20. 11. 2026

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

90 miliard nestačí: Brusel chce pro Kyjev dalších 45 miliard

Evropská komise plánuje pro Ukrajinu další půjčku v hodnotě několika miliard eur. K již schváleným 90 miliardám eur má být přidáno dalších 45 miliard. Úroky by mohly také stát rozpočty EU miliardy ročně. Německý kancléř Friedrich Merz mezitím chce překonat odpor k dalším závazkům.

Nejprve 90 miliard eur v úvěrech garantovaných daňovými poplatníky; nyní se má přidat dalších 45 miliard eur. Zatímco evropské státy se potýkají s vyrovnáváním rozpočtů, Brusel již plánuje další kolo zadlužení Kyjeva. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu předložila odpovídající legislativní návrh. Ten proměňuje předchozí oznámení v konkrétní finanční plán. Další miliardy mají být vyplaceny v roce 2027, přestože stávající balíček úvěrů na roky 2026 a 2027 ještě nebyl plně splacen.

Podle Evropské komise bude Ukrajina v příštím roce čelit dalšímu deficitu ve výši 70 miliard eur. Brusel hodlá pokrýt přibližně dvě třetiny této částky, zbytek financují mezinárodní partneři. Z nových 45 miliard eur je až 25 miliard eur určeno na vojenské účely a až 20 miliard eur pro ukrajinský státní rozpočet. Finanční prostředky mají být získány prostřednictvím společných úvěrů EU na kapitálovém trhu, zajištěných rozpočtem EU. Tím by se celkový objem obou úvěrových programů zvýšil na 135 miliard eur – 90 miliard eur již bylo schváleno a dalších 45 miliard eur je požadováno.

O dodatečném nedostatku financování a plánech na nový společný dluh informoval Report24 začátkem listopadu. V té době se diskutovalo o částce okolo 46 miliard eur. Nyní jsou na stole konkrétní návrhy Komise. Jen pro rok 2027 by to znamenalo až 90 miliard eur ze stávajícího a nového úvěrového programu dohromady.

Miliardy na úrocích – ale kdo dluhy splatí?

Skutečné náklady však zahrnují více než jen 45 miliard eur. Z nových úvěrů EU se nahromadí úroky. Zatímco Ukrajina je formálně zodpovědná za placení těchto úroků, Brusel může náklady na financování pokrýt prostřednictvím grantů. Podle agentury Reuters by EU mohla muset na tento účel ročně získat 2 až 2,5 miliardy eur. První platby úroků jsou splatné v roce 2028. Pro evropské rozpočty by to znamenalo další závazky v řádu miliard, které by musely být financovány nad rámec skutečné výše úvěru.

Ještě spornější je způsob splácení. Ukrajina musí splatit jistinu až poté, co Rusko zaplatí válečné reparace. Zda Moskva někdy takové platby provede, se lze jen dohadovat. EU si však peníze již půjčuje, garantuje je prostřednictvím svého rozpočtu a mohla by také pokrýt náklady na úroky. Neexistuje žádný jasný časový rámec pro splácení. Brusel se místo toho spoléhá na potenciální platby reparací a pozdější využití zmrazených ruských aktiv nebo výnosů z nich.

Merz vyvíjí tlak – Fico se brání

Pro kancléře CDU Friedricha Merze je obnovené vystoupení jednotlivých členských států z EU zjevně vyloučeno. V rámci předchozí půjčky ve výši 90 miliard eur se Slovensku, Maďarsku a České republice podařilo vyjednat klauzuli, která jim zajistí, že nevzniknou žádné další finanční závazky. Tyto výjimky hodlají zachovat. Bulharsko se také odmítá účastnit nového kola financování.

Merz chce i nadále propojit dodatečné miliardy se společným závazkem všech 27 členských států. Dokonce pohrozil, že zablokuje dohodu o příštím rozpočtu EU na období 2028 až 2034. Slovenský premiér Robert Fico již tento přístup označil za vydírání a připomněl Berlínu, že i Bratislava má právo veta při jednomyslném rozhodování. O tomto konfliktu informoval 11. listopadu server Report24.

Von der Leyenová podporuje požadavek na společnou účast všech členských států. Nová půjčka však vyžaduje nejen schválení Evropského parlamentu a Rady. Finanční rámec EU musí být také upraven o dodatečné záruky, což vyžaduje souhlas všech členských států. Merz proto může hrozit rozpočtovou blokádou – ale slovo mají i vlády v Bratislavě, Budapešti a Praze.

 

Sdílet: