Vědci odhalili překvapivou souvislost: Bakterie z nemocných dásní mohou poškozovat srdeční chlopně

Bakterie, které způsobují zánět dásní, mohou ovlivňovat mnohem víc než jen zdraví ústní dutiny. Vědci je totiž objevili iv poškozených srdečních chlopních.

Následné experimenty odhalily mechanismus, kterým tyto mikroorganismy podporují zánět a ukládání vápníku, čímž postupně narušují správné fungování srdce.

Výzkum představený na vědecké konferenci Americké kardiologické asociace (AHA) v roce 2026 tak přinesl nové poznatky o propojení mezi zdravím dásní a srdečně-cévním systémem.

Co vědci objevili v poškozených srdečních chlopních

Výzkumníci z čínské nemocnice Fuwai a Pekingské lékařské fakulty zkoumali vzorky srdečních chlopní odebraných pacientům během operace.

Zaměřili se na kalcifikovanou stenózu aortální chlopně, při které se ve tkáni postupně ukládají vápenaté usazeniny. Chlopeň hrubne, ztrácí pružnost a nedokáže se dostatečně otevírat. Srdce proto musí vyvíjet větší úsilí, aby dokázalo pumpovat krev do těla.

Onemocnění se může projevovat dušností, únavou, bolestmi na hrudi či závratěmi. V pokročilých stádiích může vést až k srdečnímu selhání.

Vědci porovnali vzorky chlopní se stenózou a bez stenózy. Zaujalo je zejména vyšší zastoupení bakterie Porphyromonas gingivalis , která patří mezi významné původce parodontitidy (paradentózy), tedy chronického zánětu dásní a tkání upevňujících zuby.

Přestože se nejednalo o nejpočetnější bakteriální druh, rozdíl mezi oběma skupinami byl výrazný.

Výzkumníci proto začali zkoumat, zda bakterie není pouze přítomna v poškozené tkáni, ale může se přímo podílet na její poškozování.

Jak se bakterie z úst dostanou až do srdce?

Ústní dutina je domovem stovek druhů mikroorganismů. Většina z nich tvoří přirozenou součást ústního mikrobiomu. Problém nastává, když se přemnoží bakterie podporující zánět dásní.

Při parodontitidě dochází k poškození tkání a drobných krevních cév v okolí zubů. Bakterie tak získávají příležitost proniknout do krevního oběhu.

Krátkodobý přestup bakterií do krve může nastat i při běžných činnostech, například při žvýkání nebo čištění zubů, zejména jsou-li dásně zanícené.

Krevní oběh jim následně umožňuje dostat se do vzdálených částí organizmu včetně srdce.

Předchozí výzkumy již odhalily stopy bakterie P. gingivalis v aterosklerotických placích, které se tvoří ve stěnách tepen. Její přítomnost v poškozených srdečních chlopních proto otevírá další důležitou oblast výzkumu.

Bakterie přitom nemusí poškozovat tkáně pouze přímo. Významnou roli hraje zánětlivá reakce, kterou vyvolává imunitní systém při obraně proti infekci.

Experimenty odhalily mechanismus poškozování chlopní

Aby vědci zjistili, jak může bakterie ovlivňovat srdeční chlopně, uskutečnili pokusy na laboratorních zvířatech.

Opakovaně je vystavovali živé bakterii P. gingivalis . Postupně pozorovali její hromadění v aortálních chlopních, zvýšené ukládání vápníku a rozvoj změn připomínajících aortální stenózu.

Když zvířatům podávala antibiotika, poškození se výrazně zmírnilo.

Ještě zajímavější výsledky přineslo zkoumání zánětlivého mechanismu.

Vědci zjistili, že bakterie aktivuje v buňkách srdečních chlopní zánětlivý protein interleukin-1 beta (IL-1β). Ten se podílí na spouštění procesů vedoucích k ukládání vápníku a postupnému tvrdnutí tkáně.

Když výzkumníci geneticky vyřadili tvorbu tohoto proteinu, kalcifikace chlopní se výrazně snížila, ačkoli bakterie zůstaly přítomny.

Výsledek naznačuje, že jedním z hlavních mechanismů poškozování srdečních chlopní může být právě zánětlivá reakce vyvolaná bakteriemi z úst.

Tento poznatek otevírá nové možnosti výzkumu léčby. V současnosti totiž neexistují léky, které by spolehlivě zastavily postupující vápenatění aortální chlopně. Při závažném zúžení bývá potřebná její výměna, buď klasickou operací, nebo katétrovým zákrokem.

Mechanismus poškozování zatím potvrdily experimenty na zvířatech. Jeho význam pro rozvoj onemocnění u lidí mají objasnit další klinické studie.

Souvislost s onemocněním srdečních tepen

Propojení mezi bakteriemi z úst a kardiovaskulárními onemocněními podporují i ​​další vědecká zjištění.

Studie publikovaná v roce 2026 v časopise BMC Oral Health zkoumala 36 pacientů, kteří podstoupili vyšetření koronárních tepen.

Pacienti s významným zúžením těchto tepen měli vyšší množství DNA bakterie P. gingivalis v krvi než lidé bez takového poškození.

Pomocí umělé inteligence pak vědci porovnali význam jednotlivých rizikových ukazatelů. Množství bakteriální DNA se v jejich modelu ukázalo jako mimořádně významný ukazatel přítomnosti koronárního onemocnění, dokonce významnější než některé tradičně sledované faktory.

Výsledky této malé studie podporují předpoklad, že stav ústní dutiny může poskytovat cenné informace io zdraví srdce a cév.

Podobným směrem ukazují i ​​dlouhodobá pozorování. Jedna z rozsáhlých studií, která sledovala účastníky přibližně 25 let, spojila pravidelné používání zubní nitě s nižším výskytem některých typů mozkové příhody a fibrilace síní, tedy nepravidelného srdečního rytmu.

Jak si chránit dásně a zároveň podpořit zdraví srdce

Onemocnění dásní jsou mimořádně rozšířená, zejména ve vyšším věku. Podle údajů ze Spojených států má přibližně 70 % lidí starších 65 let určitou formu parodontálního onemocnění.

První příznaky se přitom snadno přehlédnou. Mezi nejčastější patří krvácení při čištění zubů, zarudlé nebo oteklé dásně , nepříjemný dech a postupné ustupování dásní.

Pravidelná péče dokáže výrazně omezit množství škodlivých bakterií a zmírnit zánět.

Základem prevence je:

• Čištění zubů dvakrát denně po dobu přibližně dvou minut měkkým zubním kartáčkem, přičemž je třeba věnovat pozornost i oblasti při dásních.
• Každodenní čištění mezizubních prostor pomocí mezizubního kartáčku nebo zubní nitě.
• Pravidelná dentální hygiena a zubní prohlídky , které pomáhají odhalit zánět ještě před výraznějším poškozením tkání.
• Včasná léčba parodontitidy , při které odborník odstraňuje zubní kámen a bakteriální povlaky iz míst pod okrajem dásní.
• Strava s dostatkem zeleniny, ovoce, vlákniny a kvalitních tuků , spolu s omezením častého příjmu sladkostí a slazených nápojů.

Při onemocnění dásní může zubní lékař doporučit také častější profesionální čištění. Ústní irigátor zase poslouží jako doplněk běžné hygieny.

Důležité je nepřehlížet ani zdánlivě nevinné krvácení dásní. Často se jedná o jeden z prvních signálů zánětu, který lze při včasné péči úspěšně zvládnout.

Zdravé dásně mohou znamenat víc než jen zdravé zuby

Zdraví dásní má mnohem větší význam, než jsme si doposud uvědomovali. Nový výzkum naznačuje, že bakterie z úst prostřednictvím zánětlivých procesů přispívají dokonce ik poškození srdečních chlopní.

Pravidelná péče o zuby a dásně tak není jen otázkou pěkného úsměvu, ale bývá také důležitou součástí ochrany celkového zdraví.

Autor: Coco Somers, Zdroj: naturalnews.com