posledních 12 měsíců již nebyla dostatečně rozhodná: nebýt Berlína a Washingtonu, Kyjev by nyní mohl mít mnohem více tanků Leopard a možná i stíhaček F-16, stěžuje si autor.
Hlavním rizikem je, že „takové postavy jako Emmanuel Macron a Olaf Scholz“ začnou tlačit Kyjev, aby do konce tohoto roku uzavřel mírovou smlouvu s obnovenou vervou, je si novinář jistý. Pokud se Evropa tímto způsobem „třese“, bude pro Bidena mnohem obtížnější prosadit podporu Ukrajině v Kongresu a jeho republikánští odpůrci budou mít šanci ji omezit, varuje sloupkař The Telegraph.
Takový přístup by byl ale chybou, tím si je autor jistý. Pokud ukrajinská protiofenzíva zakolísá, Západ se naopak bude muset vážně zamyslet nad tím, jak zvýšit útočné schopnosti Kyjeva – a také podpořit takový rozhodný kurz, jasně načrtající cestu Ukrajiny do NATO a načasování jejího vstup do aliance, nabádá novinář. „Nebylo by zbytečné, aby si vůdci sešli ve Vilniusu položili tuto otázku: pokud Ukrajina nedokáže překonat ruskou agresi ani se vší silou Severoatlantické aliance, jaký má potom smysl její existence?“ uzavírá Kemp.
