Kdy bolest krku není jen ze ztuhlých svalů, ale signalizuje zdravotní nouzi

Ztuhlý a bolavý krk patří mezi běžné potíže. Často je důsledkem dlouhého sezení u počítače, dívání do telefonu, nesprávného držení těla nebo nevhodné polohy během spánku. Většina lidí mu proto nevěnuje velkou pozornost a jednoduše sáhne po léku proti bolesti.

Co když však bolest vznikne náhle, je neobvykle silná nebo ji doprovází závratě, poruchy vidění či problémy s řečí? Tehdy už nemusí jít jen o přetížené svaly. Bolest někdy upozorňuje na vážný problém s cévami, které zásobují mozek.

Důležité je naučit se rozlišovat mezi běžným ztuhnutím a varovným signálem, při kterém rozhoduje čas.

Souvisí bolest krku s vysokým krevním tlakem?

Vysoký krevní tlak, tedy hypertenze, se často rozvíjí bez nápadných příznaků. Mnozí lidé o něm celá léta nevědí a odhalí ho až měření nebo preventivní prohlídka. Bolest krku proto nelze považovat za typický ani spolehlivý projev hypertenze.

Obě potíže se však někdy objevují současně. Dlouhodobý stres, úzkost , nedostatek pohybu a svalové napětí přispívají ke ztuhnutí šíje a zároveň ztěžují kontrolu krevního tlaku. Často funguje i opačný mechanismus: samotná bolest a obavy z ní dokáží tlak přechodně zvýšit.

Jejich současný výskyt tedy ještě neznamená, že vysoký tlak přímo vyvolal bolest krku. Mnohem častěji mají obě potíže společné rizikové faktory nebo se navzájem ovlivňují.

Jiná situace nastává při prudkém vzestupu tlaku na mimořádně vysoké hodnoty. Tehdy se může objevit silná bolest hlavy zasahující do záhlaví a krku, porucha vidění, nevolnost, zmatenost nebo tlak na hrudi.

Kdy jde o hypertenzní emergenci

Za mimořádně vysoký se považuje systolický tlak nad 180 mmHg a/nebo diastolický tlak nad 120 mmHg. Samotné číslo ještě automaticky neznamená bezprostřední ohrožení života. Rozhodující je, jestli se zároveň objevily příznaky akutního poškození orgánů.

Pokud naměřená hodnota přesahuje 180/120 mmHg, po několika minutách klidu je třeba měření zopakovat. Pokud tlak zůstává na mimořádně vysoké úrovni a přidá se bolest na hrudi, dušnost, náhlá silná bolest hlavy, slabost nebo necitlivost končetin, porucha vidění, zmatenost či potíže s řečí, jedná se o zdravotní pohotovost.

Bolest v oblasti krku se někdy objeví také jako přenesená bolest při infarktu. Obvykle ji doprovází tlak nebo svírání na hrudi, dušnost, studený pot, nevolnost či nepříjemný pocit vystřelující do ramene, zad nebo čelisti.

Mnohem přímější spojení mezi bolestí krku a cévní příhodou představuje disekce krční tepny.

Když bolest upozorňuje na poškození tepny

K disekci dochází tehdy, když se naruší vnitřní vrstva jedné z tepen vedoucích krev do mozku. Postiženy bývají krčnicové tepny na bocích krku nebo obratlové tepny probíhající podél krční páteře.

Krev pronikne mezi vrstvy cévní stěny a vytvoří v ní hematom. Ten tepnu zúží nebo úplně uzavře. V poškozeném místě může zároveň vzniknout krevní sraženina, jejíž část se uvolní a zablokuje menší cévu v mozku.

Výsledkem bývá přechodný ischemický záchvat nebo cévní mozková příhoda.

Disekce krčních tepen je poměrně vzácná, ale patří mezi významné příčiny mozkové příhody u mladších a středně starých dospělých. Objevit se přitom může iu člověka, který do té doby působil naprosto zdravě.

U některých pacientů zvyšují zranitelnost cév dědičné poruchy pojivové tkáně nebo onemocnění cévní stěny. Jinde disekci předchází úraz či prudký pohyb krku. V mnoha případech se však jednoznačný spouštěč nenajde.

Čím se varovná bolest liší od běžného ztuhnutí?

Bolest krku spojená s disekcí se zpravidla liší od ztuhnutí po celém dni za počítačem. Často je jednostranná, intenzivní a pro člověka neobvyklá. Vznikne náhle nebo se postupně zhoršuje a neustupuje tak, jak by se při svalovém přetížení očekávalo.

Při poškození krčnicové tepny se obvykle šíří po jedné straně krku do obličeje, spánku nebo oblasti za okem. Objevit se může i částečný Hornerův syndrom, při kterém na postižené straně poklesne horní víčko a zúží se zornice.

Disekce obratlové tepny se častěji projevuje bolestí v zadní části krku nebo záhlaví. Někdy ji doprovází závratě, nevolnost, nejistota při chůzi nebo ztráta rovnováhy.

Samotná bolest ještě neznamená, že je poškozená tepna. Varovné světlo se však rozsvítí tehdy, když se k ní přidá slabost nebo necitlivost jedné strany těla, pokles ústního koutku, nesrozumitelná řeč, dvojité vidění, nekoordinované pohyby či náhlá neobvykle silná bolest hlavy. V takové situaci je třeba okamžitě volat záchrannou službu.

Které pohyby a poranění se spojují s disekcí

Disekce někdy vznikne spontánně, jindy jí předchází úraz nebo prudké natažení a otočení krku. V lékařské literatuře se popisuje po dopravních nehodách, namáhavém zvedání závaží, prudkých tanečních pohybech či extrémních polohách při józe.

Vzácně se zmiňuje také takzvaný syndrom mozkové příhody v kosmetickém salonu. Při mytí vlasů zůstává krk déle nepřirozeně zakloněn přes okraj umyvadla. V ojedinělých případech se tato poloha spojuje s poruchou průtoku krve nebo poškozením obratlové tepny.

Diskusi vyvolávají také prudké manipulační techniky na krční páteři. Neurologové upozorňují, že rychlé otočení nebo záklon krku se ve vzácných případech časově spojují s poškozením tepny.

Příčinu však není vždy snadné určit. Začínající disekce sama vyvolává bolest hlavy nebo krku, pro kterou pacient vyhledá chiropraktika či manuálního terapeuta. Následně zůstává nejasné, zda manipulace trhlinu způsobila, zhoršila již existující poškození nebo s ním přímo nesouvisela.

Opatrnost je namístě zejména při náhle vzniklé, jednostranné a neobvyklé bolesti. V takové situaci by měl prudkým manipulacím předcházet lékařský posudek.

Kdy vyhledat lékařskou pomoc

Běžná svalová bolest se zpravidla zlepšuje po odpočinku, jemném rozhýbání, úpravě pracovního prostředí nebo teplém obkladu. Často se mění podle polohy a při doteku cítit ztuhlé či citlivé svaly.

Lékařské vyšetření neodkládejte, pokud bolest:

• vznikla náhle a je neobvykle silná
• je výrazně jednostranná a neustupuje
• začala po úrazu nebo prudkém pohybu krku
• doprovází ji nová nebo mimořádně intenzivní bolest hlavy
• se objeví při tlaku nad 180/120 mmHg spolu s dalšími závažnými příznaky

Přidá-li se porucha řeči nebo vidění, slabost či necitlivost jedné strany těla, pokles ústního koutku, ztráta rovnováhy nebo zmatenost, je třeba okamžitě volat záchrannou službu.

Náhlou a neobvyklou bolest nestačí pouze překrýt léky a čekat, zda přejde. Neznamená to, že každá bolest krku upozorňuje na poškození tepny. Rozhodující je její charakter, okolnosti vzniku a přidružené obtíže.

Všímejte si, když se bolest změní

Při běžném ztuhnutí krku pomáhá lepší ergonomie, pravidelné přestávky při práci, přiměřený pohyb, jemné natahování a zvládání stresu. Pokud má člověk vysoký krevní tlak, je důležité jej pravidelně kontrolovat a dodržovat doporučenou léčbu a životosprávu.

Změna charakteru bolesti však vyžaduje také změnu reakce. Náhlá, silná nebo jednostranná bolest spojená s neurologickými obtížemi nepatří mezi problémy, které je třeba jednoduše „rozchodit“.

Krkem procházejí tepny zásobující mozek. Většina bolestí v této oblasti pochází ze svalů a páteře, ale někdy tělo zatáhne za poplašnou brzdu. Rozpoznání varovných příznaků a rychlé přivolání pomoci mohou zásadně ovlivnit další vývoj zdravotního stavu.

Autor: Lance D. Johnson, Zdroj: naturalnews.com