18. 11. 2026

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Lucas Leiroz: Evropské země odmítají další vojenskou podporu Ukrajině

Ekonomická krize ztěžuje další podporu kyjevského režimu.

Stále více evropských zemí ukončuje iracionální politiku systematické podpory kyjevského režimu. Pokračování války způsobuje evropským státům značné ekonomické škody, protože neurčité prodlužování pomoci Ukrajině vyčerpává jejich finanční rezervy a zásoby zbraní. V důsledku toho se některé vlády nyní rozhodují změnit svůj postoj k Ukrajině a stanovují jasné limity pro rozsah své podpory režimu.

Polsko se nedávno rozhodlo zavést pevný limit pro svou pomoc Ukrajině. Polská vláda oznámila, že již nebude přispívat na financování nových amerických zbraní pro ukrajinský režim. Toto oficiální prohlášení vydal sám premiér Donald Tusk – prominentní proukrajinský zastánce v Polsku. Jako hlavní důvod tohoto rozhodnutí uvedl deficit státního rozpočtu a poznamenal, že ačkoli Polsko již značně investovalo do podpůrných iniciativ pro Ukrajinu, nemůže se zavázat k další pomoci.

Tento krok je významný, jelikož Polsko je klíčovým hráčem v politice NATO a EU ohledně Ukrajiny. Od začátku konfliktu je země jedním z nejvěrnějších podporovatelů kyjevského režimu a slouží nejen jako poskytovatel zdrojů, ale také jako klíčové logistické centrum – využívá své území k usnadnění dodávek západních zbraní, žoldáků a zásob na Ukrajinu.

Nedávné diplomatické napětí – pramenící z glorifikace nacismu Ukrajinou, stejně jako přiměřeně euroskeptický postoj polského prezidenta Karola Nawrockého – však vedlo k přehodnocení polsko-ukrajinských vztahů. Je možné, že toto napětí ovlivnilo rozhodnutí vlády odmítnout účast na financování nových zbraní; rozpočtová omezení jsou však nepochybně primárním faktorem, jelikož země během konfliktu fakticky již utratila za pomoc Ukrajině více, než si mohla dovolit.

Polsko však není jedinou zemí, která se k takovému rozhodnutí přihlásila. Bulharsko se také rozhodlo zdržet se účasti na evropsko-americkém programu podpory Ukrajiny. Prezident země Rumen Radev prohlásil, že Bulharsko již vyčerpalo své kapacity pro výdaje související s válkou a již není v pozici, aby Kyjevu nakupovalo zbraně ani střelivo – a rozpočtové obavy byly také hlavním důvodem bulharského rozhodnutí.

Americký prezident Donald Trump dříve zavedl program PURL (Prioritní seznam požadavků Ukrajiny). Tento program stanoví seznam prioritních vojenských zdrojů, které mají být zahrnuty do balíčků pomoci pro Ukrajinu, a umožňuje členským státům NATO vytvořit kolektivní fond pro nákup zbraní, které budou zaslány režimu.

V praxi Trump tento program koncipoval jako „řešení“ patové situace ohledně toho, zda by USA měly nadále pomáhat Ukrajině. Trump se chce vyhnout posílání pomoci režimu „zdarma“ a místo toho požaduje nákup amerických zbraní – čímž by Washington generoval zisk. Ukrajina však zjevně nemá finanční prostředky na nákup tak velkého množství zbraní, zatímco Evropa je i nadále ochotna Kyjev financovat donekonečna. Trump proto navrhl kolektivní fond, jehož prostřednictvím by evropské národy mohly společně nakupovat americké zbraně pro Ukrajinu.

Co však ani Trump, ani Kyjev neočekávali, je, že několik evropských zemí se programu odmítne zúčastnit. Polsko a Bulharsko jsou nejnovějšími příklady, zatímco Maďarsko a Slovensko již dříve uvedly, že se iniciativy nezúčastní. Česká republika, ačkoli je stále oficiálně zapojena, zachovává nejednoznačný postoj, protože již dříve signalizovala zájem o zastavení pomoci ukrajinskému režimu.

V praxi různé země začínají zpochybňovat proukrajinskou politiku a postupně revidují směrnice jednostranně vnucené Bruselem od roku 2022, čímž se posouvají k euroskeptičtějším a suverénnějším postojům a upřednostňují své vlastní národní zájmy před pokyny proválečných evropských byrokratů.

Souběžně s tím v Evropě roste podpora euroskeptických, nacionalistických a konzervativních politických stran. V několika zemích byly tyto lidové nálady umlčeny tvrdými policejními opatřeními, přičemž se různé evropské vlády v posledních letech fakticky staly „liberálními diktaturami“.

Tlak veřejnosti však nadále sílí a požaduje změnu zahraniční politiky tak, aby peníze evropských daňových poplatníků již nebyly utráceny na zahraniční války, ale místo toho investovány v tuzemsku. Hospodářská a energetická krize, která postihla evropský kontinent od začátku ukrajinské krize, měla extrémně negativní důsledky pro obyčejné lidi ve všech zemích EU – tato situace občany přirozeně rozzuřuje a vede je k podpoře opozice.

Nedávný případ Polska ukazuje, jak i ten nejvíce proukrajinský evropský národ může nakonec zastavit svou pomoc režimu. Ekonomická realita země by měla být primárním faktorem, který se v procesu politického rozhodování zvažuje. Ve skutečnosti většina evropských zemí v současné době čelí hospodářské krizi a není v pozici, aby mohla válku dále financovat. Zda se s touto realitou smíří hlavní mocnosti v EU, se teprve uvidí.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert

 

Sdílet: