Oči nelžou. Oční vyšetření může jako první upozornit na cukrovku, vysoký tlak i neurologické onemocnění

Přijdete k očnímu lékaři kvůli kontrole zraku a odejdete s doporučením navštívit diabetologa, internistu nebo neurologa. I tak může vypadat běžné oční vyšetření. Oči totiž neprozrazují jen to, jak dobře vidíme. Změny na sítnici, jejích cévách nebo zrakovém nervu mohou být jedním z prvních varovných signálů onemocnění, které se týká celého organismu – například cukrovky, vysokého krevního tlaku nebo některých neurologických a autoimunitních chorob.

Oko nabízí lékařům něco mimořádného: možnost přímo a neinvazivně pozorovat cévy a nervovou tkáň. Při vyšetření očního pozadí může oftalmolog zhodnotit stav sítnice, jejích drobných cév i zrakového nervu. Moderní vyšetřovací metody, například optická koherentní tomografie (OCT), pak umožňují zobrazit jednotlivé vrstvy sítnice a struktury zrakového nervu ve vysokém rozlišení.

„Oční vyšetření není jen kontrolou toho, zda pacient potřebuje nové brýle. Stav očí může odrážet procesy, které probíhají v celém organismu. Někdy zachytíme změny, jež vedou k doporučení dalšího vyšetření u praktického lékaře, diabetologa, neurologa nebo internisty. Oftalmolog samozřejmě neurčuje diagnózu systémového onemocnění pouze podle nálezu v oku, může ale jako první vyslovit důležité podezření,“ vysvětluje prim. MUDr. Radan Zugar, primář Očního centra Praha.

Vidíte dobře? Cukrovka přesto může oči už poškozovat

Právě diabetes patří mezi onemocnění, jejichž následky může oční lékař pozorovat ještě v době, kdy pacient žádné problémy se zrakem nepociťuje. Dlouhodobě zvýšená hladina cukru v krvi poškozuje jemné cévy sítnice a může vést k diabetické retinopatii. Člověk přitom může stále vidět zdánlivě bez problémů. Na sítnici už ale mohou být patrné drobné výdutě cév, krvácení, otok nebo další změny typické pro diabetické postižení.

Nález může upozornit na nedostatečně kompenzovanou cukrovku, v některých případech ale také vzbudit podezření na diabetes u člověka, který o svém onemocnění dosud nevěděl. Následovat by pak mělo vyšetření hladiny krevního cukru a konzultace s praktickým lékařem či diabetologem.

„Diabetická retinopatie může dlouho probíhat bez nápadných příznaků. Člověk může vidět zdánlivě dobře, zatímco na sítnici už vznikají změny. Právě proto by pacienti s diabetem neměli čekat, až se jim zrak zhorší, ale měli by chodit na pravidelné kontroly podle doporučení svého očního lékaře a diabetologa,“ upozorňuje prim. MUDr. Radan Zugar.

Oční nález navíc není důležitý pouze kvůli zraku. Změny drobných cév mohou být varovným signálem, že dlouhodobě zvýšená hladina cukru zatěžuje cévní systém i v dalších částech organismu.

Vysoký tlak nebolí. Stopy ale může zanechat na sítnici

Podobně nenápadně může dlouhou dobu probíhat vysoký krevní tlak. Člověk o něm nemusí vědět, zatímco na drobných cévách sítnice už mohou být patrné změny. Oftalmolog může při vyšetření zaznamenat například zúžení cév, změny cévních křížení, krvácení nebo otok. V závažných případech může být postižen také zrakový nerv.

Takový nález samozřejmě nenahrazuje měření krevního tlaku ani interní vyšetření. Může ale být impulzem, aby si pacient nechal tlak zkontrolovat. U lidí, kteří se s hypertenzí již léčí, mohou změny na sítnici zase upozornit na její nedostatečnou kompenzaci. Výrazný otok zrakového nervu, rozsáhlejší krvácení do sítnice nebo náhlé zhoršení vidění mohou být známkou akutního stavu, který vyžaduje rychlé celkové vyšetření.

Když problém s očima začíná ve skutečnosti v nervovém systému

Ne každé náhlé zhoršení vidění znamená problém samotného oka. Zrakový nerv je součástí centrální nervové soustavy, a právě potíže se zrakem tak mohou být jedním z prvních projevů některých neurologických onemocnění. Pozornost si zaslouží například náhlé či rychle vzniklé zhoršení zraku, bolest při pohybu oka, změna vnímání barev, výpadek zorného pole nebo nově vzniklé dvojité vidění.

Zánět zrakového nervu může být v některých případech prvním projevem roztroušené sklerózy nebo jiného zánětlivého onemocnění nervového systému. Oční nález může upozornit také na zvýšený nitrolební tlak, cévní příhodu nebo další neurologické obtíže. Podle nálezu pak oftalmolog doporučí další neurologické vyšetření, zobrazovací metody či laboratorní testy.

„Zrakové obtíže není vhodné automaticky přičítat únavě, práci na počítači nebo potřebě silnějších brýlí. Náhlý výpadek vidění, nově vzniklé dvojité vidění, bolest oka spojená se zhoršením zraku či náhlá změna zorného pole patří mezi příznaky, se kterými by pacient neměl čekat,“ zdůrazňuje prim. MUDr. Radan Zugar.

Opakované záněty očí? Příčina může být jinde

Oči mohou upozornit také na autoimunitní a systémová zánětlivá onemocnění. Opakované nebo výrazné záněty oka, postižení cév sítnice, zánět zrakového nervu či závažná forma suchého oka mohou v některých případech souviset například se Sjögrenovým syndromem, revmatickými chorobami, systémovým lupusem, sarkoidózou nebo některými zánětlivými onemocněními páteře a střev.

Samotné pálení nebo pocit suchých očí samozřejmě automaticky neznamenají autoimunitní chorobu. Pozornost je ale na místě, pokud jsou obtíže výrazné, dlouhodobé či opakované nebo je doprovázejí další potíže – například bolesti kloubů, výrazná únava či kožní projevy.

Právě v takových případech je důležitá spolupráce mezi jednotlivými medicínskými obory. Oční nález může představovat první dílek skládačky, který následně vede k dalšímu vyšetření u příslušného specialisty.

K očnímu nechoďte jen tehdy, když přestáváte dobře vidět

Řada očních i celkových onemocnění se zpočátku rozvíjí bez bolesti a bez výrazného zhoršení zraku. Člověk proto nemusí poznat, že se něco děje. Preventivní oční vyšetření má právě proto význam i pro lidi, kteří subjektivně vidí dobře. Lékař při něm může zkontrolovat zrakovou ostrost a dioptrie, změřit nitrooční tlak a vyšetřit přední část oka i oční pozadí. Podle nálezu může doporučit další vyšetření, například OCT sítnice a zrakového nervu nebo vyšetření zorného pole.

Jak často by měl člověk na kontrolu chodit, závisí na jeho věku, rodinné anamnéze a celkovém zdravotním stavu. Zvýšenou pozornost by prevenci měli věnovat zejména lidé s diabetem, vysokým krevním tlakem, cévními či autoimunitními chorobami a lidé, v jejichž rodině se vyskytují závažná oční onemocnění.

„Oči skutečně mohou prozradit více, než si běžně uvědomujeme. Preventivní prohlídka dokáže zachytit nejen onemocnění ohrožující zrak, ale někdy také varovné změny související s celkovým zdravím. Čím dříve problém odhalíme, tím větší je šance ochránit pacientovi zrak a zároveň jej včas nasměrovat k další potřebné péči,“ uzavírá prim. MUDr. Radan Zugar.