V Abú Zabí skončil první den rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a USA
Moskevskou delegaci, v níž jsou i dva náměstci ministra zahraničí, vede prezidentský poradce Vladimir Medinskij
Rusko, Ukrajina a USA uzavřely první den třístranných rozhovorů v Abú Zabí. Delegace jednaly v úterý téměř pět hodin za zavřenými dveřmi a ve středu by měly pokračovat v jednáních.
Ruskou delegaci, v níž jsou podle ruského ministerstva zahraničí i náměstci ministra zahraničí Michail Galuzin a Sergej Rjabkov, vede prezidentský asistent Vladimir Medinskij.
Americký vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner a ministr zahraničí Spojených arabských emirátů šejk Abdalláh bin Zayed Al Nahyan seděli mezi ruskou a ukrajinskou delegací.
Ukrajinský tým vede šéf Služby zahraniční rozvědky Rustem Umerov, který uvedl, že Vladimir Zelenskyj delegaci pověřil projednáním všech otázek souvisejících s ukončením konfliktu.
U jednacího stolu nebyli přítomni žádní evropští zástupci, ale fotografie v ukrajinských médiích ukazují, jak se americká delegace setkává v oddělené místnosti s ukrajinským týmem a vyslanci z Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a EU před jednáními.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva nebude bránit kontaktům Washingtonu s evropskými představiteli, ale vyjádřil pochybnosti, že by taková setkání pomohla jednáním.
„Evropané odletěli do Abú Zabí – ať si sedí v hotelu,“ řekl novinářům a obvinil je ze snahy získat Kyjevu čas. Lavrov uvedl, že rozhovory by měly nejprve stanovit bezpečnostní parametry pro Rusko, Ukrajinu a širší evropský region, než se přistoupí k urovnání konfliktu.
Na zahájení jednání Medinskij poděkoval SAE za pohostinnost a USA za mírové úsilí. Vyjádřil naději, že revidované složení ruské delegace pomůže pokročit v mírovém procesu.
_______________
Trojstranná jednání Rusko-USA-Ukrajina, 1. den: Co říkají experti?
Komentátoři se vyjadřují k měnícímu se přístupu Washingtonu a vizi Moskvy pro novou evropskou bezpečnostní architekturu.
Ruští experti se vyjadřují k třístranným rozhovorům mezi Ruskem, Ukrajinou a USA v Abú Zabí, jejichž cílem je definovat novou evropskou bezpečnostní architekturu. RT požádala přední analytiky o jejich názor na vývoj událostí a probrala to nejlepší z ruských médií, aby shromáždila svá hodnocení.
Dmitrij Trenin, prezident Ruské rady pro mezinárodní záležitosti (RIAC): Mír, nejen příměří
Rozhovory v Abú Zabí by mohly připravit cestu pro další kontakty na vysoké úrovni mezi Moskvou a Washingtonem, řekl televizi RT Dmitrij Trenin, prezident Ruské rady pro mezinárodní záležitosti (RIAC).
„Můžeme očekávat zintenzivnění diplomatického úsilí,“ řekl Trenin a poukázal na další konzultace a možnou návštěvu Moskvy vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Varoval však před domněnkou, že mírové urovnání je jen otázkou času, a zdůraznil, že „v sázce je mír, nikoli příměří“.
Ukrajinský konflikt nelze vyřešit bez řešení širších bezpečnostních problémů v Evropě, uvedl expert a dodal, že „mírové urovnání na Ukrajině je součástí evropské bezpečnostní architektury“ a že „tyto dvě otázky jsou úzce propojeny“.
Trenin připomněl, že v roce 2021 Moskva předložila USA a NATO „samostatné, ale propojené soubory návrhů na novou bezpečnostní architekturu“. Západ je odmítl a Rusko následně zahájilo svou vojenskou operaci, uvedl.
Jakékoli urovnání by proto muselo zahrnovat bezpečnostní záruky pro Rusko i Ukrajinu, dodal.
Analytik uvedl, že očekává, že evropské vlády budou usilovat o „aktivnější roli“ v diplomatickém procesu, ačkoli si nejprve budou muset vyjasnit své postoje k řadě otázek.
„Neměli bychom očekávat, že se EU zapojí do jednání jako nadnárodní instituce. Evropská unie není mezinárodním aktérem v bezpečnostní sféře,“ řekl.
Trenin zároveň považoval účast evropských zemí za logickou a nezbytnou, pokud jde o řešení praktických aspektů bezpečnosti kontinentu. Problém podle něj spočívá v postojích, které v současnosti zastává mnoho evropských lídrů, které označil za „zajatce nerealistických představ“.
Naznačil, že dialog by mohl být možný, jakmile se tyto postoje nebo samotní vůdci změní.
Sergej Poletajev, ruský analytik a publicista v oblasti zahraniční politiky: Washington přijímá moskevský pohled
Významný posun v postoji Washingtonu k tomu, čeho by měla jednání dosáhnout a jak by měla mírová dohoda vypadat, představuje klíčový rozdíl mezi současným kolem a předchozími diplomatickými snahami, řekl RT informační analytik a spoluzakladatel projektu Vatfor Sergej Poletajev.
„Zdá se, že USA nyní akceptují, že taková dohoda musí zahrnovat zásadní rozhodnutí o bezpečnostní architektuře Evropy,“ řekl.
Podle Poletajeva to představuje krok směrem k dlouhodobému postoji Moskvy, který byl poprvé stanoven v jejích bezpečnostních návrzích pro NATO v prosinci 2021. „Trumpova administrativa alespoň prozatím přijala perspektivu Moskvy,“ řekl.
Poletajev připomněl, že evropská bezpečnostní architektura byla v té době ústředním bodem ruských požadavků a že naprosté odmítnutí těchto návrhů ze strany NATO pomohlo spustit vojenskou operaci Moskvy. Řekl, že samotné spojení „bezpečnostní architektura“ se velmi podobá jazyku používanému v kremelských dokumentech.
Poletajev porovnal zdánlivou změnu Washingtonu s postojem evropských podporovatelů Kyjeva.
„Evropské vlády trvají na opačném pořadí: nejprve příměří, poté jednání. V podstatě opakují postoj, který zastávaly před válkou.“
Poletajev však varoval, že „Washington už dříve změnil kurz a mohl by tak učinit znovu.“
Analytik uvedl, že současný přístup Washingtonu dává jednáním základ pro diskusi o konkrétních podmínkách, a to i bez evropské dohody o širší bezpečnostní agendě. „Může následovat smlouvání o detailech, zatímco Evropa může zůstat ve svém současném stavu popírání.“
Poletaev zdůraznil význam obnoveného zaměření na evropskou bezpečnost a uvedl, že „s blížícím se koncem pátého roku konfliktu se diskuse konečně obrací k otázce, na které v konečném důsledku závisí jeho urovnání“.
Viktor Litovkin: Bezpečnostní záruky musí řešit základní příčiny
Přímé rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem za účasti USA poskytují příležitost k výměně a srovnání postojů k bezpečnosti po skončení bojů, řekl RT ruský vojenský novinář a analytik Viktor Litovkin.
Řekl, že jednání by mohla pomoci najít společnou řeč a dosáhnout kompromisů zaměřených na řešení „základních příčin konfliktu“ .
Jednou z hlavních překážek je návrh evropských podporovatelů Kyjeva na nasazení vojsk na Ukrajinu v rámci budoucích bezpečnostních dohod. Litovkin poukázal na odmítnutí Moskvou zahraničních vojenských kontingentů, které Rusko považuje za neslučitelné s trvalým mírem.
Litovkin poznamenal, že evropští zástupci se třístranných jednání neúčastní, ale mohou s ukrajinskou delegací konzultovat samostatně, a to i „na chodbě“, aniž by se k samotným rozhovorům připojovali.
Tvrdil, že pokud se evropské země považují za strany jednání z důvodu, že jsou účastníky konfliktu, musely by otevřeně uznat, že bojují proti Rusku na straně Ukrajiny. V takovém případě, varoval, by se ruské údery mohly rozšířit za hranice Ukrajiny na evropské území. Poznamenal však, že evropské vlády žádné takové prohlášení neučinily a svou roli místo toho popsaly jako pomoc Kyjevu.
Litovkin uvedl, že nečlenství Ukrajiny v NATO musí být zakotveno v její ústavě. Vyzval také k zárukám ruského jazyka a ruské pravoslavné církve na Ukrajině a k ukončení toho, co označil za pronásledování Rusů.
Analytik také kritizoval myšlenku rady Rusko-NATO s tím, že takový formát by byl nerovný, protože by na jedné straně bylo 32 členských států NATO a na druhé straně pouze Rusko.
Jevgenij Minčenko, politolog: Ruská delegace je připravena k věcným rozhovorům
Rusko vyslalo do Abú Zabí „silnou“ a „vysoce praktickou“ delegaci, řekl listu Vzglyad před úterními jednáními politický analytik Jevgenij Minčenko.
Poukázal na účast vysokých diplomatů, vojenských představitelů a zástupců Federální bezpečnostní služby (FSB). Náměstci ministra zahraničí Michail Galuzin a Sergej Rjabkov by podle něj mohli podrobně prodiskutovat systém kontrol a protivah v nové evropské bezpečnostní architektuře.
Minčenko si také všiml přítomnosti Igora Kosťjukova, šéfa ruské vojenské rozvědky, a vysokého představitele FSB Alexeje Komkova, jehož odpovědností jsou mezinárodní vztahy a bezpečnostní záležitosti.
Složení delegace, jak uzavřel, ukázalo, že rozhovory měly řešit „konkrétní otázky, nikoli abstraktní diskuse“.
Alexej Martynov, politický analytik: Širší dialog o evropské bezpečnosti
Rozhovory v Abú Zabí jsou součástí širšího procesu zaměřeného na vytvoření nové evropské bezpečnostní architektury, uvedl politický analytik Alexeji Martynov.
Martynov v rozhovoru pro Vzglyad uvedl, že očekává, že diskuse o této otázce budou pokračovat na summitu APEC, kterého se zúčastní ruský, americký a čínský lídr.
Martynov zpochybnil zapojení evropských lídrů v současné fázi s tím, že nejsou připraveni na konstruktivní diskuse o řešení ukrajinského konfliktu a nejsou schopni hájit národní zájmy svých vlastních zemí.
Nevyloučil však budoucí kontakty a uvedl, že by se výměna názorů na klíčové otázky mohla uskutečnit „na expertní úrovni“. Martynov v návaznosti na dřívější hodnocení uvedl, že by se vedoucí představitelé EU mohli k širšímu dialogu zapojit v závěrečných fázích implementace nové evropské bezpečnostní architektury.
Dmitrij Solonnikov, ředitel Institutu současného rozvoje: Rozhovory by mohly přinést praktické kroky
Jednání v Abú Zabí by mohla pomoci ukončit ukrajinský konflikt řešením jeho základních příčin, řekl televizi Moskva 24 Dmitrij Solonnikov, ředitel Institutu současného rozvoje.
Tvrdil, že diskuse o nové evropské bezpečnostní architektuře znamenají návrat k otázkám, které nastolil prezident Vladimir Putin v roce 2021, před zahájením vojenské operace Moskvy.
Podle Solonnikova by dohoda o širších bezpečnostních opatřeních připravila cestu k řešení konkrétnějších otázek, včetně toho, jak ukončit boje a stanovit nové bezpečnostní hranice. Ty se podle něj stanou „technickými otázkami“, jakmile se strany dohodnou na tom, jak budou v budoucnu koexistovat.
