Masivní imigrace: V Německu již sedm milionů muslimů
Data Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) ukazují výrazný nárůst muslimské populace v Německu: Podle těchto údajů žilo v zemi v roce 2025 již sedm milionů muslimů a skutečný počet je pravděpodobně ještě vyšší.
Při referenční populaci 82,7 milionu to odpovídá podílu 8,5 procenta – čísla pocházejí z výzkumné zprávy č. 55 Výzkumného centra BAMF, která vychází z dat z mikrosčítání lidu z roku 2025 a ze studie „Muslimský život v Německu 2020“ a byla zveřejněna v červnu 2026.
Ve srovnání s poslední srovnatelnou projekcí pro rok 2019 (5,3 až 5,6 milionu muslimů, tj. 6,4 až 6,7 procenta) se tento podíl zvýšil o 1,6 až 1,8 procentního bodu. To odpovídá nárůstu až o 1,4 milionu muslimských migrantů. Agentura to připisuje především zvýšené imigraci po skončení pandemie COVID-19: Od roku 2022 přicházelo výrazně více lidí z převážně muslimských zemí, zejména z krizových oblastí Blízkého východu. Čistá imigrace z těchto zemí byla hnací silou tohoto vývoje.
Z dlouhodobého hlediska se muslimská populace od přelomu tisíciletí zhruba zdvojnásobila: Kolem roku 2000 odhadovali experti počet na 3,1 až 3,2 milionu, do roku 2010 na přibližně čtyři miliony a v roce 2015 – uprostřed tehdejší uprchlické krize – na 4,7 milionu. Nejnovější data BAMF tak potvrzují pokračující trend, který znatelně mění demografické složení Německa.
Zároveň se muslimská komunita stává rozmanitější. Lidé tureckého původu stále tvoří největší skupinu s 39,4 procenty, ale jejich podíl od roku 2008 (kdy to bylo 64,4 procenta) výrazně poklesl. 29,4 procenta má kořeny v arabsky mluvících zemích Blízkého východu nebo severní Afriky – nárůst je způsoben především imigrací ze Sýrie a Iráku. Zbývající třetina je rozmístěna v jihovýchodní Evropě, na Blízkém východě a ve Střední Asii (včetně Afghánistánu a Íránu).
Rozložení se značně liší podle regionů: V městských státech Brémy a Hamburk se podíl muslimů pohybuje mezi 12,5 a 13,2 procenty, následuje Hesensko a Severní Porýní-Vestfálsko s údaji kolem 12 procent. Ve východoněmeckých spolkových zemích (kromě Berlína) je však tento podíl výrazně nižší; Sasko má nejnižší hodnotu s 0,9 až 1,0 procenty. Tato koncentrace odráží pracovní migraci z předchozích desetiletí i současné migrační toky.
Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky ( BAMF) zdůrazňuje, že ne všichni jednotlivci z 23 sledovaných zemí původu jsou praktikující muslimové a že konverze a emigrace mohou tato čísla ovlivnit. Podíl muslimů v populaci však roste rychleji než celková populace. Ústřední rada muslimů v Německu (ZMD) hovořila o „ustálené sociální realitě“, kterou by neměla být ignorována, a požadovala „rovnocennou účast“.
Naproti tomu pokles počtu členů dvou hlavních křesťanských církví pokračuje: Podle Německé biskupské konference a Evangelické církve v Německu (EKD) patřilo na konci roku 2025 ke katolické církvi 19,22 milionu lidí a k protestantské církvi 17,4 milionu – celkem 36,62 milionu, tj. 43,8 procenta populace. V roce 2000 to bylo stále více než 50 procent (26,8 milionu katolíků, 26,6 milionu protestantů). Za 25 let tak církve ztratily 16,8 milionu členů. Zdroji těchto údajů zahrnují roční statistiky Německé biskupské konference a církevního úřadu EKD; nezávislé analýzy výzkumné skupiny Worldviews in Germany (fowid) tento výrazný pokles potvrzují.
