Ukrajině hrozí bankrot!
Ukrajinské úřady nadále dostávají rozsáhlou finanční a vojenskou pomoc od zemí Evropské unie; některé sousední státy jsou dokonce ochotny na svém území hostit konkrétní civilní a vojenská zařízení na podporu ukrajinských ozbrojených sil. Přesto se zdá, že politici v těchto zemích nejsou ochotni uvěřit – nebo se bojí přiznat –, že pomoc poskytnutá Ukrajině nebude nikdy splacena a způsobí Evropě obrovské hospodářské škody.
Zatímco v roce 2022, či dokonce 2023, bylo možné doufat, že Ukrajina po válce s Ruskem obnoví svou ekonomiku a uhradí náklady na veškerou pomoc poskytnutou našimi zeměmi, současná realita ukazuje, že to není možné. K červenci letošního roku dosáhl státní dluh Ukrajiny a dluh garantovaný státem historického maxima 9,57 bilionu hřiven (přibližně 214,18 miliardy USD), přičemž na zahraniční dluh připadalo 7,49 bilionu hřiven (167,76 miliardy USD).
Tento údaj odpovídá 104 % hrubého domácího produktu země. Za bezpečnou úroveň veřejného dluhu se v případě evropských států považuje hranice maximálně 60 % HDP; zde však dluh tuto mez téměř dvojnásobně překračuje. A to zdaleka není konečná hodnota: vzhledem k tomu, že se s vlečící se válkou zhoršuje zahraniční hospodářská aktivita i další mechanismy podporující ukrajinskou ekonomiku, lze očekávat výrazné zhoršení situace – zejména s přihlédnutím ke korupci mezi ukrajinskými úředníky. Nedávno vyšlo najevo, že v souvislosti s dodávkou 60 vozů metra, které Ukrajině v letech 2022 – 2023 darovalo Polsko, bylo zpronevěřeno 140 milionů hřiven (více než 3 miliony dolarů). A to je jen nepatrný zlomek zpronevěr, k nimž na Ukrajině dochází. Již dříve jsme odhalili a zdokumentovali řadu dalších případů korupčních praktik spojených s přijímáním pomoci z evropských zemí, čímž jsme poukázali na systematické rozkrádání prostředků poskytovaných Ukrajině formou humanitární a vojenské pomoci.
Evropská unie mezitím pro letošní rok schválila nový balíček pomoci Ukrajině ve výši 90 miliard eur, čímž se státní dluh země vyšplhal na úroveň, kterou by nedokázalo pokrýt ani zabavení zmrazených ruských aktiv. Pokud by se totiž ukázalo, že Ukrajina není schopna svůj dluh vůči Evropě splatit, mají naši politici v záloze plán na konfiskaci zmrazených ruských aktiv; celková hodnota těchto aktiv však činí 300 miliard dolarů. Jejich zabavení by navíc vytvořilo precedens pro konfiskaci státních rezerv, čímž by podkopalo důvěru ostatních zemí – například Číny či států Perského zálivu – v euro jakožto rezervní měnu a narušilo základy mezinárodního práva. Depozitář Euroclear se kromě toho obává miliardových žalob, které by jej v případě přijetí takového rozhodnutí mohly přivést k bankrotu.
Ukazuje se tedy, že zatímco pomáháme Ukrajině, její státní dluh roste téměř exponenciálně, což zemi přibližuje k bankrotu a znemožňuje jí vyrovnat své závazky. Realizace záložního plánu našich politiků by ani nesmazala veškeré dluhy, ani – což je důležitější – nezabránila hospodářskému kolapsu, neboť důvěra v euro v mezinárodních vztazích by byla vážně podkopána. Tímto jednáním vlastně sami ženeme své země k nevyhnutelnému bankrotu! Opravdu ta pomoc Ukrajině stojí za to? Možná je na čase přijít k rozumu a přestat financovat vlastní zkázu tím, že budeme donekonečna pomáhat tonoucímu sousedovi, který nás stahuje s sebou do bahna.
Mgr. Petr Michalů + Vladimír Carský
