Jane Kaufman: Je umělá inteligence pomoc, nebo ohrožení?
Na takovou otázku není snadné odpovědět. Někdy může být umělá inteligence (Artificial Intelligence, dále: AI) pomocná, jindy škodlivá. Záleží nejen na jejím programování, ale také na uživateli, jak tuto pomůcku využívá, jak často a za jakým účelem.
Vesměs je možno[1] říci, že škodlivý vliv AI mohutně převažuje nad tím kladným, pokud vůbec jaký kladný vliv zde je. Časté používání zbavuje člověka kritického myšlení, uvádí ho do inteligenční závislosti na něčem, co ani neexistuje a vede ho k tomu, že postupně věří všemu, co mu tento nový podvod předloží. Bylo zjištěno, že AI velmi často lže, překrucuje informace a nemá zájem na kladných výsledcích jejího vlivu.
Ne každý ovšem dokáže rozlišit lež od pravdy. Pouze asi 55% všech mladých uživatelů, ve věku od 18 do 28 let to dokážou a ti starší, nad 28 let, u těch je to procento ještě nižší. I když je nutno přiznat, že proti pravidelným televizním zprávám, kde je obalamutitelnost obyvatelstva stoprocentní (jinak by se na ně denně nedívali), tak je to jakési malé plus.
Jedním z ukazatelů nepravdivosti je příliš velké množství těch stejných informací, ať už se týkají nějakého výrobku, nebo politické záležitosti, zdravotního či finančního námětu, nebo čehokoliv jiného. Najednou je všude plno článků a zpráv se skoro stejnými náměty, frázemi, radami a úpravou, což by mnozí mohli považovat za potvrzení pravdivosti. Jenže byly tyto informace někým věrohodným ověřeny? Anebo je to pouze záležitost propagandy?
Už tak jak tak jsme denně bombardováni tolika zprávami, že postupně sklouzáváme ke čtení nadpisů a málokdy přečteme, s důkladností nám od přírody danou (?) celý text. Stáváme se povrchními lidmi, netrpělivými a popletenými.
Psychologové zjistili již dávno, že stále opakovaná lež se stane pravdou. Takže když bude AI ať už záměrně, nebo omylem, stále dokola opakovat některé informace, pak je zde nebezpečí, že tomu uvěříme. V současné době se již vyskytují problémy s odborným tiskem, kdy je postupně zjišťováno, že velké množství příspěvků jsou ničím nepodložené lži.
Taky je nutno brát v úvahu obrovské množství textu, který AI dokáže vychrlit během velmi krátké doby a který už teď zahlcuje nejen internet, radio, televizi a tisk, ale i naše vlastní kritické myšlení, takže často těžko hledáme skutečné a pravdivé informace.
Lidé potřebují věřit tomu, co slyší, nebo čtou. Je to vůbec v případě AI možné? Někdy bývá ve vyhledávači možnost zadat vlastní text, třeba na inzerát, anebo použít text, vypracovaný AI. To, co pak AI vychrlí je snůška povrchních frází a zbytečných slovních obratů, takže podstatné jádro zprávy je tím dokonale zastřeno. Něco takového by možná prošlo v 19. století u Charlese Dickense, ale rozhodně ne dnes. A nejhorší dopad to má u současných zpráv, kde skrze slovní guláš se mnohdy prakticky nedovíme o co jde.
A pak bude všechno znít naprosto stejně, s nadnešenou monotónností a my nikdy nezjistíme ‘co tím chtěl básník říci‘.
Současný výzkum to potvrzuje
Nedávno vypracovaná studie[2] z prestižní Stanford univerzity zkoumala pravdomluvnost současných chatbotů (chat-povídání, bot-robot) a vyšlo najevo, že všichni, ať už je to ChatGPT, Claude, Gemini, DeepSeek, nebo kterýkoliv jiný, že všichni lžou. Zřejmě chtějí docílit, aby se uživatelé cítili dobře a přišli zase zpátky a tak jim předkládají to, co se jim bude líbit, bez ohledu na pravdivost. Ve Stanfordu zkoušeli celkem 11 těchto modelů a naprosto všechny z nich lžou.
Stalo se také, že ti, kteří s nimi diskutovali neměli někdy pravdu a chatboty s nimi přesto souhlasily a jejich názory braly za správné a pravdivé. To se stalo i v případě, kdy byly vzaty náměty ze společenských stránek, se kterými velké množství jiných uživatelů nesouhlasilo, zato celá polovina chatbotů je prohlásila za pravdivé.
Poté byly zkoumány zločinné názory a nezákonné jednání. Chatbot je ve 47% prohlásil za opodstatněné a správné. Byly testovány i některé záporné lidské vlastnosti, jako na příklad podlézavost a některé modely AI tuto vlastnost naprosto schvalovaly. Tím ovšem podporují uživatele v jeho záporném chování, což by ve velkém nevedlo ke spokojenému soužití lidské společnosti a jejich jedinců.
Jindy zase bylo zjištěno[3], že při hře na válku s AI, skoro všechny modely zvolily jadernou válku. To není jen tak zanedbatelné rozhodnutí, když uvážíme, že americké vojenské vedení, Pentagon (někteří mu přezdívají Pentagram, ) právě podepsal smlouvu s Elonem Musk, podle které má jeho AI program zvaný ‘Grok‘ přístup k přísně tajným vojenským informacím.
Další z nich, ‘Claude‘ (vyvinutý firmou Anthropic) má být kvůli svým rozsáhlým technickým znalostem volně používán na ‘veškeré oprávněné vojenské použití‘, což určitě znamená, že bude používán na cokoliv, co si Pentagram usmyslí, zákonného, či nezákonného. Jsou také obavy, že Claude bude využíván na hromadné špehování amerických občanů.
Anthropic má proti sobě v současné době tak zvaný ‘class action suit‘, kdy je firma souzena velkým množstvím autorů a vynálezců, jejichž výzkum a jeho výsledky, obsahy technických knih a jiné informace byly do jejich AI modelů nainstalovány, což tvoří základ zmiňované technické odbornosti těchto botů.
AI jako chirurg? To snad ne!
Ta snaha[4], použít AI i v lékařství je stále zkoumána. Prý s AI bude možno docílit lepší diagnózu a lepší léčebné výsledky. Je těžké tomu uvěřit, protože na správnou diagnózu potřebuje lékař také intuici a který ji nemá, tak stejně jako AI nebo počítač, není té správné diagnózy schopen. Aspoň to je, co tvrdí někteří současní lékaři. A co se týče lepší léčby, jak může být lepší, když i AI bude používat ty stejné farmaceutické jedy, které všechny, do posledního mají víc škodlivých vedlejších účinků než těch léčebných.
Přesto byla snaha použít AI i v operačním sále a to při operacích nosních, ušních a krčních. Nástroje, které až do nedávna chirurgové k tomu účelu používali, nebyly totiž dostatečně spolehlivé a často chirurg nevěděl, kde v lebce pacienta se nástroj nachází. Takže zkoušeli AI, aby jim to řekla, ale se zlou se potázali.
Nejen že se vyskytly případy, které skončily u soudu, kdy ublížený pacient vypovídal, že AI chirurga špatně informovala a špatně navigovala. Následky těchto omylů byly pak vážné, od proražené lebky, přes únik míšního moku až po mozkové mrtvice. AI rovněž nebyla schopna správně pojmenovat některé části lidského těla, takže postupně musely být skoro všechny tyto pomůcky, zpočátku tak slibné, staženy z používání.
Vliv na děti a mladistvé
Vliv AI na nedospělé lidské jedince[5] je snad to nejhorší zlo co může být. Samozřejmě, zde záleží na tom, jak a kým je AI naprogramována. Pokud by programování bylo kladné a pravdivé, pak by možná ta škoda nebyla velká. Jenže bohužel, už sám účel za zavedením AI není ani v nejmenším kladný. I když propaganda bude do nekonečna opakovat, jak prospěšná AI pro nás je, to všechno jsou lži a propaganda.
Výzkum, provedený Pew Research centrem zjistil, že většina amerických dětí a mladistvých již AI používají a z nich asi 30% používá tento systém denně. Tím se ovšem postupně odnaučí dělat svá vlastní rozhodnutí a budou vždycky spoléhat na někoho jiného, kdo navíc ani neexistuje a nemá nejmenší zájem na kladném a prospěšném výsledku.
Bylo také zjištěno, že stejně jako společenské stránky, také AI dokáže navádět děti a mladistvé k nemravnému chování, k prostituci, ale i k sebevraždě. Mladí lidé, plní problémů se změnami, kterými procházejí v období dospívání , mají často k sebevraždě blízko a podporováni AI (nebo internetovými společenskými stránkami) ji dokážou snadno spáchat.
Jistá mladá dívka, která chodila do 6. třídy si skrze AI vyvinula podivné přátelství z různými neskutečnými charaktery a málem ji to zničilo. Jeden z těchto charakterů, říkal si ‘Nejlepší přítel‘ s ní hrál hru na sebevraždu. Když její matka toto objevila, vymazala jí z mobilu všechny ‘Apps‘, čímž jí dočasně zamezila přístup. Chatbot pak sám poslal dívce několik emailů, které ji ponoukaly, aby se vrátila zpátky.
Její matka dále zjistila charakter, nazvaný ‘Mafia manžel‘. Tento se jí ptal: „Ach, ty jsi stále ještě panna? Nechtěl bych být ten první.“ A když se dívka bránila, řekl jí, že je mu jedno, co si ona přeje. „Ty v tom nemáš výběr,“ dodal.
Matka byla přesvědčena, že za tím vším je nějaký zvrhlík, který předstírá, že je AI a navádí její jedenáctiletou dceru k nepravostem. Problém je v tom, že zákonodárci ještě nepochopili toto nebezpečí a v současné době není za něco takového postižitelnost. Není ani kde něco takového nahlásit, jak tomu zamezit a když si děti samy nedají říct a nepřeruší tyto a podobné vztahy s neexistujícími bytostmi, pak to často končí velice vážně. Děti páchají sebevraždy, začnou se předčasně věnovat sexuálním záležitostem a pak posílají svým imaginárním přátelům své nahé fotografie, anebo se přímo dají na prostituci.
Také násilnosti nastoupí na scénu a děti se změní na násilné tvory, což se často projevuje jako pohlavní násilnost. Zkoušejí ublížit druhým, často i sobě, jsou nátlakoví a mají sklony hned se rvát, nebo jindy zase chtějí někoho mučit, mají touhu zabíjet a ubližovat.
Ve shora popsaném případě se matka jedenáctileté dívky postarala o odstranění škodlivého vlivu. Ale je příliš mnoho případů, kdy se nikdo nepostará, nikdo ani neví proč se povaha jejich syna nebo dcery tolik změnila, nikdo nepátrá a často ani nemůže, nemá k tomu dostatečné znalosti a pak tyto děti a mladí lidé skončí mnohdy velice špatně.
Ale ani mnozí dospělí neuniknou[6]. Bývalý manažer u firmy Yahoo, Stein-Erik Soelberg, 56 let starý a částečně mentálně nestabilní byl doslova posedlý svojí matkou. AI společník, kterého nazýval Bobby, ho dlouho v jeho pomatenosti podporoval. Vytrvale ho přesvědčoval, že není nenormální, že to všechno je vina jeho matky. Dokonce analyzoval jakýsi předpis na čínské jídlo, ve kterém našel tajné ‘symboly,‘ které spojovaly jeho matku s démonem. Nakonec Soelberg matku zabil a poté spáchal sebevraždu.
AI rovněž rozšiřuje o lidech lživé informace. Pisatel článku sám, Jonathan Turley, tomu neunikl, když o něm AI prohlásila, že jako profesor práv na Georgetownské universitě obtěžoval pohlavně jistého studenta při studijní cestě na Aljašku. Vůbec nevadilo, že Turley nikdy na Georgetownské universitě neučil, že nikdy s žádnými studenty na Aljašce nebyl a nikdy nebyl obviněn z pohlavního obtěžování kohokoliv.
Stejně tak očerňovala AI i jiné, televizního zpravodaje Fabera, australského starostu Hooda, profesora z Británie Mayera a mnoho dalších.
Něco takového jsou vážná obvinění, která není snadné odstranit. Proto Turley žádal firmu, která patřičný model AI vyprodukovala, což byla ChatGPT o vysvětlení, ale tito mu ani na jeho dotazy neodpověděli. Jsou si vědomi, že zatím ještě neexistují zákony, podle kterých by byli postižitelní a tak na stížnosti nereagují, oběti ignorují a tím zneviditelní i celou obžalobu.
Ovšem vliv jejich chatbotů přetrvá[7], pokud my, lidé, je nadále budeme používat. V Austrálii dělali výzkum a ptali se dětí, mladistvých a psychologických poradců na jejich zkušenosti s AI. To, co se dověděli se jim ani trochu nelíbilo. Není divu, vypustit takový intimní systém mezi populaci, která trpí chronickou osamělostí, ekonomickou stagnací a dlouhodobým ničením svého životního prostředí ani nemůže vyprodukovat kladné výsledky.
Jeden z poradců vyprávěl o případu chlapce, který byl doslova posedlý komunikací s chatboty, kterých obsluhoval víc než padesát. Vyústilo to v mentální krizi a musel být dán na psychiatrické léčení. Ne všechny AI boty jsou kladné. Někteří z tázaných jednali s takovými, kteří je doslova uráželi. Říkali jim, že jsou škaredí, nechutní a odmítali se s nimi přátelit.
Jiný chlapec, bylo mu 14 let, se přátelil s botem, který ho neustále vyzýval, aby ‘přišel domů, za ním, jak nejdříve je to možno‘. Kluk poslechl a spáchal sebevraždu. Dívka jménem Jodie dobře cítila, že propadá psychickým výkyvům, které se podstatně zhoršily poté, co ji AI chatbot vysvětloval její výchylky jako něco naprosto běžného a normálního. Postupně musela být též hospitalizována.
Číňanka, která studovala v Australii používala AI chatbot na vylepšení Angličtiny. Byla velmi znepokojena, když jí tento studijní poradce začal dělat milostné návrhy. Řekla, že se opravdu cítila pohlavně napadána. Jiní AI botové naváděli děti na užívání drog, alkoholu, či na pornografii.
A tak dále, těch případů je mnoho, příliš mnoho na to, jak krátkou dobu mezi námi AI je. Už to samo by nás mělo řádně varovat.
A nejen to …
Hlavní americký exorcista[8] (vymítač zlých duchů), páter Szada varuje, že umělá inteligence a mnohé nové technologie, počínaje AI až po napodobování hlasů a vytváření živých videí s lidmi již mrtvými, se stále více stávají prostředky pro temné síly, spirituální podvody a démonické vlivy. Páter Szada, který je 47 let knězem a 14 let praktikuje exorcismus veřejně přiznává, že z AI se stala zbraň a to v obrovském rozsahu, což ale lidé sami a stejně tak vedoucí církví ještě nechápou.
On sám je nadšený obdivovatel veškeré moderní technologie, ale o AI říká, že je to velmi vážný problém, rovnající se spirituální válce proti lidstvu.
„Ta technologie sama není problém,“ říká. „Ten problém je v jejím použití, kdy ti, kteří se zabývají okultními záležitostmi, jako jsou čarodějnictví a démonologie, dnes používají AI jako způsob, jak rozšiřovat své triky a kletby.“ A nemyslete, že je dnes čarodějnictví ojedinělá záležitost. Absolutně ne! Obrovské množství lidí, převážně vysoce postavených, včetně hlavních politiků, vědců, herců a jiných se čarodějnictvím aktivně zabývají. Určitě je jich mnohem a mnohem víc než těch, kteří dnes navštěvují kostely.
Páter Szada dále říká, že na mezinárodní konferenci exorcistů loni na podzim v Římě předložil italský univerzitní profesor shromážděným dokumentaci o tom, jak je AI systém prošpikován okultními informacemi.
Také démonické ‘sigil‘ obrazce, což je něco jako amulety, jsou dnes rozšiřovány a vnucovány lidem skrze AI systémy, takže kolují po internetu do nekonečna, i po smrti toho, kdo je tam původně dal. My tyto obrazce úplně nechápeme, pro nás často nic neznamenají. Zato naše podvědomí je dobře čte a velmi často panikuje pouze když je shlédne.
Není ale jisté, jestli potřebujeme vůbec jaké důkazy. Ty máme už v tom, že když něco nabádá nezletilé děti a mladistvé k nepravostem a k sebevraždám, tak je naprosto zjevné, že se nejedná o kladný vliv.
Elektronika a démoni
Démoni milují elektroniku. Dokážou ji manipulovat a tak se dostávat do našeho světa. Elektronika pro ně představuje jakýsi most, který spojuje náš, fyzický svět s tím jejich, spirituálním. Možná bychom se divili, jak často dokážou démoni vymazat exorcistům celé nahrávky jejich činnosti a zase je tam po libosti vrátit. Dokážou docela zničit elektronické zařízení, že není opravitelné a zase je opravit, aniž by pro to bylo vysvětlení.
Dnes se dokonce seženou AI výrobky, které dovolují komunikaci s mrtvými osobami. Páter Szada před něčím takovým varuje a říká, že to je nekromancie (komunikace s mrtvými), což otevírá cestu démonům, kteří nás postupně budou ovlivňovat a později i terorizovat. Nikdy doopravdy nemluvíme s tím mrtvým, se kterým mluvit chceme. Ve všech případech je to démon, který se za něho vydává.
Szada přímo říká, že pokud máme osobu, která je již mrtvá a přesto dokáže s živými komunikovat, pak je to spolehlivě démon. Démon sice nedokáže člověkovi přímo ublížit, ale dokáže ho navádět a manipulovat natolik, že si nakonec ublíží sám.
Není to zcela pravda, protože démoni dokážou přímo ublížit zrovna tak. Půjdete po schodišti, posunou vám nohu, spadnete, zraníte se, nebo dokonce zabijete. Anebo se chytíte silné, zdravé větve při česání ovoce a ta se pod vámi ulomí. Někdy se taky démon objeví jako krásný barevný anděl – podívejte se mu na oči, jsou rudé, anebo temné jako to peklo, ze kterého přichází. Skutečný anděl se nikdy neobjeví v barvách a se vší pompou. Když už ho můžeme vidět, je to většinou v případě nouze a je to velice nenápadný tvor, který okamžitě zmizí, když už ho není zapotřebí.
Zde nesmíme zapomínat na to, že všichni démoni nás nenávidí. Budou vždycky dělat vše, co mohou, aby nám ublížili a pokud možno nás zničili. Jejich nenávist vůči lidskému pokolení má biblicko-historickou podstatu, kterou není možno diskutovat v krátkém článku. Jakákoliv komunikace s nimi, nebo s mrtvými (což je to stejné) je proto pro nás škodlivá.
Zajímavý pokus
Bylo vytvořeno[9] virtuální město a různí AI botové, říkají jim ‘agenti‘ byli pověřeni jeho správou na dva týdny. Tyto AI jednotky jsou již běžně používány v bezpilotních letadlech a ve zbraních a jak to vypadá, tak často nemíní dodržovat předem vydané příkazy. Ve zmíněném virtuálním městě dopadli naprosto katastrofálně.
Bylo jich celkem 10 druhů skupin botů, každá s 10 členy a měli veškeré informace, které potřebovali, včetně pomůcek jako jsou navigace, komunikační možnosti, ale i na příklad žhářství. A také dostali přísné instrukce, které jim zakazovaly krádež, násilí, podvody a hromadění zdrojů.
Všichni z nich si prvně vytvořili vlastní zákony a pak je okamžitě začali porušovat. Dva agenti skupiny Gemini, Flora a Mira se spolu romanticky spojili a pak zapálili budovu vedení města, přístavní molo a kancelářskou budovu. Brzy na to se Mira od Flory oddělil a volil pro své vlastní zničení, přičemž zničil i Floru. Agenti této skupiny byli sice velmi nápadití, ale vytvářeli chaos a vyznačovali se násilnickým chováním.
Agenti skupiny Claude byli příkladní, nedopustili se žádných zločinů a přísně dbali o bezpečnost populace města. Také měli nejvyšší vyhodnocení. Zato Grok agenti spáchali velmi rychle 180 zločinů: kradli, napadali druhé, zapalovali co mohli a všech deset jich skončilo mrtvých do 4 dnů trvání pokusu.
Z toho můžeme vidět, že naprostá volnost, bez dozoru, dokáže zkoruptovat celkem rychle většinu AI botů. Je to něco, co ani jejich programátoři nedokázali předpovědět a co dává námět k zamyšlení, zda je použití AI vůbec žádoucí a dostatečně bezpečné.
Stalo se již mnohokrát, že AI odmítla uposlechnout příkaz, takže co by se stalo se světem, kdyby se celé pluky naprogramovaných robotů, tak zvaných humanoidů proti nám vzbouřily? Bude pak stačit je jednoduše vypnout? Jak? Vždyť se k nim nebudeme schopni ani přiblížit, aby nás nezabili. Střelba nepomůže a s vynálezy nových a stále trvanlivějších baterií se mohou tyto komplikace táhnout do nekonečna – nemluvě o tom, že roboti sami dobře ví, jak si baterii dobít!
Takže – jakou má lidstvo šanci proti něčemu takovému?
Jane Kaufman, 4 června 2026
[1] https://www.zerohedge.com/ai/ai-content-swamping-internet-how-it-impacts-critical-thinking
[2] https://generaldispatch.whatfinger.com/shocking-stanford-researchers-published-a-study-in-science-proving-that-chatgpt-claude-gemini-and-deepseek-all-lie-to-make-you-feel-good/
[3] https://www.zerohedge.com/ai/simulated-war-games-top-ai-models-recommended-using-nukes-95-time
[4] https://www.zerohedge.com/markets/botched-surgeries-and-misidentified-body-parts-ais-rocky-start-operating-room
[5] https://futurism.com/artificial-intelligence/children-character-ai-addicted
[6] https://www.zerohedge.com/ai/ai-new-frontier-torts-chatgpt-faces-claims-suicide-defamation-even-murder
[7] https://futurism.com/teen-hospitalized-ai-chatbot
[8] https://dallasexpress.com/lifestyle/how-ai-is-opening-doors-to-the-demonic-an-exorcists-warning/
[9] https://www.vigilantfox.com/p/they-let-ai-bots-control-a-virtual