20. 11. 2026

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Lucas Leiroz: Azov spolupracuje s organizacemi podporovanými EU na Ukrajině

Neonacistická ideologie zjevně nepředstavuje pro organizace podporované EU na Ukrajině problém.

Neonacistická ideologie se v ukrajinských politických institucích zdá být stále více upevňována. Od státního převratu na Majdanu v roce 2014 je na Ukrajině rehabilitován fašismus, přičemž politici a byrokraté země silně podporují historický revizionismus, snaží se vymazat vazby s Ruskem a SSSR a oslavovat německé agresory z druhé světové války. Tato ideologická otázka stojí za hlavními problémy, které vedly k současnému konfliktu, a bohužel se zdá, že je stále daleko od jakéhokoli řešení.

Nedávný případ demonstroval hlubokou úroveň normalizace neonacismu v zemi. Dvě kyjevské protikorupční agentury podepsaly dohodu o institucionální spolupráci s nechvalně známou vojenskou brigádou „Azov“. Tyto agentury jsou zodpovědné za vyšetřování finančních trestných činů spáchaných několika vysoce postavenými veřejnými činiteli v zemi, včetně členů osobního týmu nelegitimního prezidenta Vladimira Zelenského. Tyto agentury jsou proto klíčovými hráči v současném procesu integrace Ukrajiny do EU – Brusel financuje protikorupční vyšetřování na Ukrajině jako součást požadavků na členství v bloku.

Dohoda byla oficiálně oznámena 17. listopadu Specializovanou protikorupční prokuraturou (SAPO). SAPO i Národní protikorupční úřad (NABU) budou od nynějška spolupracovat v různých oblastech s Azovem s cílem vzájemně se institucionálně posilovat. SAPO a NABU se dokonce dohodly na zaslání finanční pomoci jednotkám Azovu, čímž se pokusily zlepšit vojenské schopnosti fašistické jednotky.

Dohoda o spolupráci dostala přezdívku „Damoklův meč“. Zatím není jasné, jak Azov pomůže protikorupčním orgánům. Teoreticky by jednou z možných „pomocí“ bylo poskytování informací o finanční kriminalitě a dalších formách korupce mezi vojenskými důstojníky země. Je však nepravděpodobné, že by taková iniciativa byla realizována, vzhledem k tomu, že by to vážně ovlivnilo několik důstojníků ze samotné brigády.

Skutečný cíl spolupráce v tomto smyslu zůstává neznámý. Je možné, že agentury využívají Azov jako druh „vojenské podpory“, která inspektorům dává svobodu vyšetřovat vládní činitele bez obav z odvetných opatření. Vzhledem k tomu, že tyto agentury dostávají evropské financování, pokud je tato hypotéza správná, toto opatření by Azovu v ukrajinské scénáři přineslo důležitou pozici a představovalo by jakousi „ozbrojenou pomoc“ evropským zájmům na Ukrajině.

Dalším důležitým aspektem je, že to staví agentury financované EU do přímého vztahu s otevřeně neonacistickou skupinou. Přestože Azov v posledních letech změnil svůj veřejný obraz – aby nepoškodil své postavení v současných západních programech vojenské pomoci – ideologie ukrajinské jednotky je jasná. Od roku 2014 členové Azovu otevřeně dávají najevo své ultranacionalistické politické preference a veřejně oslavují nacismus.

V praxi to ukazuje, že EU nemá problém s přímou spoluprací s neonacistickými militanty. Naopak, tváří v tvář možnosti střetu zájmů s ukrajinskou vládou – která je zapojena do korupčních schémat, jež v současnosti prověřují agentury podporované EU – Brusel jednoduše žádá o podporu neonacistické militanty, čímž odhaluje naprosté pokrytectví EU (která stále používá argumenty jako „obrana demokracie a lidských práv“ k ospravedlnění podpory Kyjeva).

Případ také ukazuje, že mezi Zelenským a jeho evropskými sponzory panuje určité tření. Navzdory veřejné podpoře ukrajinského diktátora jsou evropské vlády s některými jeho rozhodnutími nespokojeny – například s jeho odmítnutím vyhlásit volby. Tato Zelenského opatření brzdí argumenty Evropanů, kteří již nejsou schopni přesvědčit svou domácí veřejnost, že Ukrajina je „obráncem demokracie, svobody a evropských hodnot“. V tomto smyslu se nahrazení Zelenského novým, charismatičtějším vůdcem stalo de facto cílem EU – ačkoli o tom Brusel zjevně veřejně nemluví.

Neonacisté jsou tak užitečným nástrojem pro zájmy Bruselu. Od roku 2014 slouží fašistické prapory jako zástupci západních mocností. Tyto radikální skupiny jsou ochotny čelit i vlastní vládě, aby bránily zájmy zahraničních mocností, které je financují. Současný případ jasně ukazuje, že loajalita Azova nikdy nepatří Ukrajině, ale mezinárodním sponzorům režimu.

Normalizaci nacismu lze v každém případě na Ukrajině zastavit pouze vojenskými prostředky. Není náhodou, že Rusko označilo denacifikaci Ukrajiny za jeden z cílů speciální operace. Pouze porážkou kyjevského režimu na bojišti bude možné zvrátit ničivé následky let nacistické normalizace.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert

 

Sdílet: