PFAS v pitné vodě: Lékař vyzývá k komplexnímu vyšetření

Poté, co byly v několika soukromých studnách v obci Mannswörth zjištěny zvýšené hladiny perfluorovaných kyselin (PFAS), byla poprvé potvrzena kontaminace vody z kohoutku jednoho z obyvatel. Tyrolský lékař Dr. Hannes Strasser nedoporučuje vnímat situaci izolovaně. V rozhovoru pro Kontrafunk poukazuje na řadu možných příčin, včetně blízkosti rafinerií, hasicí pěny a větrných turbín, a vyzývá k podstatně komplexnějšímu vyšetřování vody a půdy.

PFAS – perfluoroalkylované a polyfluoroalkylované látky – jsou kvůli své výjimečné perzistenci často označovány jako „trvalé chemikálie“. V mnoha průmyslových produktech se používají již po celá desetiletí a v životním prostředí se rozkládají extrémně pomalu. Pokud se dostanou do půdy nebo vodních toků, mohou se po dlouhou dobu hromadit v potravním řetězci. Podle Strassera se také z lidského těla vylučují jen pomalu a lze je mimo jiné detekovat v krvi, játrech, ledvinách, kostní dřeni, placentě a mateřském mléce.

Strasser uvádí řadu potenciálních zdrojů kontaminace v okolí Mannswörthu. Vzhledem k bezprostřednímu okolí, včetně rafinerie OMV, petrochemických závodů, letiště Vídeň-Schwechat, spaloven odpadu a četných větrných turbín, nelze v současné době identifikovat jedinou příčinu. Je třeba zvážit i historickou kontaminaci nebo bývalé skládky. Zejména blízkost Národního parku Dunaj-Auen vyžaduje komplexní vyšetřování, protože PFAS by mohly ovlivnit nejen pitnou vodu, ale i vodní plochy, sedimenty a potravní řetězec.

PFAS v pěně pro hašení požárů na letištích

V rozhovoru se Strasser také zmiňuje o používání hasicích pěn obsahujících PFAS na letištích a cvičištích hasičských sborů. Dále zmiňuje větrné turbíny jako možný další zdroj kontaminace, přičemž uvádí oděr lopatek rotoru a komponenty obsahující PFAS v povlacích, těsněních, kabelových systémech a hydraulických kapalinách. Zároveň poukazuje na to, že větrné turbíny byly dosud oficiálně klasifikovány jako poměrně malý zdroj.

Podle současného výzkumu jsou PFAS spojovány s řadou potenciálních zdravotních rizik. Strasser poukazuje mimo jiné na zvýšenou hladinu cholesterolu, zhoršenou funkci imunitního systému, poškození jater, hormonální změny, vývojové poruchy během těhotenství a zvýšené riziko různých druhů rakoviny. Vědecky se zkoumá i souvislost s cukrovkou, kardiovaskulárními onemocněními a Alzheimerovou chorobou. Zvýšená koncentrace PFAS však automaticky neznamená, že se u jedince tato onemocnění rozvinou, ale spíše podle Strassera zvyšuje riziko jejich vzniku.

Strasser také kritizuje rozdílné limitní hodnoty v rámci Evropy. Zatímco Evropská unie stanoví pro určité kombinace PFAS výrazně vyšší limity, například Dánsko a Švédsko zavedly podstatně přísnější národní předpisy (jednu padesátinu). Řada lékařů a environmentálních expertů to odůvodňuje argumentem, že účinky na zdraví by se mohly potenciálně projevit již při výrazně nižších koncentracích.

Co mohou postižení dělat?

Z jeho pohledu nestačí jen testovat vzorky pitné vody. Volá po komplexním měření podzemních a povrchových vod a půdy v celém regionu kolem Vídně, Dolního Rakouska a Burgenlandu. Dotčení obyvatelé by také mohli podstoupit krevní testy, aby se určila jejich individuální úroveň expozice. I když by takové testy neodhalily, zda jsou již nemoci přítomny, mohly by naznačovat zvýšené zdravotní riziko.

Strasser má také jen omezený pozitivní pohled na technická řešení, jako jsou systémy reverzní osmózy. I když dokáží odstranit PFAS z pitné vody, současně produkují značné množství kontaminované odpadní vody a také z vody odstraňují cenné minerály. Proto je podle něj klíčovým úkolem co nejvíce zabránit dalšímu uvolňování těchto perzistentních chemikálií do životního prostředí.