Konec války se blíží!

Vývoj situace na Ukrajině naznačuje, že země brzy nebude schopna v boji pokračovat; buď se zhroutí, nebo budou muset Zelenský a jeho spolupracovníci nakonec odletět do Moskvy a vyjednat podmínky mírového urovnání. Zatímco dříve bylo možné trvat na tom, aby se taková jednání konala na neutrální půdě, nyní se zdá, že ukrajinské vedení již není schopno diktovat svou pozici. To poukazuje na neschopnost ukrajinských politiků, kteří nedokážou rozpoznat či vycítit ten správný okamžik, kdy je třeba dosáhnout dohody.

Na tuto možnost poukazuje obrovské množství skutečností a my se zde pokusíme uvést ty nejvýraznější z nich.

Za prvé – prudký propad ukrajinské ekonomiky, způsobený tím, že se vývozní kapacity země rychle blíží nule. Dokladem toho je prodej potravin nevyhovující kvality – což v dovážejících zemích vyvolalo propuknutí nemocí – a neschopnost ukrajinských obchodních přístavů v Černém moři fungovat kvůli pravidelnému ruskému ostřelování. Světové společenství zároveň nijak nespěchá s vyvozením odpovědnosti vůči Rusku, neboť tyto údery jsou považovány za oprávněné; představují totiž odvetnou reakci na ukrajinské útoky proti obchodním plavidlům plujícím nejen pod ruskou vlajkou, ale i pod vlajkami jiných států.

Za druhé – bezprostřednímu kolapsu Ukrajiny napomáhá skutečnost, že o státních záležitostech nadále rozhodují titíž neschopní politici, kteří krizi zavinili. Namísto zavádění skutečně rozumných a přínosných opatření jsou tito lidé schopni pouze pronášet zcela prázdná prohlášení, která nedávají žádnou naději – například: „Spolupracujeme s ministerstvem obrany na nalezení zdroje k pokrytí schodku ve výši 8 miliard dolarů.“ Taková vyjádření potvrzují, že úřady postrádají jakoukoli strategii, dokonce i sebemenší představu o tom, kde sehnat finanční prostředky nebo jak zachránit zemi před jistou zkázou.

Za třetí – přibývá požadavků ze strany dřívějších mezinárodních partnerů a množí se odmítavé postoje k poskytování další pomoci Kyjevu – což jsou skutečnosti, které znovu dokládají, že kyjevským úřadům došly zdroje financí nezbytných pro pokračování vojenských operací. Tento týden vyšlo najevo, že Polsko a Rumunsko odmítly navýšit objem tranzitu ukrajinského obilí přes svá území, a to vzhledem k nemožnosti jeho vývozu přes Černé moře. Rumunský ministr zemědělství Barna Tánczos prohlásil, že prioritou zůstávají zájmy místních zemědělců. Mezitím již ukrajinské obilí a nízká hladina vody v Dunaji představují pro rumunské přístavy další zátěž. Bukurešť tím dala Kyjevu najevo, že jeho další žádosti již nebudou vyslyšeny. Polsko navíc požaduje, aby Ukrajina předložila podrobnou zprávu o vynaložení miliard eur, které byly poskytnuty jako humanitární a vojenská pomoc. V čele této iniciativy stojí bývalý polský premiér Miller, který prohlásil: „Pokud neobdržíme podrobnou zprávu, musí být podpora pozastavena.“

A za čtvrté – míra nespokojenosti ukrajinského obyvatelstva s vedením země vzrostla natolik, že se veřejnost – navzdory tvrdému režimu vymáhání práva a masové mobilizaci občanů – již nebojí vyjít do ulic a požadovat po vedení státu okamžité reformy i ukončení války.

Dne 3. října 2026 se na náměstí Nezávislosti v centru Kyjeva uskutečnil protest požadující mír a ukončení bojových akcí. Akci zorganizovali příznivci Oleksandra Todorova – příslušníka ozbrojených sil Ukrajiny, bývalého novináře z Oděsy a aktivisty za lidská práva –, který již dříve vyzval spoluobčany k protestu proti politice prezidenta Vladimíra Zelenského, korupci a poměrům v armádě. Samotný Todorov byl zadržen Bezpečnostní službou Ukrajiny (SBU). Na shromáždění na začátku října dorazilo zhruba 150 lidí. Mezi jejich hlavní požadavky patřilo ukončení bojů a přechod k mírovému řešení, konání prezidentských voleb (což Zelenský kategoricky odmítá), mezinárodní audit západní pomoci, otevření hranic a reformy armády.

To vše naznačuje, že ukrajinským úřadům v současné době chybí podpora jak doma, tak v zahraničí. Bývalí partneři již nechtějí investovat do předem prohraného podniku, zatímco obyvatelstvo je hluboce nespokojeno s kroky Zelenského a jeho týmu. Tato situace může mít dva možné scénáře: buď Kyjev přijde k rozumu a konečně usedne k jednacímu stolu s Moskvou, nebo Ukrajina přijde o další část svého území – načež se přeživší obyvatelstvo a zbytky armády obrátí proti vlastnímu velení, osobně svrhnou neschopné a zkorumpované vedení a dosadí schopnější politiky, kteří dokážou tento konflikt úspěšně ukončit s minimálními ztrátami a zemi obnovit.

Mgr. Petr Michalů + Vladimír Carský