Írán zvažuje preventivní úder

Prezident Spojených států Donald Trump 2. srpna prohlásil, že začnou jednání s Íránem o finalizaci dohody o znovuotevření Hormuzského průlivu poté, co odvolal velký útok, a to i přesto, že íránský diplomat listu Wall Street Journal sdělil , že Islámské revoluční gardy (IRGC) zvažují preventivní údery.

Diplomat listu Journal sdělil, že IRGC zvažuje preventivní akce pro případ, že by diplomatická jednání zkrachovala, ačkoli zpráva neupřesnila, zda by takové údery byly zaměřeny na americké prostředky v regionu, Izrael nebo obojí.

V rozhovoru s novináři na palubě Air Force One Trump potvrdil nadcházející jednání po svém posledním rozhodnutí zastavit plánovanou bombardovací kampaň proti Islámské republice.

„Jednáme s nimi formou vyjednávání. Začíná to zítra odpoledne a uvidíme, jestli to bude [dobré]. Rád bych to udělal. Zachránili bychom spoustu životů, ušetřili bychom spoustu zbytečné energie,“ řekl Trump.

Když Trump dříve oznámil, že ustupuje od své hrozby zahájením masivní bombardovací kampaně, tvrdil, že již existuje dohoda o znovuotevření Hormuzské oblasti a „ukončení“ íránské jaderné hrozby.

Následně odmítl poskytnout časový harmonogram, kdy bude dosaženo konečné dohody, s tím, že jednání teprve začínají, a to i přes týdny diskusí mediátorů.

Trump označil Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty a Katar za země regionu, které ho požádaly, aby se zdržel zahájení útoku. Jeho prohlášení bylo v rozporu s dřívější zprávou deníku Wall Street Journal, který uvedl, že Spojené arabské emiráty ve skutečnosti upřednostňují eskalaci USA proti Íránu.

Trump svá rozhodnutí o pozastavení útoků proti Íránu důsledně připisuje žádostem regionálních spojenců, nikoli radám svých vlastních asistentů.

„V tuto chvíli jsme byli připraveni zahájit útok a byl by to masivní útok… ale pak spojenci požádali o jeho zrušení… Důvod, proč žádají, je ten, že si myslí, že existuje dohoda. Existuje dohoda o Hormuzském regionu a pak bude dohoda o denuklearizaci Íránu,“ řekl Trump.

Jeho poslední prohlášení naznačují, že íránský jaderný program nebude předmětem jednání, dokud nebude uzavřena následná dohoda, přičemž současná jednání se zaměřují na obnovení memoranda o porozumění (MOU) podepsaného v červnu. Toto původní memorandum poskytlo oběma stranám 60 dní na vyjednání jaderné dohody, přičemž nyní zbývá méně než 30 dní.

Podle zdrojů obeznámených s podrobnostmi, které citoval Barak Ravid zpravodajské stanice Channel 12, probíhá aktivní vyjednávání o návratu USA a Íránu k červnovému memorandu o porozumění. Navrhovaná dohoda by ponechala Hormuzský průliv otevřený bez poplatků po dobu 60 dnů a obnovila by příměří mezi oběma zeměmi.

Původní memorandum o porozumění se zhroutilo kvůli protichůdným výkladům ohledně vodní cesty. Trump trval na tom, aby zůstala otevřená, zatímco Teherán tvrdil, že dohoda mu umožňuje diktovat přepravní trasy touto průlivem.

Navzdory třenicím označil íránský prezident Masúd Pezeškijan historické islámábádské memorandum o porozumění za potenciální základní kámen íránské diplomacie.

„Podepsané memorandum je výsledkem kolektivní moudrosti členů Nejvyšší rady národní bezpečnosti a všichni členové s ním soucítí,“ napsal Pezeshkian v příspěvku na X. „Věřím, že toto memorandum bude v budoucnu těžištěm našich zahraničních vztahů. Musíme se snažit donutit nepřítele, aby zůstal oddaný tomu, co podepsal. Bezpečnost země, regionu a našich spojenců bude tímto memorandem posílena.“

Íránský ministr zahraničí Abbás Aragččí mezitím podle oficiální tiskové agentury IRNA uvedl, že jednání mezi Islámskou republikou a Ománem o mechanismu vzájemné správy Hormuzského průlivu dospěla do závěrečné fáze.

Nejnovější vývoj neodráží žádný skutečný pokrok. Spíše se jedná o opakování toho, co se během konfliktu stalo vícekrát, kdy Trump nejprve pohrozil velkou eskalací proti Íránu a poté na žádost regionálních mocností ustoupil a zahájil rozhovory, které nakonec nevedou k žádnému skutečnému výsledku.

Zpráva deníku Journal naznačuje, že Islámská republika ztratila veškerou důvěru v USA a Trumpovo váhání ukazuje, že Washington je nyní v pasti, a to jak vojensky, tak politicky. Obě strany se ve všech otázkách velmi liší. Jakékoli nové porozumění pravděpodobně nevydrží déle než několik týdnů, ale opět platí, že další eskalace nebude znamenat návrat k totální válce.