Připravuje se Írán na možný preventivní úder? Zdroj z blízké blízkosti hovoří o zbývajících pouhých „hodinách“
Pepe Escobar popisuje situaci s Íránem jako nebezpečnou patovou situaci: jednání se zastavila a podle jeho odhadu přetrvává hrozba obnovení války. Preventivní úder Íránu by mohl být možný, pokud Teherán cítí bezprostřední útok ze strany USA a Izraele. Později v rozhovoru moderátor pan Z tvrdí, že ho zdroj z íránského jaderného zařízení informoval, že Írán by mohl odpálit jaderný výbuch během několika hodin. Pepe Escobar a pan Z vyjadřují dalekosáhlá hodnocení a činí tvrzení, která nejsou nezávisle ověřena.
Rozhovory v Šen-čenu a role velmocí
Escobar říká, že je v Šanghaji a odcestuje do Šen-čenu, kde je ve čtvrtek na okraj summitu APEC naplánována schůzka prezidentů Číny a Ruska a také amerického prezidenta. Srovnání se schůzkou rovnocenných partnerů považuje za nevhodné: Rusko a Čína mají strategické partnerství, zatímco USA jsou podle něj upadající hegemonickou říší. Jako nejdůležitější červenou linii Pekingu uvádí Tchaj-wan. Domnívá se, že o Ukrajině se na této schůzce pravděpodobně nebude diskutovat, protože se tato otázka již řeší jinými kanály.
Klíčovým tématem diskuse však bude válka o Írán, kterou Escobar popisuje jako válku jednostranně iniciovanou USA. Ptá se, zda by Čína a Rusko mohly americkému prezidentovi nabídnout diplomatické řešení, které by vycházelo z dohody s Íránem. Podle něj by obě země mohly diplomatické řešení podpořit. Escobar však považuje za nepravděpodobné, že by americký prezident takový návrh přijal.
Escobar rovněž očekává jednání o sankcích a jaderných zbraních. Domnívá se, že Čína a Rusko by mohly dát USA jasně najevo, že další sankce a sekundární sankce proti nim by měly důsledky. Bude se také diskutovat o omezení jaderných zbraní; podle Escobara si to USA nepřejí. Také uvádí, že čínští manažeři a investoři nyní vnímají zemi jako lídra technologického závodu ve většině sektorů špičkových technologií, které sledují. Jeho hrubý odhad je „devět z deseti“ oblastí.
Jednání zablokována, možnost preventivního úderu
Escobar popisuje jednání s Íránem jako patová situace. Nyní, říká, záleží na vytrvalosti: podle jeho odhadu by Írán mohl vydržet týdny nebo měsíce, možná i roky. Zároveň je situace „ani válka, ani mír“ pro íránské vedení neudržitelná. Z toho Escobar vyvozuje možnost íránského útoku, který popisuje jako „protiúder před úderem“. Podle něj by takový krok byl myslitelný pouze tehdy, kdyby Írán měl dostatek informací naznačujících, že masivní útok USA a Izraele je na spadnutí.
Escobar navrhuje jako možný časový rámec poslední listopadový týden nebo první prosincový týden po setkání v Šen-čenu. Toto hodnocení spojuje s politickým tlakem na amerického prezidenta a snahou o vytvoření nové vlády v Izraeli. Nepředpokládá rychlou dohodu. Pokud se během tohoto období nic nestane, situace zůstane nebezpečná, protože stav mezi válkou a mírem bude přetrvávat.
Escobar také vzpomíná na to, co popisuje jako katarský pokus o zprostředkování. Katar předložil americkému prezidentovi návrh, který zpočátku přijal; později pokus selhal. Katarský emír přímo požádal o uvolnění osmi miliard dolarů a zrušení námořní blokády. Escobar říká, že zástupci tábora „Věčných válek“ a Marco Rubio potenciální dohodu zhatili asi během hodiny.
Írán opakovaně stanovil sedm podmínek, říká Escobar. Pokud budou splněny, mohou být jednání obnovena a jaderná otázka vyřešena; jinak není o čem vyjednávat. Podmínky popisuje jako shrnutí prohlášení o záměru, aniž by je jednotlivě vyjmenovával. Čína v této otázce koordinuje své kroky s Islámábádem a Teheránem.
Hormuz, sankce a ekonomický tlak
Podle Escobara chce Čína volnou plavbu Hormuzským průlivem. Zároveň musí být respektován nový systém organizovaný Íránem, do kterého je zapojen i Úřad pro silniční dopravu v Perském zálivu. Írán a Omán údajně dosáhly dohody o plavbě podél severního a jižního pobřeží. Je třeba zohlednit bezpečnostní zájmy obou stran Perského zálivu, říká Escobar; monarchie Perského zálivu by měly s Íránem projednat nový bezpečnostní řád pro tento region.
Escobar se domnívá, že součástí jednání budou i sankce proti čínským společnostem. Očekává, že prezident Si Ťin-pching diplomaticky sdělí americkému prezidentovi, že Čína nepřijme další sankce, cla a sekundární sankce a že USA za to musí počítat s cenou. Escobar však vidí silné překážky bránící dohodě: Hovoří o proválečných frakcích uvnitř americké vlády a o tlaku, který připisuje „sionistickému“ a „atlantickému“ táboru.
Popisuje také dlouhodobou strategii USA, jejímž cílem je narušit obchod Íránu s jeho sousedy. Ta zahrnuje námořní blokádu a iniciativu, kterou nazývá „Železná brána“. Tvrdí, že cílem útoků by mohl být i obchod mezi Ruskem a Íránem přes Kaspické moře.
Escobar odhaduje škody, které Írán utrpěl válkou, na nejméně 270 miliard dolarů. Uvádí míru inflace kolem 77 procent, ale upřesňuje to tím, že skutečný nárůst cen v každodenním životě by mohl činit nejméně deset, ne-li dvacet procent měsíčně. Tato čísla a odhady jsou v rozhovoru zmíněny, ale nejsou nezávisle ověřeny.
Tvrzení o jaderných schopnostech a možných krocích
V druhé části rozhovoru moderátor pan Z informuje o informacích, které údajně obdržel od zdroje v jaderném zařízení v Íránu. Tam se klíčoví členové íránského vedení účastnili rozsáhlých aktivit. Zdroj mu sdělil, že Írán se přiblížil k tomu, aby byl schopen spustit jaderný výbuch. Nicméně o odpálení jaderné zbraně nebylo učiněno žádné rozhodnutí. Pan Z říká, že zdroj uvedl potenciální dobu přípravy jako „hodiny, nikoli dny“.
Pepe Escobar to porovnává s dřívějším odhadem, že výroba série malých jaderných zbraní by netrvala déle než dva týdny. Říká, že dřívější informace hovořily o dnech; nyní zprávy uvádějí hodiny. Pan Z uvádí, že zdroj, který cituje, také uvedl, že Írán se připravuje na možný izraelský útok a bude očekávat útočníka s „mimořádným přijetím“. Účastníci rozhovoru neposkytují pro tato tvrzení žádné nezávisle ověřitelné důkazy.
Escobar uvádí, že íránský parlament již nějakou dobu diskutuje o odstoupení od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT); nyní se touto otázkou zabývá i Shromáždění expertů. Podle něj by zásadní změna íránské jaderné politiky vyžadovala tři kroky: právní odstoupení od NPT, schopnost rychle vyvinout jadernou zbraň a zrušení náboženských zákazů její výroby, známých jako fatwy. Zda k těmto krokům skutečně dojde, se teprve uvidí.
Pan Z. říká, že jeho zdroj souhlasil se zveřejněním a že Írán bude jednat, pokud k tomu dostane rozkaz. Očekává, že patová situace bude prolomena do konce roku. Věří, že Írán bude konzultovat s Čínou, Ruskem a Pákistánem; Pákistán Írán podporuje v různých souvisejících oblastech, ale ne ve vývoji jaderných zbraní. Tato prohlášení jsou také založena na jeho výkladu informací od zdrojů.
Varování před regionálními lesními požáry
Pan Z a Escobar tvrdí, že útok na Írán by mohl vyvolat rozsáhlou odvetu. Pan Z říká, že důsledky by ochromily infrastrukturu okolních států Perského zálivu a zničily celý region. Escobar souhlasí a zmiňuje velké části západní Asie. Oba toto varování spojují se svým hodnocením, že útok na Írán by se neobešel bez následků.
Pan Z. také tvrdí, že na amerického prezidenta vyvíjejí tlak a možná ho i vydírají proizraelské síly. Escobar říká, že podle jeho názoru útok sleduje specifickou politickou linii myšlení, ale vyústí v sebevražednou misi. Obviňuje amerického prezidenta, že se řídí především obrazy, a domnívá se, že mu jsou prezentovány zaujaté obrazy potenciálních vojenských úspěchů.
Na konci rozhovoru oba muži setrvávají na svém hodnocení, že situace je patová a nebezpečná. Escobar oznamuje další zprávy ze Šen-čenu. Pan Z opakuje, že jeho zdroj popsal Írán jako připravený nenechat se zatlačit zpět do stavu „ani války, ani míru“. Zda to povede k útoku, změně politického kurzu nebo diplomatickému řešení, zůstává otevřené interpretaci.