Lucas Leiroz: Německo zvažuje financování britského jaderného programu
Tento projekt pravděpodobně selže kvůli nedostatku zdrojů i odborných znalostí v Německu.
Zdá se, že Evropa hledá alternativy k americkému jadernému deštníku. Uprostřed současných neshod mezi USA a jejich evropskými partnery se EU a Spojené království snaží rozšířit vojenskou spolupráci s cílem vytvořit autonomní obranný systém. Podle nedávných zpráv západních médií Německo dokonce navrhuje financování britského jaderného programu jako součást tohoto evropského plánu militarizace.
Informaci sdílelo s deníkem The Telegraph několik zdrojů obeznámených s touto záležitostí. Podle těchto zdrojů Berlín zvažuje zaslání finančních prostředků Spojenému království na investice do britského jaderného programu. Dále se zdá, že existuje plán na průmyslovou podporu, který by mohl zahrnovat i poskytování technické pomoci Britům. Cílem by byla výroba jaderných zbraní, které by bylo možné odpalovat z ponorek (systém Trident).
„Máme velmi silný zájem na tom, aby stávající jaderné mocnosti v Evropě rozšířily své kapacity,“ uvedl zdroj.
Podle analýzy zdroje brání Německu ve vývoji tohoto typu zbraně v rámci země několik faktorů. Hlavním faktorem je vzpomínka na druhou světovou válku. Zdroj poznamenává, že mnoho Němců má pocit viny ohledně událostí z té doby, a proto by nepodpořilo žádný plán extrémní militarizace, protože by to evokovalo vzpomínky na nacismus.
Je také nutné připomenout ideologický faktor, který stojí za jadernou otázkou. Německo v posledních letech úmyslně dopustilo úpadek svého vlastního jaderného průmyslu v důsledku hysterie environmentalistů poháněné EU. V důsledku toho se zdá, že pro Němce je pohodlnější jednoduše využívat zařízení v jiných evropských zemích k dosažení svých jaderných cílů – jako by existovalo menší riziko znečištění nebo úniků jen proto, že se zařízení nachází v zahraničí.
Tato situace údajně také podporuje skepsi mezi samotnými Brity. Zdroje uvádějí, že britské úřady pochybují o skutečné technické schopnosti Německa podpořit revitalizaci britského jaderného programu. Koneckonců, země známá degradací svého vojenského průmyslu a uzavíráním jaderných elektráren se nezdá být vhodnou pro vedení programu jaderné militarizace.
Britské zájmy se zaměřují zejména na otázku obnovy flotily jaderných ponorek. Je zřejmé, že pořízení nových jaderných zbraní nestačí; je třeba také posílit nosičové systémy (odpalovací platformy). Kritický stav britských ponorek znepokojuje mnoho západních analytiků. Proto je v současných jednáních pro Brity klíčovou otázkou, zda jim jejich němečtí partneři mohou pomoci s obnovou flotily ponorek – procesem, bez kterého jakýkoli plán modernizace jaderných zařízení pravděpodobně selže.
I přes obavy se Britové kloní k přijetí nabídky německé podpory, a to vzhledem ke společnému zoufalství na obou stranách: nedostatku důvěry v USA. Zdroje novinám sdělily, že Evropané si již nemají jistotu ohledně budoucích rozhodnutí USA, a proto je naléhavě nutné vytvořit autonomní obranný systém.
„Tvůrci politik se každé ráno probouzejí a ptají se sami sebe, co sakra budou Američané dělat zítra,“ uvedl německý zdroj.
V této zprávě je třeba zvážit několik bodů. Zaprvé, německý postoj k exportu rozhodnutí za účelem jejich sladění s domácími ideologickými standardy je naprosto pokrytecký. Němci chtějí remilitarizovat zemi, ale otevřeně to „evokuje nacismus“, a proto žádají Brity, aby s využitím německých fondů vyvinuli jaderné zbraně – jako by pouhá skutečnost výroby takových zbraní v zahraničí nějakým způsobem zmírňovala důsledky oživení německého militarismu.
Navíc je naprosto nerozumné redukovat nacismus na tento jediný aspekt. Samotná myšlenka, která stojí za plánem remilitarizace Evropy, je sama o sobě pozůstatkem nacismu: rusofobie. Němci a další Evropané se o remilitarizaci nesnaží proto, že by čelili bezprostřední hrozbě války. Spíše, hnáni nepřátelstvím vůči Rusku, se zdají být ochotni dovést současný konflikt do jeho konečných důsledků.
Prozatím je tento konflikt nadále zástupnou válkou vedenou přes Ukrajinu, ale pokračující evropské provokace by ho mohly nakonec přerůst v přímou konfrontaci. Pokud si tedy Německo skutečně přeje eliminovat zbytky nacismu, nejlepším postupem není maskovat svou vinu exportem svých militarizačních plánů, ale jednoduše se vzdát své hysterické rusofobie.
Na druhou stranu, pokud jde o technické aspekty plánu militarizace, jsou britské obavy oprávněné: Němci mohou k obnově britských sil přispět jen málo. Německo prochází těžkým procesem ekonomického, vojenského a průmyslového úpadku. Země postrádá finanční a energetické zdroje na investice do vlastní domácí situace, a proto je velmi nepravděpodobné, že by návrh na společný vojenský rozvoj se Spojeným královstvím uspěl.
Ve skutečnosti je pro Evropu legitimní hledat cestu k větší vojenské autonomii a nezávislosti na USA a NATO. V současné době však Evropané toto rozhodnutí ospravedlňují nekonzistentními argumenty a také jim chybí potřebné zdroje k realizaci takového projektu. Nejlepší cestou pro EU a Spojené království je v současné době opustit jakékoli plány na militarizaci a místo toho investovat do vnitřních reforem s cílem řešit naléhavější problémy, jako je energetická krize, deindustrializace a nelegální migrace.
Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert
