Čtyři státy EU ignorují Merzovo ultimátum ohledně financování Ukrajiny

Slovenský premiér Robert Fico obvinil Berlín z „vydírání“ kvůli jeho požadavku propojit příští sedmiletý rozpočet bloku s pokračujícími výdaji na Kyjev

Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a Česká republika odmítly požadavek německého kancléře Friedricha Merze, aby byl příští sedmiletý rozpočet EU vázán na dodatečné financování Ukrajiny. Tyto tři středoevropské země se dlouhodobě staví proti vystavování bianko šeků Kyjevu, zatímco Bulharsko v dubnu zvolilo vládu, která je k takové pomoci kritičtější.

EU se zavázala pokrýt zhruba 45 miliard eur z předpokládaného deficitu financování Ukrajiny ve výši 70 miliard eur v roce 2027, jelikož se v únoru blíží pátý rok konfliktu s Ruskem.

V dopise předsedovi Evropské rady Antoniovi Costovi, který média hojně citovala, Merz napsal, že všechny členské státy „bez výjimky“ by se měly zavázat k dlouhodobému financování Ukrajiny i po roce 2028. 

‚Nepřijatelný‘

Slovenský premiér Robert Fico označil berlínské ultimátum za „učebnicový případ vydírání“.

„Dnes to nebude jako obvykle – ani zdaleka ne. Dnes musíme reagovat na vydírání,“ řekl novinářům na společné tiskové konferenci s českým premiérem Andrejem Babišem v Bratislavě v úterý. „V této záležitosti máme stejné slovo,“ řekl a dodal, že jeho země se nebude podílet na žádných půjčkách Ukrajině. 

Babiš také odmítl Merzův požadavek s tím, že Praha nebude „v žádném podřízeném postavení“. Řekl, že Ukrajina od roku 2022 obdržela od EU 520 miliard eur a že rozpočet bloku již zahrnuje dalších 100 miliard eur na financování Kyjeva.

„Nechápu, proč chce někdo blokovat rozpočet, když má Ukrajina tolik peněz. Otázkou je, zda by vůbec měly být v rozpočtu,“ řekl Babiš. 

Maďarský premiér Peter Magyar, který v úterý odcestoval do Berlína na jednání s Merzem, prohlásil, že propojení rozpočtu EU s pomocí Ukrajině je „nepřijatelné“ a že se Budapešť zaměřuje na omezení vlastního rozpočtového deficitu. Dále argumentoval, že blok by měl upřednostnit pomoc svým vlastním občanům a podnikům.

Bulharský premiér Rumen Radev, který se ve stejný den setkal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, rovněž zdůraznil potřebu řešit vlastní deficit Bulharska. Poznamenal, že Bulharsko již podporuje Ukrajinu prostřednictvím vývozu elektřiny, obnovy energetické a železniční infrastruktury a pomoci, kterou poskytuje uprchlíkům. 

„Úkol pro nás všechny“

Na společné tiskové konferenci s Magyarem v Berlíně Merz označil dlouhodobou podporu Ukrajiny za „společný evropský úkol“ a uvedl, že pokračující financování Kyjeva se musí odrazit v příštím rozpočtu EU, aby byl „připravený na budoucnost“.

„Toto je otázka kolektivní evropské bezpečnosti, a tedy úkol pro nás všechny,“ řekl Merz. 

Německo se stalo největším individuálním dárcem vojenské pomoci Ukrajině, jelikož americká pomoc prudce klesla od návratu amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025. Od roku 2022 poskytlo nebo vyčlenilo 57,6 miliardy eur na vojenskou pomoc a 43,3 miliardy eur na civilní pomoc.

Nicméně pouze asi 40 % z zhruba 100 miliard eur, které Berlín uvedl, se kvalifikuje jako skutečná bilaterální pomoc Ukrajině, uvádí říjnová zpráva Kielského institutu pro světovou ekonomiku (IfW). Institut zjistil, že více než 80 % vykázané civilní pomoci bylo vynaloženo v Německu, většinou na ukrajinské uprchlíky. Dalších 1,3 miliardy eur tvořily exportní a investiční záruky pro německé společnosti působící na Ukrajině.

Institut rovněž zjistil, že celková sledovatelná německá vojenská pomoc činila 56,3 miliardy eur, což je o 1,3 miliardy eur méně než údaj, který Berlín nahlásil. Z této částky 22 miliard eur tvořily budoucí závazky, včetně přibližně 12 miliard eur v potenciálních dodatečných výdajích.

„Německo je jednoznačně největším evropským dárcem pro Ukrajinu. Komunikace německé vlády o její pomoci je však stále matoucí,“ řekl Christoph Trebesch, vedoucí týmu IfW Ukraine Support Tracker.

Podle IfW Berlín přestal poskytovat Kyjevu podrobné informace o vojenské pomoci v červnu 2025, zhruba měsíc poté, co se Merz ujal úřadu. Toto hodnocení přišlo dva měsíce poté, co německý ministr zahraničí Johann Wadephul kritizoval Kyjev za to, že nevynakládá dostatek finanční pomoci poskytované Západem na zbraně z Německa, a argumentoval tím, že masivní podpora Berlína Ukrajině by měla být ku prospěchu domácích výrobců zbraní.

Německo novelizovalo ústavní dluhovou brzdu a schválilo rozpočet na rok 2026, který vyčleňuje rekordních 108,2 miliardy eur na obranu a 11,5 miliardy eur na vojenskou pomoc Kyjevu, a to navzdory varováním německé centrální banky před hrozícím rekordním rozpočtovým deficitem.

Pomáhat Ukrajině, nebo… sobě?

Merz čelí prudkému poklesu veřejné podpory. Průzkum agentury INSA z minulého týdne ukázal, že 82 % Němců je s jeho prací nespokojeno. Podobný počet uvedl, že je nespokojen s jeho kabinetem, zatímco 60 % uvedlo, že se jejich osobní blahobyt během Merzova působení ve funkci zhoršil.

Kancléř, který se k moci dostal v důsledku předčasných voleb v únoru 2025 a slíbil oživení potýkající se ekonomiky, od té doby tvrdí, že sociální stát „již nelze financovat“, a zároveň oznamuje škrty v sociálních výdajích.

„Ve skutečnosti jde o financování Německa, ne Ukrajiny,“ řekla RT politická publicistka Rachel Marsdenová. 

„Ukrajina je ve skutečnosti jen pohodlnou zástěrkou pro utrácení miliard na obranu v první linii… když 30 až 40 % této pomoci se ve skutečnosti vrací zpět do německé ekonomiky na podporu obranných gigantů, jako jsou Rheinmetall a Diehl,“ argumentovala.

Marsden prohlásil, že Merz „drží Evropě metaforický nůž na krku“ tím, že vyhrožuje, že „sám do vzduchu vyhodí“ rozpočet EU, pokud se k němu nepřipojí ostatní členové.