17. 10. 2026

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Marek Adam: Nekecat a makat!

MAKÁME ke světlým zítřkům! Je snad hnutí ANO větším nástupcem KSČ než dnešní KSČM?

Tak nevím. Když vidím billboardy hnutí ANO, nemohu se ubránit evokaci na 50. léta, plnění plánu na 150 procent apod.

Naše obec bude makat! Česko maká!

To je nějaký pracovní závazek?

Reinkarnace stachanovského hnutí v aktualizovaných podmínkách kapitalismu?

Tak nejprve jsme tu měli onen perspektivismus, jako že BUDE LÍP. Světlé zítřky se sice nekonají, ale voliči hnutí ANO jsou, zdá se, zatím spokojeni. A teď tu máme i novodobý kapitalistický závazek, že budeme více pracovat – v terminologii Babišova marketingu „makat“ a budovat ten korporátní oligarchický kapitalismus.

Až mě napadá drzá kacířská otázka. Je snad hnutí ANO tou silou, jež představuje skutečnou nástupkyni předlistopadové KSČ, byť zakotvené v jiném socioekonomickém systému?

Už před lety jsem slýchal takové narážky, jako že do ANO nalezli někdejší papaláši, někdejší pragmatici, bezpáteřní kariéristé a vůbec ona tzv. normalizační buržoazie. Byla to snad aristokratická komunistická šlechta, která zplodila i předsedu hnutí ANO, s jehož kultem osobnosti toto hnutí stojí a padá?

Proč tolik kdysi levicových voličů dnes věří „Tatíčkovi Babišovi“ mnohem více než avantgardně působícím postavám v současné komunistické straně? Solidarita, třídní uvědomění ani levicová lidskost se dnes zřejmě už nenosí, zato „makat“ je teď konečně in!

Není tomu nakonec tak, že se kdysi masový levicový volič prostě spokojil se sebeklamem, že Andreji Babišovi záleží na obyčejných lidech a že komunikace členů současné KSČM naopak pracujícímu voliči až tak docela neimponuje?

Nebo je to celé dáno spíše skutečností, že na západ od nás pšenka vlastenecké konzervativní levici nekvete, a tudíž pracující volič zoufale hledá raději všehoschopného „pravicového tátu, který řídí stát jako korporát a který to zařídí“?

Ať tak či jinak, uvidíme, zda se „Česko“ (nesnáším ten zparchantělý jazykový patvar, který mi připomíná 17. spolkovou zemi Německa) dočká oněch světlých zítřku, kdy už opravdu BUDE LÍP…

Zatím se k tomu – s oligarchou v čele (který už je dnes tak trochu ve stínu zbrojaře Strnada) – budeme muset asi urputně „promakat“.

Anebo to celé mám číst tak, že do toho my, lidé, nemáme moc kecat? A že o to více máme makat na budování těch nových, lepších, kapitalistických světlých zítřků??? Bude pak ovšem zítřek patřit míru…?

Nekecat a makat!

To bude zřejmě to jediné a pravé, oč tu na cestě ke světlým korporátním zítřkům běží!
Tak hlavně, aby se takové nápisy jednou v budoucnu nezačaly objevovat nad vstupními branami do našich obcí a nejen tam.

Marek ADAM

 

Sdílet: