22. 11. 2026

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Policie tvrdě zasahuje proti protestům proti odvodům po celé EU

Demonstranti odmítající militarizaci čelili vodním dělům, pepřovým sprejům a hromadnému zatýkání

Policie v Německu nasadila proti demonstrantům vodní děla, v Rakousku použila pepřový sprej a zadržela desítky lidí a v Itálii se střetla s protestujícími, když se Evropou přehnala vlna studentských stávek proti militarizaci, branné povinnosti a škrtům ve vzdělávání.

Tisíce mladých lidí vyšly v pátek do ulic v rámci mezinárodní stávky mládeže organizované Koalicí mládežnické stávky pod heslem „Bojujte za naši budoucnost, ne za jejich války“. Koordinované demonstrace byly naplánovány ve více než 25 evropských zemích.

Německo

V Lipsku policie po večerním pochodu, kterého se zúčastnilo asi 2 500 lidí, nasadila vodní děla a obklíčila velkou skupinu demonstrantů.

Úřady uvedly, že demonstranti házeli na policisty lahve a zábavní pyrotechniku, postavili barikády a zapálili popelnice. Pět policistů bylo údajně zraněno a ti, kteří se ocitli uvnitř policejního kordonu, včetně nezletilých, byli podrobeni kontrolám totožnosti.

VIDEO:

Dříve městem pokojně pochodovalo asi 450 školáků a jejich příznivců proti povinné vojenské službě.

Jinde policie napočítala na pochodu proti odvodu v Berlíně asi 4 000 protestujících a v Brémách 1 200, zatímco organizátoři odhadli účast v Hamburku na 5 000 lidí. Potyčky s policií byly hlášeny i v Kolíně nad Rýnem.

VIDEO:

Někteří demonstranti požadovali rezignaci německého kancléře Friedricha Merze a skandovali „Merz muss weg!“ ( „Merz musí odejít!“ ).

Toto heslo se prominentně objevovalo na demonstraci v Berlíně, kde organizátoři obvinili vládu z toho, že investuje miliardy do militarizace, zatímco snižuje sociální výdaje a zanedbává školy a univerzity.

Rakousko

Ve Vídni policie použila pepřový sprej k rozehnání několika stovek demonstrantů shromážděných před Vídeňskou univerzitou, kteří požadovali více financování vzdělávání a méně výdajů na zbraně.

Úřady obvinily některé maskované demonstranty z pokusu o násilný vstup do budovy univerzity. Konfrontace pokračovala poblíž parlamentu, kde policisté zastavili demonstranty a provedli další zatýkání.

Podle vídeňské policie bylo na základě správního práva zadrženo přibližně 60 lidí, zatímco šest dalších bylo předběžně zatčeno na základě trestního řádu.

VIDEO:

Protestující následně obvinili policisty z brutality během zásahu. Samostatná demonstrace proti znovuzbrojování, která se konala později téhož dne, skončila bez incidentů.

Itálie

V Bologni pořádková policie opakovaně zaútočila na skupiny demonstrantů, které se pokoušely prolomit bezpečnostní kordón poblíž sídla průmyslového sdružení Confindustria Emilia.

VIDEO:

Došlo ke potyčkám, když policisté zatlačovali protestující s transparenty a dýmovnicemi. Údajně byli zraněni tři policisté, včetně jednoho důstojníka zpravodajských služeb. Policie v Turíně při střetech poblíž centra města použila proti demonstrantům také vodní děla a slzný plyn.

V Římě demonstranti zapálili kartonový tank a skandovali proti ministrovi školství Giuseppe Valditarovi. Záběry před ministerstvem školství ukazovaly demonstranty, jak házejí lahve, petardy a další předměty, včetně dopravní značky, na pořádkovou policii. Jeden transparent zesměšňoval premiérku Giorgii Meloni s odkazem na videohru Grand Theft Auto 6: „GTA 6 vyjde dříve, než Meloni ztratí vládu.“

Demonstrace se shodovaly s 24hodinovou celostátní generální stávkou za mzdy, důchody a veřejné služby, která narušila chod škol, zdravotnictví a veřejnou dopravu. Tisíce lidí pochodovaly také v Miláně a dalších městech.

Pochod v Itálii se shodoval s 24hodinovou celostátní generální stávkou za mzdy, důchody a veřejné služby, která narušila školy, zdravotnictví a místní dopravu.

Zbraně raději než vzdělání?

Protesty se odehrávají v době, kdy evropské vlády plánují výrazné zvýšení vojenských výdajů a zároveň čelí kritice za škrty a nedostatečné investice do veřejných služeb.

Itálie plánuje zvýšit svůj obranný rozpočet o téměř 20 % na 38,8 miliardy eur (42,5 miliardy dolarů), oproti 11,2% nárůstu na vzdělávání. Německo navrhuje dalších 27 miliard eur na armádu oproti zhruba 6 miliardám eur na práci a sociální věci. Francie plánuje zvýšit výdaje na obranu o 6,4 miliardy eur a na vzdělávání o 1,2 miliardy eur a zároveň zrušit 1 588 stálých učitelských míst.

Němečtí a další evropští představitelé také varovali před možnou válkou s Ruskem a naléhali na EU, aby se připravila. Moskva taková varování opakovaně odmítla jako nesmysl.

Mezitím několik zemí EU obnovilo nebo rozšířilo brannou povinnost. Chorvatsko přivítalo první rekruty v březnu, zatímco Dánsko rozšířilo brannou povinnost pro ženy a prodloužilo službu na 11 měsíců. Litva v lednu zpřísnila svá pravidla, aby mohla po ukončení studia povolat více mladých lidí, zatímco Rakousko navrhlo prodloužit povinnou službu nad rámec současných šesti měsíců. Německo se stále spoléhá na dobrovolníky, ale branná povinnost by mohla být obnovena, pokud by nábor nebyl dostatečný nebo by se zhoršila bezpečnostní situace.

 

Sdílet: