Makrometr: česká ekonomika je stále v příznivé kondici. Proč tomu nálada spotřebitelů neodpovídá?
Česká ekonomika je v lepší kondici, než by se mohlo zdát z některých hodnocení její současné situace. To ovšem neznamená, že domácnosti nemají důvody k obavám.
Jak ukazuje graf, důvěra spotřebitelů se po hlubokém propadu v letech 2022–2023 postupně zotavovala, od jara 2026 však vykazuje mírně sestupnou tendenci.
Srovnání Makrometru s indikátory důvěry
Zajímavé je, že historický vývoj Makrometru vykazuje nejsilnější souvislost právě se spotřebitelskou důvěrou. Při porovnání čtvrtletních hodnot od roku 2005 dosahuje korelace mezi oběma ukazateli 0,62. Výrazně slabší je vztah se souhrnným indikátorem důvěry (0,35) a zejména s podnikatelskou důvěrou (0,23).
Čím lze rozdíly vysvětlit?
Rozdíly souvisí s odlišnými dopady makroekonomických nerovnováh na domácnosti a podniky, zejména v krizových obdobích. Jednotlivá odvětví byla navíc krizemi zasažena v různé míře a například během pandemie COVID-19 některé podniky využívaly státní podpory, které zmírňovaly negativní ekonomické dopady.
Dalším možným vysvětlením je odlišný charakter sledovaných veličin. Podnikatelská důvěra reaguje především na aktuální zakázky, poptávku a očekávaný vývoj v jednotlivých odvětvích. Makrometr naproti tomu hodnotí širší soubor makroekonomických veličin včetně cenové stability, trhu práce, veřejných a soukromých financí nebo dostupnosti bydlení. Řada těchto oblastí se bezprostředně promítá také do ekonomické situace a očekávání domácností.
Významnou roli může hrát i zkušenost s nedávnou inflační vlnou. Zpomalení inflace totiž neznamená návrat cen na původní úroveň. Domácnosti mohou nadále nepříznivě vnímat vysoké životní náklady a obtížnou dostupnost bydlení, přestože se celková makroekonomická kondice zlepšuje.
Výzvy a rizika české ekonomiky
Navzdory relativně vysokému hodnocení Makrometru však česká ekonomika čelí několika významným výzvám. Patří mezi ně slabý růst produktivity práce, přetrvávající inflační tlaky, schodky veřejných financí, rychlý růst úvěrů soukromému sektoru a vysoké ceny bydlení.
Další rizika souvisejí s vysokými náklady na energie, regulatorní zátěží včetně dopadů evropské klimatické politiky a geopolitickou nejistotou, zejména v souvislosti s pokračující válkou na Ukrajině. Pro silně otevřenou českou ekonomiku je důležitý rovněž hospodářský vývoj hlavních obchodních partnerů, především Německa.
Česká ekonomika je tedy podle Makrometru v příznivé kondici. To však nevylučuje přetrvávající problémy v jednotlivých oblastech, které mohou významně ovlivňovat, jak domácnosti svou ekonomickou situaci vnímají.
Makrometr proto nenahrazuje indikátory důvěry ani subjektivní zkušenost domácností. Nabízí jiný, širší pohled na kondici ekonomiky, který může hodnocení založené na ekonomickém sentimentu vhodně doplňovat.
Zdroj: Makrometr
