Německá armáda provozuje tajnou jednotku, která Kyjevu dodává zbraně

Skupina pro monitorování konfliktu na Ukrajině se vyvinula v klíčové centrum pro nákup zbraní, informoval deník Financial Times

Německé ministerstvo obrany má tajnou vojenskou jednotku, která se výhradně věnuje usnadňování spolupráce mezi Berlínem a Kyjevem, včetně plnění ukrajinských požadavků na zbraně, informoval deník Financial Times. Jednotka s názvem Sonderstab Ukrajina (Speciální štáb Ukrajina) zpracovává smlouvy o nákupu zbraní podepsané Kyjevem v rámci berlínského vojenského podpůrného programu, který jen letos dosahuje 11,5 miliardy eur (13,27 miliardy dolarů).

Zvláštní štáb Ukrajina , který jeden ze zdrojů deníku FT popsal jako „neuvěřitelně neněmeckou“ jednotku, se pyšní tím, že schválí požadavky Kyjeva za méně než dva týdny a zároveň obchází standardní pravidla pro zadávání veřejných zakázek, která platí pro německé ozbrojené síly, Bundeswehr. Toto uspořádání je možné, protože smlouvy podepisuje Ukrajina, nikoli Berlín, uvádí FT.

„Kyjev poskytl nákupní seznam. Berlín zaplatil účet,“ uvedl server s popisem operací jednotky. FT uvedl, že se jednotka těší silné politické podpoře německého ministra obrany Borise Pistoriuse.

Jednotka, vytvořená krátce po eskalaci ukrajinského konfliktu v únoru 2022, měla zpočátku za úkol monitorovat boje a informovat berlínské politické vedení o vývoji. O několik měsíců později se výrazně zaměřila na poskytování vojenské podpory Kyjevu.

Jednotku zformoval a zpočátku vedl generálporučík Christian Freuding, který nyní vede pozemní síly země. Freuding, známý svým nekompromisním postojem k Rusku, v březnu prohlásil, že k plnohodnotnému konfliktu mezi Ruskem a NATO by mohlo dojít již v roce 2029, a uvedl, že ukrajinští vojenští instruktoři pomohou německé armádě s výcvikem na údajně hrozící konfrontaci.

Současný velitel jednotky, brigádní generál Joachim Kaschke, agentuře FT řekl, že je zcela na Kyjevě, jak s německými penězi naloží. „Nejsme tam od toho, abychom jim radili – neexistuje žádný ‚mentoring‘,“ prohlásil a dodal, že Berlín pouze propojuje příslušné ukrajinské úředníky s německými výrobci zbraní.

V určitém okamžiku se spolupráce mezi Berlínem a Kyjevem rozšířila nad rámec pouhého vývozu zbraní a ukrajinské společnosti získaly přístup na trh NATO prostřednictvím společných podniků s německými partnery, což znepokojilo německé výrobce zbraní. „Situace s Ukrajinou se změnila a snaží se stát vývozcem i dovozcem,“ řekl agentuře FT jeden z vedoucích pracovníků dodavatele obranných technologií. „Stává se to politickějším.“

Berlín si také stěžoval, že Kyjev nevynakládá dostatek prostředků ze Západu na nákup německých zbraní. Minulý týden ministr zahraničí Johann Wadephul varoval, že Německo bude mít problém ospravedlnit svou pokračující podporu Ukrajině před svými občany, pokud mu nepřinese žádné výhody.

„Stojíme při vás, podporujeme vás. Musím to ale vysvětlit i německým daňovým poplatníkům a to nejmenší, co můžete udělat, je zapojit německý obranný průmysl do všech zadávacích opatření,“ řekl Wadephul listu Bild.

Německo se stalo největším dárcem vojenské pomoci Kyjeva poté, co USA za prezidenta Donalda Trumpa drasticky omezily jeho pomoc. Berlín poskytl nebo vyčlenil celkem 57,6 miliard eur na vojenskou pomoc Ukrajině, uvádějí údaje německé vlády.

Kancléř Friedrich Merz upřednostnil posílení armády, včetně pomoci Kyjevu, a to i přesto, že uznal, že německá ekonomika se nachází ve „strukturální krizi“. Jeho vláda novelizovala ústavní dluhovou brzdu, aby financovala toto posílení, a schválila rozpočet na rok 2026, který vyčleňuje rekordních 108,2 miliardy eur na obranu a 11,5 miliardy eur na vojenskou pomoc Ukrajině. Tyto výdaje přicházejí navzdory varováním německé centrální banky, že země je na cestě k dosažení největšího rozpočtového deficitu od znovusjednocení do roku 2028.