EU vyzývá k rozsáhlé cenzuře s cílem ovlivnit volby
INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA
Zvenčí zní termín neškodně: „Evropský štít demokracie“. Za tímto názvem se však skrývá rozsáhlý projekt Evropské komise, který by podle kritiků mohl sloužit méně k ochraně demokracie než ke kontrole politického diskurzu. Debata nabírá na obrátkách, protože iniciativa je přímo spojena s volbami, sociálními médii a bojem proti tzv. „dezinformacím“. ( public.news )
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová odůvodnila iniciativu rostoucím šířením dezinformací a zahraničního vměšování. Podle Komise by nepravdivé nebo zmanipulované informace mohly ovlivnit voliče a podkopat demokratické procesy. Proto je k ochraně evropských demokracií nezbytný „štít demokracie“.
Kritici však tento přístup považují za problematický. Ústřední otázkou je: Kdo bude v budoucnu rozhodovat o tom, co představuje dezinformace a co je legitimní politický názor?
Role samotné Evropské komise je obzvláště kontroverzní. Komise je mocným výkonným orgánem EU, ale její členové nejsou přímo voleni evropskými občany. Nicméně se očekává, že v budoucnu bude hrát ještě silnější roli v boji proti „dezinformacím“.
Odpůrci projektu varují před zjevným střetem zájmů: Politická instituce, která sleduje vlastní politické cíle, by současně určovala, které informace jsou považovány za problematické a které ne.
Současné plány volají po zvýšení veřejného financování tzv. nezávislých médií, ověřovatelů faktů a informačních projektů. EU tvrdí, že to posílí jejich odolnost vůči manipulaci. Kritici to však vnímají jako vytváření státem financovaného informačního aparátu, který upřednostňuje politicky požadované narativy.
Klíčovou otázkou není, zda dezinformace existují – ale zda jsou vlády a nadnárodní instituce vhodnými arbitry k definitivnímu určení pravdy a lži.
Diskuse připomíná dřívější spory kolem zákona o digitálních službách (DSA), který vyžadoval, aby velké platformy důkladněji monitorovaly a odstraňovaly obsah.
Kritici se nyní obávají, že „štít demokracie“ by mohl tento přístup dále rozšířit. Pod rouškou ochrany demokratických procesů by se mohly stále více ocitnout pod tlakem odlišné názory, opoziční hlasy nebo kritické postoje EU.
To je obzvláště problematické během voleb. Když úřady nebo organizace, které financují, rozhodují, které informace jsou považovány za „důvěryhodné“, rychle vzniká dojem, že politické debaty již nejsou řízeny pouze voliči, ale institucionálními strážci.
Historie ukazuje, že vlády, úřady a dokonce i velké mediální společnosti se opakovaně mýlily. Řada témat, která byla původně označena jako „dezinformace“, se později ukázala jako legitimní otázky nebo dokonce přesné.
Právě proto je svoboda projevu považována za základ demokratických společností. Demokracie nevzniká kontrolou informací, ale otevřenou konkurencí různých názorů.
„Evropský štít demokracie“ je jeho zastánci prezentován jako ochrana proti manipulaci a zahraničnímu vlivu. Jeho kritici jej však vnímají jako nebezpečný precedent: nepřímo volený orgán EU získává větší vliv na digitální informační prostor, a tím nepřímo i na formování politického mínění a volby.
Zda projekt skutečně posílí demokracii, nebo zda v dlouhodobém horizontu povede k větší kontrole a menší rozmanitosti názorů, se pravděpodobně stane v nadcházejících letech jednou z ústředních politických otázek pro Evropu.