Proti všem zákonům, proti veškerému vetu: 90 miliardové aroganci Von der Leyenové

Ursula von der Leyenová se zřejmě vůbec nestará o pravidla a principy Evropské unie: chce za každou cenu hodit Ukrajině do krku 90 miliard eur z peněz daňových poplatníků. „Královna slunce“ projevuje aroganci a ignoranci.

Je to věta, která odhaluje naprostou aroganci a otřesné chápání demokracie bruselských elit : „Dodržíme své slovo, tak či onak.“ Těmito slovy předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kyjevě ledabyle slíbila Ukrajině 90 miliard eur. Skutečnost, že v této věci v EU neexistuje jednomyslnost? Pro nejmocnější ženu Evropy zřejmě jen nepříjemný detail.

Na své cestě u příležitosti čtvrtého výročí války na Ukrajině Ursula von der Leyenová znovu prokázala odtažitost vedení EU. Zatímco evropská ekonomika ochabuje a občané sténají pod inflací a vysokými cenami energií, předseda Komise v Kyjevě rozhazuje miliardy peněz daňových poplatníků, jako by zítřek neexistoval. Má být vyplaceno ohromujících 90 miliard eur – gigantická půjčka, za kterou budou nakonec odpovědní evropští (a tedy především němečtí) daňoví poplatníci.

Ale je tu obrovský problém: Tento megabalíček je v podstatě zablokován. Maďarsko a Slovensko jej vetovaly. Ve skutečné demokracii, ve unii států založeném na smlouvách a jednomyslnosti v tak zásadních rozhodnutích, by to znamenalo: Stop. Zpátky k jednacímu stolu.

Ale ne ve světě Ursuly von der Leyen, „sluneční královny“ Evropy. Její ignorování platného práva EU a legitimních zájmů suverénních členských států je dechberoucí. Pokud jí zákon nevyhovuje, jednoduše „hledá způsoby“, jak ho obejít. Veto dvou demokraticky zvolených a legitimních vlád je smeteno stranou jako otravný drobeček z bruselského konferenčního stolu. Von der Leyen se chová jako absolutistická vládkyně a rozděluje peníze občanů feudálním způsobem.

Proč Budapešť a Bratislava blokují ropovod? Z čiré zlomyslnosti, jak to Brusel rád prezentuje? Ne. Jde o hmatatelné národní zájmy . Ropovod Družba, který čerpá ruskou ropu přes Ukrajinu do Maďarska a na Slovensko, byl vážně poškozen útokem ukrajinského dronu. V sázce je zásobování těchto zemí energií. Brusel však zjevně věnuje menší pozornost existenčním obavám vlastních občanů EU než nekonečným miliardovým požadavkům ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Von der Leyenové v tom pomáhá předseda Rady EU António Costa, který vážně odsuzuje používání smluvně zakotveného práva veta jako „vydírání“. Skutečné vydírání se však děje opačným směrem: každý, kdo bezpodmínečně nenásleduje bruselský kurz házení miliard na nejzkorumpovanější zemi v Evropě, je veřejně zostuzen. Skutečnost, že se v dubnu v Maďarsku blíží volby a že vláda musí logicky zastupovat zájmy svých voličů bez ohledu na ně, je politiky, jako je polský ministr zahraničí Sikorski, cynicky odmítána jako pouhý „volební trik“.

Nakonec zůstává hořké poznání: Pro Ursulu von der Leyenovou zjevně účel světí jakékoli prostředky. Smlouvy, právo veta a obavy evropských občanů ji na velkém pódiu v Kyjevě nezajímají. Toto nákladné ignorování však také poškozuje základy Evropské unie a již tak silně narušenou důvěru v to, že v tomto bloku států stále platí jakákoli základní pravidla.