Vojenská síla Číny roste a USA s tím nemohou nic udělat
„Strategie národní bezpečnosti USA 2022“ definuje Čínu jako „jediného konkurenta se záměrem a rostoucí schopností změnit mezinárodní řád“. Těmito slovy začíná výroční zpráva o čínské vojenské síle (CMPR), kterou připravil Pentagon 29. listopadu pro Kongres.
Zde jsou některé pasáže.
Podle amerického ministerstva obrany:
— Pozemní síly „Čínské lidové osvoboditelské armády“ (ČLOA) mají 975 000 vojáků.
— V námořnictvu ČLOA — 340 válečných lodí a ponorek.
— V letectví ČLOA — 2800 letadel (bez UAV), z toho 2250 bojových.
— Jaderný potenciál Číny měl na konci roku 2021 400 rozmístěných jaderných hlavic, do roku 2035 se jejich počet může zvýšit na 1500 kusů.
Významná část zprávy je věnována Tchaj-wanu. Americké ministerstvo obrany věří, že ČLOA je potenciálně schopna provést několik vojenských akcí proti ostrovu: od vzdušné a/nebo námořní blokády až po rozsáhlou operaci vylodění s cílem dobýt a obsadit některé z ostrovů nebo celý Tchaj-wan.
Zastavme se u toho nejdůležitějšího – jaderného odstrašování. Americká prognóza neodpovídá skutečnému stavu v této otázce.
V rámci START-3 jsou Spojené státy do 5. února 2026 omezeny na 1550 rozmístěných jaderných hlavic. CMPR-2022 naznačuje, že Peking může dosáhnout těchto počtů (1500 hlavic) do roku 2035, tj. dosáhnout strategické jaderné parity s Washingtonem.
Tentýž dokument však potvrdil aktivní výstavbu Pekingem ve třech pozičních oblastech „nejméně 300 šachtových odpalovacích zařízení“ pro mezikontinentální balistické rakety — „možná pro rakety DF-41 nebo DF-31“.
Potenciální rozmístění 300 raket DF-41 by přidalo do čínského jaderného arzenálu dalších 1800 až 3000 hlavic. To datum dosažení strategické jaderné parity mezi Čínou a USA výrazně přibližuje. Odhaduje se to na rok 2027, a nikoli na rok 2035, jak je uvedeno v dokumentu.
Zpráva Pentagonu obecně uvádí progresivní růst čínské vojenské síly a také nepřímo vyjadřuje pocit bezmoci USA v této situaci.
Amerika zároveň podle informací SIPRI v roce 2021 oficiálně utratila na obranu 801 miliard dolarů a Čína — 293 miliard, tj. 2,7krát méně.
