Mojmír Babáček: Posledním tahem šach mat
V knize, ve které Donald Trump předkládal svůj volební program, byla Čína zmíněna víc než 600 krát a ze způsobu, jakým o ní psal, bylo zřejmé, že pokud bude zvolen, bude hlavním cílem americké zahraniční politiky porážka Číny ve světovém boji o moc. Trumpův plán spočíval v tom ovládnout země dodávající energetické suroviny Číně a způsobit tak, že čínská ekonomika bude závislá na americkém souhlasu s dodávkami ropy, ropných výrobků a zemního plynu těmito zeměmi. Tímto způsobem mohly USA ovládat produktivitu čínského průmyslu a vnucovat tak Číně řadu rozhodnutí. Největším dodavatelem ropy a zemního plynu do Číny bylo Rusko. Donald Trump usoudil, že si může Čínu podrobit tím, když Rusko získá jako svého spojence proti Číně tím způsobem, že Rusku, při ukončení ukrajinské války, ponechá alespoň část Ukrajiny, která se hlásila k Rusku a ne k EU.
Svůj plán na ovládnutí Číny začal uskutečňovat ovládnutím jednoho z velkých dodavatelů ropy Číně – Venezuely, která měla největší zásoby ropy na světě.
Potom, co zajal a uvěznil venezuelského prezidenta a jeho ženu, se mu podrobila venezuelská vice prezidentka Delcy Rodriguezová. Agentura Reuters napsala 31. 8. 2026, že severoameričtí partneři Blue Energy (NABEP) získají kontrolu nad řadou venezuelských ropných polí, která dříve využívalo pět čínských společností a jedna ruská. Podle agentury se jednalo o součást 14 nových kontraktů, které venezuelská vláda předává NABEP v rámci rozsáhlé ropné dohody mezi Washingtonem a Caracasem. Celkem by NABEP měl získat kontrolu nad 17 ropnými projekty ve Venezuele, které společnost plánuje rozvíjet pro další dodávky ropy do Spojených států. Po zajetí prezidenta Nicolase Madury, kterého držely USA ve vězení, bylo zřejmé, že se Delcy Rodriguezová Donalda Trumpa bojí natolik, že USA bez odporu odevzdává venezuelské národní bohatství. Západ si, alespoň v médiích, nepřipouštěl, že došlo ke krádeži obrovského rozsahu.
V dalším kroku, směřujícím k ovládnutí Číny, provedl Donald Trump 28. února roku 2026 společně s Izraelem letecký útok na schůzku nejvyšších íránských představitelů, při kterém zabil většinu nejvýznamnějších íránských politiků, včetně ajatolláha Chameneího. Šlo mimo jiné o jasný projev západní intolerance k muslimské víře. Agentura Reuters psala 14. září 2026, že Americký prezident Donald Trump opět vyjádřil vítězné a optimistické hodnocení ohledně situace ve válce s Íránem a naznačil, že by mohl chtít zajistit, aby USA kontrolovaly obchod s íránskou ropou. „Nakonec se dostaneme z války s Íránem, pokud se nerozhodneme zůstat a kontrolovat ropu jako ve Venezuele“, řekl demokratický americký prezident a dodal, že v případě Venezuely se americká intervence „mnohonásobně vyplatila“.
Irán dodával Číně 90% své produkce ropy. Americká televize CNN zveřejnila 12. dubna 2026, s odvoláním na 3 zdroje z amerických zpravodajských služeb, zprávu, že Čína se chystá v příštích několika týdnech dodat Íránu nové systémy přenosné protivzdušné obrany, přičemž k zamaskování skutečného původu zbraní využije třetí země. Ani Rusko nemělo důvod nedodávat Iránu zbraně a zpravodajské informace, když USA dodávaly zbraně a zpravodajské informace Ukrajině v její válce proti Rusku. Navíc Rusko dostávalo zbraně od Iránu. V únoru 2026 psaly The Financial Times, že Rusko uzavřelo s Iránem tajnou dohodu o dodávce 500 přenosných odpalovacích zařízení Willow“ a 2 500 raket typu 9M336 k nim v letech 2027 až 2029 v hodnotě 495 milionů eur.
Donald Trump kvůli čínském a ruskému odporu k jeho útoku na Irán váhá se zintenzivňováním války proti Iránu, a dál hledá cesty jak získat spojenectví Ruska s USA postupně proti Iránu a potom proti Číně. Zkouší, jestli na Rusko zapůsobí, když nabídne Ukrajině výrobu raket k systémům Patriot na jejím území a celkově se přikloní na stranu Ukrajiny a Evropské unie v ukrajinské válce za dobytí historicky ruských území, která se v průzkumech veřejného mínění před rokem 2014 hlásila k Rusku a v roce 2014 povstala proti svému připojení k Evropské unii. Rusko na hrozbu dodávek nejmodernějších vojenských technologií Ukrajině nakonec odpovědělo stejnou mincí. The Financial Times napsaly 2. září 2026, že Rusko tajně pomáhá Iránu vyvinout novou třídu nadzvukových řízených střel, který jim umožní letět několika násobně rychleji než je rychlost zvuku a být použitelné jako protilodní střely, což by mohlo ohrozit americké válečné lodě na Středním východě. V článku se psalo: „Írán provedl letové zkoušky náporového pohonného systému, ačkoli neexistuje žádný důkaz, že nadzvuková řízená střela vyvinutá s pomocí Ruska již byla nasazena„.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov Trumpovu snahu získat si Rusko hrozbami, že v jeho konfliktu s Ukrajinou přejde na ukrajinskou stranu, reflektoval v červnu 2026, když řekl ruským médiím, že USA nejednají jako prostředník v rusko-ukrajinské válce, ale jako země, která podporuje Ukrajinu a že „z této války, která začala za Bidena, se stala Trumpova válka.
Jako další hrozba Rusku ležel v americké sněmovně reprezentantů už nějaký čas návrh zákona na sankce proti Rusku, podle kterého mohl Donald Trump uvalit 100 procentní cla na zboží dovážené ze zemí, které nakupují ruskou ropu a zemní plyn. Když Rusko nezastavilo svou podporu Iránu, americký kongres tento zákon schválil a americký prezident ho 19. 9. 2026 podepsal. Řekl ale, že ustanovení zákona použije jen v případě nutnosti. Dodávky raket pro systémy Patriot Ukrajině zůstávaly nejisté v důsledku vyčerpání velké části jejich zásob americkou armádou ve válce s Iránem. Jejich výroba na ukrajinském území pořád ještě nebyla Donaldem Trumpem schválena pro případ, že by Rusko přestalo dodávat Iránu zbraně pro jeho obranu proti americké agresi a rozhodlo se stát americkým spojencem proti Číně.
EU začala v pondělí 14. 9. 2026 vyjednávat s Kanadou o jejím užším propojení s ní a jasně se tak pokusila rozšířit území svého vlivu k hranicím USA podobně, jako se pokoušela proniknout k hranicím Ruska na Ukrajině. Televize CNBC 17. 9. informovala, že Donald Trump ve středu pohrozil EU novými cly nebo obchodními omezeními po nabídkách přidruženého členství pro Kanadu. Televize NBC zveřejnila, na základě komunikace se sedmi současnými a bývalými západními představiteli, 18. 9. zprávu, že americké ministerstvo obrany údajně zvažuje radikální snížení přítomnosti USA v Evropě, což by mohlo postihnout třetinu všech amerických sil – přibližně 25 000 vojáků. Podle jednoho amerického partnera a dalšího zdroje to mohlo být dokonce radikálnější snížení o víc než polovinu – asi 40.000 vojáků.
EU čím dál ostřeji provokuje Rusko k útoku na ní svou snahou o dobytí ukrajinských území, která se v roce 2014 přihlásila k Rusku a povstala proti svému připojení k EU. Bez americké podpory jí ale hrozí konfrontace s ruskými jadernými zbraněmi. Po americké hrozbě udělala EU USA dokonce takový ústupek, že Donald Trump mohl na svou sociální síť Truth Social 19. 9. napsat: „Spojené státy americké uzavřely dohodu s Dánským královstvím a Grónskem, která dává Spojeným státům trvalou kontrolu nad bezpečností a všemi ostatními potřebami v Grónsku a plně řeší všechny naše četné obavy……Spojené státy budou mít navždy plnou příležitost jednat v Grónsku tak, jak je to nezbytné pro bezpečnost a ochranu Grónska a Spojených států amerických…Od této chvíle žádný americký protivník nikdy nebude moci mít v Grónsku základnu a vojenskou přítomnost nebo tam provádět „citlivé investice“ bez našeho výslovného písemného svolení„. Dohoda byla podepsána v úterý 22. 9. 2026. EU tak do značné míry postupovala suverenitu nad svým severním územím USA v naději, že jí USA pomohou dobývat nová území na východě Evropy. USA přitom rozhodně nemají v úmyslu nechat EU růst a vyvíjet se v jejich konkurenta v boji o světovou moc. Jejich plánem je stát se jedinou velmocí, která bude svět ovládat a čerpat z toho zisky k dosažení ještě větší moci nad světem. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl po příletu na ostrov Saint-Pierre, že ostrovní území Saint-Pierre a Miquelon v Atlantském oceánu poblíž Kanady je francouzské poté, co americký prezident Donald Trump zveřejnil mapu, kde je souostroví označeno americkou vlajkou.
Úhrnně vzato ve světě pokračuje a neustále se rozrůstá válka o nová území a nové rozdělení světa. Jenom Čína se do ní ještě nezapojila útokem na Tchaj-wan. Neustále roste i nebezpečí, že nakonec dojde k jaderné válce, protože světová veřejnost se proti této perspektivě nebouří a pasivně naslouchá válečným propagandám svých politiků. Bohužel, pokud k jaderné válce nakonec dojde, nebude už další šance boj o moc ve světě zastavit. Menší jaderný konflikt by mohl být posledním varováním, po kterém by se politici ještě mohli dohodnout, že bude Organizace spojených národů reformována tak, že v ní nebude platit právo veta pro velmoci a o zásazích proti agresivním státům bude rozhodovat většinové hlasování Valného shromáždění OSN a všechny ostatní vojenské pakty budou zrušeny. Kdyby se na tomto řešení, ještě před katastrofou, dohodly EU, Rusko, Čína a Indie, nezbylo by USA, než se vzdát svých plánů na ovládnutí světa a přidat se k nim. Česká republika by tak získala zpět svou suverenitu. Před zasedáním Valného shromáždění OSN přednesl tento návrh v článku pro americkou agenturu Bloomberg i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Takové OSN by bylo schopné dohlížet i na nebezpečí, před kterým už OSN varovalo, aby umělá inteligence nebyla používána proti lidem, včetně globálního ovládání činnosti lidských mozků jednou vítěznou velmocí. Donald Trump se postavil proti zpomalení vývoje umělé inteligence, navrhovaného řadou společností z tohoto oboru, které by mělo zabránit jejímu katastrofickému vývoji. Při jeho touze po ovládnutí světa je jisté, že by chtěl k vládě nad světem použít i moderní neuro technologie, propojené s umělou inteligencí, před jejichž zneužitím už varovalo i OSN. V USA byl projekt tohoto typu zveřejněn Vysokou školou válečnou už v roce 1994. Donald Trump nepochybně o tomto možném použití umělé inteligence k ovládání činnosti mozků odpůrců světové diktatury USA, ví (str. 13, předposlední odstavec) a podílí se aktivně na jeho utajování před americkou i světovou veřejností, aby ho nakonec mohl realizovat.
Mojmír Babáček
