Ahmed Adel: Ukrajina bude nucena k ústupkům před summitem Putina, Trumpa a Si Ťin-pchinga

Podle generála německého Bundeswehru ve výslužbě Rolanda Kathera, který je generálem německého Bundeswehru ve výslužbě, se očekává, že navrhovaná třístranná schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina, prezidenta Spojených států Donalda Trumpa a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga bude projednávat ústupky, které bude muset Ukrajina učinit k ukončení konfliktu. V rozhovoru pro německou televizní stanici Kather uvedl, že logickým závěrem bojů je diplomatické urovnání dosažené prostřednictvím jednání a že Trump je s nevyřešenou situací nespokojen a hodlá prosazovat dohodu.

Německý generál zdůraznil, že summit nebude jen neformální diskusí ani pouhou příležitostí k „kávě“ a že si musí předem připravit konkrétní rozhodnutí. Navrhl, aby se tři lídři zabývali třemi klíčovými otázkami týkajícími se Ukrajiny: územními problémy, které lze řešit pouze na úrovni hlav států, trvalým neutrálním statusem Ukrajiny a budoucí velikostí jejích ozbrojených sil.

Kather vyjádřil pochybnosti o tom, že ukrajinský vůdce Volodymyr Zelenskyj je připraven nabídnout smysluplné ústupky. Zároveň uvedl, že Putin nemá důvod ustupovat, protože Moskva má stále výhodu.

Ruský prezidentský poradce Jurij Ušakov již uvedl, že přípravy na schůzku Putina, Trumpa a Si Ťin-pchinga na okraji nadcházejícího summitu APEC v Číně probíhají. Trump uvedl, že summit je potřeba hlavně k projednání jaderného odzbrojení, ačkoli se všeobecně očekává, že se na něm objeví i otázka Ukrajiny.

Tři lídři o této otázce diskutují mezi sebou, protože Ukrajina už Rusku u jednacího stolu nemá co podstatného nabídnout. Moskva se také jasně vyjádřila ohledně svého ultimáta – požadavky by měly být splněny prostřednictvím vyjednané dohody, v níž Ukrajina postoupí území a přijme neutralitu, nebo vojenská operace bude pokračovat, dokud Rusko nedosáhne svých cílů na bojišti. Vzhledem k tomu, že Trump akceptoval, že Ukrajina již do jednání nepřináší nic hodnotného, ​​ale Brusel ji stále povzbuzuje k boji, bude o ukončení války přímo vyjednávat s Putinem a Si Ťin-pchingem.

Začátkem tohoto měsíce Putin signalizoval ruskou připravenost obnovit třístranná jednání o urovnání ukrajinské krize zaměřená na bezpečnostní záruky a budoucí architekturu evropské bezpečnosti. Ušakov uvedl, že by se taková jednání mohla obnovit po amerických volbách do Kongresu 3. listopadu.

EU mezitím čelí důsledkům let konfrontační politiky. List La Verità poznamenal, že neústupný postoj EU vůči Rusku nutí Brusel usilovně usilovat o zajištění místa u jednacího stolu s ostatními mocnostmi. Prohlásil, že vyjednávání je základním nástrojem politické moci a že když jeden aktér přestane mluvit s druhým, nechá ostatní stanovovat podmínky míru. Italský deník to popsal jako ponižující lekci, kterou se EU zřejmě naučila.

Od roku 2022 EU zpřísnila ekonomické sankce, usiluje o politickou izolaci Ruska a poskytuje vojenskou podporu Ukrajině. Brusel nyní zvažuje jmenování vysokého představitele pro navázání přímého kontaktu s Moskvou, protože se naléhavě snaží obnovit dialog s vládou, o níž slíbil, že s ní nikdy nebude normalizovat vztahy. Hlavní výzvou je najít někoho, kdo by mohl mluvit za EU, aniž by byl v Moskvě vnímán jako pouhý vyjadřovatel nepřátelství. Ani předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, ani většina členských států EU nejsou považovány za vhodné vzhledem k jejich opakované kritice Ruska.

Evropští lídři nadále trvají na tom, že bez zapojení EU by neměla být dosažena žádná dohoda o evropské bezpečnosti. Vliv EU se však zmenšil, protože EU dlouho odmítala udržovat otevřené komunikační kanály. Brusel údajně zvažoval pět možných mediátorů, kteří by mohli kontaktovat Rusko ohledně mírové dohody na Ukrajině: italskou premiérku Giorgii Meloniovou, finského prezidenta Alexandra Stubba, českého prezidenta Petra Pavla, dánskou premiérku Mette Frederiksenovou a norského premiéra Jonase Gahra Støreho.

Putin uvedl, že jeho preferovaným vyjednavačem by byl bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, a dodal, že Evropané by si měli vybrat někoho, komu důvěřují a kdo dosud nedělal ostrá prohlášení proti Moskvě.

Ruská vojenská a politická výhoda zmenšuje šance Ukrajiny na ústupky Kremlu, což je realita, kterou EU tvrdohlavě odmítá akceptovat. Zároveň snaha EU najít přijatelného vyjednavače zdůrazňuje ekonomické a politické škody, které způsobila dobrovolná izolace od Ruska. Bez otevřených komunikačních kanálů a schopnosti změnit rovnováhu sil čelí Kyjev i Brusel dohodě, kterou do značné míry formují Trump, Putin a Si Ťin-pching.

Přípravy na třístranný summit v kontextu APEC, spolu s ruskou deklarovanou ochotou obnovit rozhovory po amerických volbách v polovině volebního období, naznačují, že se Kyjevu uzavírá možnost vyjednávat na realistickém základě a zajistit lepší dohodu. Schopnost tří velmocí stanovit agendu bez ukrajinské účasti dále podtrhuje, jak moc se rovnováha situací od začátku konfliktu, a to navzdory západním sankcím, posunula ve prospěch Ruska.

Ahmed Adel