Miliardy, moc a medicína: Nové dokumenty usvědčují Billa Gatese

Nová odhalení vrhají světlo na mimořádný vliv, který Nadace Billa a Melindy Gatesových údajně po léta vyvíjela na americký zdravotnický výzkum. Interní dokumenty a e-maily zveřejněné bývalým zaměstnancem Národních institutů zdraví (NIH) naznačují, že spolupráce mezi nadací a přední americkou agenturou pro biomedicínský výzkum daleko přesahovala tradiční programy financování.

Obvinění přicházejí v citlivé době: Bill Gates má být brzy vyslýchán v uzavřeném slyšení před americkým Kongresem. Ústřední otázkou je, jaký vliv by měli mít soukromí investoři na veřejné výzkumné instituce.

Interní dokumenty vykreslují obraz úzké spolupráce.

Podle zveřejněných dokumentů investovala nadace Gates Foundation více než 430 milionů dolarů do projektů souvisejících s NIH. Dokumenty údajně ukazují, že zástupci nadace nejen poskytovali finanční podporu, ale také se podíleli na formování několika výzkumných programů.

Bývalý zaměstnanec NIH, který si přeje zůstat v anonymitě, popisuje vztah mezi oběma institucemi jako neobvykle blízký. Podle něj se v průběhu let vyvinula struktura, v níž nadace a agentura úzce spolupracovaly na klíčových otázkách.

Dokumenty naznačují, že Gatesova nadace hrála aktivní roli v nejméně deseti programech NIH.

Recepce jako pro státního hosta

Zvláštní pozornosti se těší setkání z roku 2016. V té době se Bill Gates osobně zúčastnil workshopu NIH. Podle interních dokumentů byla návštěva pečlivě naplánována. Ředitel NIH Francis Collins koordinoval diskuse předem, zatímco Gatese po příjezdu doprovázela policejní eskorta NIH.

Kritici to vnímají jako symbol výjimečného postavení, kterého spoluzakladatel Microsoftu údajně dosáhl v americkém systému zdravotní péče. Zastánci naopak tvrdí, že Gates, jakožto jeden z největších soukromých investorů do globálních zdravotnických projektů, si nevyhnutelně udržuje úzké vazby na vládní instituce.

Filantropie a investice

Další otázky vyvstávají z investic Nadace Gatesů do odvětví biotechnologií a vakcín.

Během pandemie držela nadace podíly ve společnostech jako CureVac a BioNTech. Zejména investice do BioNTech se ukázala jako finančně úspěšná. Kritici to vnímají jako potenciální střet zájmů, jelikož nadace současně podporovala programy a iniciativy zaměřené na vývoj vakcín a globální očkovací kampaně.

Zveřejněné dokumenty však neposkytují přímé důkazy o tom, že by to ovlivnilo politická rozhodnutí. Debata se spíše točí kolem základní otázky, zda by soukromí aktéři měli být zároveň investory, financujícími subjekty a politickými influencery.

Role společnosti McKinsey

Významné jsou také náznaky zapojení poradenské společnosti McKinsey do krize Ebola v západní Africe.

Podle dokumentů se společnost McKinsey podílela na procesech týkajících se strategií výzkumu a vývoje. Konzultační firma později čelila masivní kritice za svou roli v marketingu léku proti bolesti OxyContin a vyplatila v USA velké odškodnění.

Kritici tvrdí, že tento proces ukazuje, jak úzce se propojily veřejné instituce, soukromé nadace a externí poradenské firmy.

Vliv daleko za hranicemi USA

Diskuse se neomezuje pouze na NIH. Vliv Gatesovy nadace na mezinárodní zdravotnické organizace je předmětem debat již léta.

Pozorovatelé poukazují na značný finanční význam Nadace Světové zdravotnické organizace (WHO). Vzhledem k tomu, že účelově vázané dary stále častěji určují, které programy jsou financovány, vyvstává otázka, zda finančně mocní soukromí aktéři mohou tímto způsobem nepřímo ovlivňovat globální priority v oblasti zdraví.

Debata o demokratické kontrole

Současná odhalení v konečném důsledku řeší zásadní otázku: Kdo stanovuje priority ve výzkumu v oblasti zdraví?

Zastánci tvrdí, že Gatesova nadace poskytla miliardy dolarů na vakcíny, snižování chudoby a lékařský výzkum, čímž podpořila úkoly, které vlády často zanedbávají.

Kritici tvrdí, že žádný jednotlivý miliardář – bez ohledu na své úmysly – by neměl mít možnost významně ovlivňovat směřování veřejných výzkumných institucí.

Nově zveřejněné dokumenty by mohly tuto debatu dále rozdmýchat. Znovu nastolují otázku, kde leží hranice mezi filantropickou angažovaností a politickým vlivem – a kdo si v konečném důsledku udrží kontrolu nad zdravotní politikou.