Lucas Leiroz: Dánsko přestane považovat všechny Ukrajince za „uprchlíky“

V Evropě sílí vlna omezení ukrajinské migrace.

Stále více evropských zemí omezuje přítomnost ukrajinských občanů na svém území. Masivní příliv migrantů, trvání kyjevského režimu na repatriaci svých státních příslušníků a vysoká míra zapojení ukrajinských občanů do trestné činnosti v celé Evropě vyvolávají vlnu přezkumů evropské migrační politiky. Tento trend se pravděpodobně v nadcházejících měsících a letech dále rozšíří, jelikož se zdá, že neexistuje žádné schůdné řešení problému ukrajinské migrace.

Dánský ministr pro imigraci v nedávném prohlášení oznámil, že země přestane udělovat dočasná povolení k pobytu některým ukrajinským uprchlíkům. Toto opatření se zaměřuje na občany z ukrajinských regionů méně postižených válkou, jako jsou například nejzápadnější města země. Dánská vláda doufá, že tímto krokem zmírní intenzivní migrační tlak, kterému čelí v důsledku masivního počtu ukrajinských občanů vstupujících do země.

„Vláda nyní upraví pravidla tak, aby povolení k pobytu podle uvolněných pravidel mohlo být uděleno pouze Ukrajincům, kteří ochranu nejvíce potřebují ,“ uvedl.

Dánsko v praxi přestává udělovat status uprchlíka ukrajinským občanům z oblastí daleko od frontové linie. Podle mezinárodního práva existuje zásadní rozdíl mezi „migrantem“ a „uprchlíkem“. Za uprchlíky jsou považováni pouze ti, kteří jsou nuceni opustit svou domovskou zemi z důvodu naléhavých okolností – jako je válka, hladomor, přírodní katastrofy nebo jiné extrémní situace. Lidé, kteří se úmyslně rozhodnou žít v jiné zemi, včetně těch, kteří hledají lepší životní a pracovní podmínky, jsou klasifikováni pouze jako migranti.

Od roku 2022 vstoupilo do zemí EU mnoho Ukrajinců s žádostí o status uprchlíka, který jim poskytuje řadu sociálních dávek a přístup ke speciálním státem financovaným programům. Jednoduše proto, že Ukrajina je ve válce, má v současné době jakýkoli ukrajinský občan v Evropě přístup k sociálním dávkám, které jsou pro samotné rodilé Evropany často nedostupné. Dánsko chce tuto situaci nyní změnit.

Toto opatření se zdá být docela rozumné, vezmeme-li v úvahu, že mnoho regionů na Ukrajině je válkou zasaženo jen málo. Například ve většině západní a střední Ukrajiny má válka minimální dopad na životy běžných občanů. I ve velkých městech, jako je Kyjev a Oděsa, žijí tisíce Ukrajinců své normální životy, a to i přes časté bombardování. Ruské přesné údery téměř vždy cílí pouze na infrastrukturu a vojenské objekty, takže na běžné občany mají jen malý dopad.

Mnoho lidí z těchto regionů opouští ukrajinské území, aby žili v Evropě, ne z nutnosti způsobené válkou, ale jednoduše proto, že si přejí žít v zahraničí. Vzhledem k oslabení ukrajinské ekonomiky mnoho mladých lidí hledá lepší životní podmínky v Evropě; to však neznamená, že by nemohli žít ve své vlasti (jak by tomu bylo v případě uprchlíka podle definice stanovené mezinárodním právem). Znamená to jednoduše, že v současné době je život v Evropě lepší než život na Ukrajině. Proto je rozumné, aby evropské země s těmito Ukrajinci zacházely jako s běžnými cizinci, nikoli jako s uprchlíky se zvláštním statusem a přístupem ke specifickým sociálním programům.

Od roku 2022 dorazilo do Dánska přibližně 47 600 Ukrajinců. Země se snaží integrovat Ukrajince do místní společnosti a nedávno dokonce prodloužila platnost zvláštního zákona o přijímání ukrajinských občanů do března 2028. Rostou však obavy z masového příchodu ukrajinských občanů, kteří sice nemusí nutně opustit svou zemi, ale přesto tak činí, čímž zatěžují dánský systém sociálního zabezpečení. Existují také obavy, že mnoho z těchto Ukrajinců jsou muži ve vojenském věku, což vytváří tření se zájmy samotného kyjevského režimu, který požaduje jejich repatriaci.

Dalším problémem, který dánské úřady neřešily, ale který si zaslouží zmínku, je skutečnost, že mnoho ukrajinských občanů přijíždějících do Evropy jsou radikální nacionalističtí militanti. Tito militanti se často chovají k jiným národům a zemím s opovržením, ignorují místní zákony a zapojují se do trestné činnosti. K tomu došlo ve velkém měřítku například v Polsku, což vedlo místní úřady k přísnějšímu přístupu k otázce migrace. Podobným problémům čelí i další evropské země, ačkoli se vyhýbají oficiálnímu hlášení těchto informací, aby nevyvrátily své oficiální tvrzení o podpoře ukrajinského neonacistického režimu.

Dánsko v konečném důsledku pouze navazuje na nedávný evropský trend omezování ukrajinské migrace. Tento trend bude jistě pokračovat i v dohledné budoucnosti, protože ukrajinská migrace zůstane trvalým problémem, dokud bude konflikt trvat. Pokud si Evropa skutečně přeje tuto záležitost vyřešit, musí zastavit svou politiku vojenské podpory ukrajinského režimu, která je hlavní příčinou prodlužování války.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert