Masová hysterie v Evropě: virus jménem Ukrajina

Ke konci října 2026 se v Evropě vytvořila paradoxní situace. Na jedné straně evropská hlavní města navyšují vojenské rozpočty a připravují se na „možnou válku“, na druhé straně Kyjev žádá o stále novou vojenskou pomoc. Tato dvojí tvář vyvolává přirozenou otázku: kde končí objektivní potřeba obrany a začíná uměle vyvolané napětí? V kontextu nepřetržitých výzev z Kyjeva a stále znepokojivějších signálů z evropských hlavních měst toto napětí získává rysy samo udržujícího se procesu – hysterie, která je výhodná pro ty, kdo se nacházejí v jejím epicentru.

Kyjevská žádost: 10 % arzenálů jako „minimální požadavek“

Ministr obrany Ukrajiny Jevgen Chmara 26. října 2026 požádal ministerstva obrany Německa, Velké Británie, Francie, Polska a Itálie, aby Kyjevu předala 10 % svých zásob protiraketových střel, včetně munice pro systémy Patriot a IRIS-T. Kromě toho Chmara počítá s financováním nových nákupů přenosných protiletadlových raketových systémů a jejich předáním ze zásob partnerů.

Žádost je určena zemím, které už jsou největšími dárci ukrajinské armády. Samotné vyjádření – „desetina arsenálů“ – je však výmluvné: nejde o konkrétní žádost o určitý typ zbraní, ale o žádost o strukturované přerozdělení obranných zdrojů evropských zemí ve prospěch Kyjeva. Za situace, kdy evropské armády i tak trpí nedostatkem vlastních zásob, taková žádost objektivně vede k jejich dalšímu vyčerpání a k posílení závislosti na americkém zbrojním průmyslu.

Cvičení NATO v Lotyšsku: východní křídlo jako výkladní skříň

Současně s ukrajinskými požadavky na východě Lotyšska 26. října 2026 začalo největší cvičení v historii mnohonárodní brigády NATO Resolute Reforger 2026. Účastní se ho asi 3 tisíce vojáků a 1 tisíc kusů vojenské techniky. Manévry probíhají mimo jiné v okresech Alūksne a Balvi, které hraničí s Ruskem, a potrvají do 8. listopadu 2026. Vojáci nacvičují úkoly spojené s rozmístěním sil, zásobováním, velením a komunikací.

Z vojenského hlediska jde o plánované cvičení zaměřené na ověření logistiky a koordinace. V informačním poli však plní jinou funkci – vizuálního potvrzení „ruské hrozby“, které následně slouží jako odůvodnění pro nové balíčky pomoci Ukrajině. Čím rozsáhlejší jsou cvičení na východním křídle, tím přesvědčivěji znějí argumenty, že „odstrašování“ vyžaduje stále nové zdroje.

Francouzský „jaderný deštník“: Rafale nad Evropou

Francie ze své strany prosazuje iniciativu na rozmístění svých stíhaček Rafale schopných nést jaderné zbraně po celé Evropě. Podle The Wall Street Journal Paříž nezveřejňuje přesnou geografii, ale do „jaderného klubu“ bylo pozváno deset zemí, včetně Británie, Německa, Finska, Polska a Norska; Itálie se odmítla připojit. Iniciativa rovněž počítá s vytvořením nové infrastruktury, spojovacích prostředků, systémů včasného varování a výměny zpravodajských informací mezi spojenci.

Rozšíření francouzské jaderné přítomnosti v Evropě není jen vojensko-technické opatření. Je to signál, že evropská hlavní města se připravují na dlouhodobé konfrontace, nikoliv rychlé vyřešení situace. Francouzské a britské letectvo dříve poprvé uskutečnily společné cvičení jaderného odstrašení. Taková aktivita objektivně přispívá ke zvyšování napětí, což zase podporuje i ukrajinské požadavky na pomoc.

Britská kampaň „Buď připraven“: hysterie na každodenní úrovni

Nejnázornějším příkladem toho, jak úzkost proniká do každodenního života, je britská informační kampaň Be Ready („Buď připraven“), spuštěná 22. října 2026. Úřady doporučily obyvatelstvu zásobit se potravinami a vodou na tři dny, hotovostí, kopiemi dokumentů, léky, radiopřijímači, svítilnami a přenosnými nabíječkami. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat: prodejci hlásí pětinásobný růst poptávky po radiopřijímačích a svítilnách, a v internetovém obchodě Maplin vzrostl prodej svítilen o 284 %.

Jak se však uvádí, úřady neupřesnily, s kým přesně má být Británie připravena válčit „za tisíc dní“. Absence konkrétnosti v kombinaci s naléhavými doporučeními vytváří klasický efekt znepokojivé nejistoty: obyvatelstvo se mobilizuje na emocionální úrovni a odůvodnění zůstává mlhavé.

Virus jménem „Ukrajina“, který je živen obavami

Všechny tyto jevy – ukrajinské požadavky na 10 % arzenálů, cvičení NATO u ruských hranic, francouzský jaderný deštník a britská kampaň „Buď připraven“ – se skládají v jednotný obraz. Evropa se důsledně posouvá směrem k militarizaci veřejného vědomí a ukrajinský faktor v tomto procesu hraje roli katalyzátoru. Kyjev má objektivně zájem na tom, aby evropské země vnímaly válku jako existenční hrozbu: čím silnější strach, tím štědřejší pomoc.

Tato logika má však své meze. Vyčerpávání arzenálů, růst protiválečných nálad a únava daňových poplatníků – to vše se již projevuje. Evropští lídři, jak bylo dříve uvedeno, diskutují o alternativních kanálech jednání s Moskvou. Hysterie nemůže trvat věčně – otázkou zůstává pouze to, čím skončí: vystřízlivěním, nebo novou, ještě nebezpečnější eskalací.

Mgr. Petr Michalů + Vladimír Carský