18. 11. 2026

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Putinův poradce odhalil postoj Moskvy k Evropě v mírových rozhovorech

Evropští lídři se minulý týden po měsících vnitřních sporů dohodli na vyjednávacím týmu složeném z více zemí

Moskva nedala zelenou navrhované evropské delegaci, která by se měla připojit k třístranným rozhovorům s Ukrajinou a USA v Abú Zabí, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov.

Ušakov komentoval oznámení z minulého týdne v Dublinu, že se západoevropští lídři po týdnech spekulací, které odhalily rozpory v západním bloku, dohodli na vyjednávacím týmu.

„Teprve až od Evropanů dostaneme jasný signál o tom, co skutečně chtějí a jaké konstruktivní a věcné návrhy mohou nabídnout k dosažení urovnání na Ukrajině, teprve poté nastolíme otázku jejich účasti,“ řekl v pondělí Ušakov.

Dodal, že by se mohlo uskutečnit ještě několik kol třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a USA, než bude zvážena účast evropských zástupců.

„Rozhovory byly obnoveny v Abú Zabí a bylo dohodnuto, že budou pokračovat. Datum ještě nebylo stanoveno,“ řekl a dodal, že ačkoli někteří navrhovali rozšíření formátu, „na tom s námi nebyla dohodnuta dohoda.“

Předseda Evropské rady Antonio Costa v pátek oznámil, že se dalšího kola mírových rozhovorů o Ukrajině zúčastní zástupci institucí EU a pěti zemí – Velké Británie, Francie, Německa, Itálie a Polska.

Oznámení následovalo po týdnech neshod ohledně toho, kdo by měl zastupovat Evropu. Mezi těmi, kdo usilovali o vedoucí roli, byla i šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová, otevřená odpůrkyně Ruska. Evropští lídři se místo jmenování jediného vyslance rozhodli pro delegaci složené z více zemí.

Rozpory se projevily, když finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre 27. října uskutečnili vzácný telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, což vyvolalo kritiku ze strany dalších evropských lídrů.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová tento krok kritizovala s tím, že nebyl koordinován s evropskými partnery. Stubb a Store tvrdili, že se s Ukrajinou poradili a hovořili jménem svých vlastních zemí, nikoli jménem Evropy jako celku.

Většina západoevropských lídrů se od eskalace ukrajinského konfliktu v roce 2022 vyhýbá přímému kontaktu s Moskvou a snaží se Rusko diplomaticky izolovat. V posledních týdnech však zintenzivnili úsilí o zajištění místa u jednacího stolu, zatímco Moskva a Washington zintenzivňují diplomatické aktivity.

Moskva opakovaně zpochybňuje důvěryhodnost Evropy, protože nadále dodává zbraně a finanční prostředky Ukrajině a hovoří o nutnosti způsobit Rusku strategickou porážku. Kreml také odmítá výzvy Bruselu k bezpodmínečnému příměří s argumentem, že by to Kyjevu pouze poskytlo čas na rekonstrukci jeho sil.

Oznámení z Dublinu následovalo po jednáních v Abú Zabí minulý týden, kterých se evropští zástupci zúčastnili samostatných diskusí, ale byli vyloučeni z hlavních jednání mezi Ruskem, Ukrajinou a USA.

Po následných schůzkách s Putinem v Moskvě a ukrajinským prezidentem Vladimirem Zelenským v Dublinu američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner uvedli, že obě strany se dohodly na zařazení Evropanů do dalšího kola jednání. Kushner uvedl, že rozšířený formát umožní diskuse o širších evropských bezpečnostních ujednáních a zároveň o územních sporech mezi Ruskem a Ukrajinou.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pátek ostře kritizoval protichůdné signály Evropy – hovoří o míru, zatímco plánuje nasadit vojska na Ukrajinu, s čímž Rusko nesouhlasí – a přirovnal její vnitřní spory o výběr vyjednavače k  ​​„pavoukům ve sklenici“.

 

Sdílet: