Trumpův a Putinův plán na nový bezpečnostní rámec v Evropě je v podstatě posledním pokusem…
Trumpův a Putinův plán na nový bezpečnostní rámec v Evropě je v podstatě posledním pokusem, jak zabránit válečnému konfliktu mezi evropskými zeměmi NATO a Ruskem! Zelenský potvrdil, že se jedná o Jaltu 2.0 a Evropské unii se to prý líbit nebude! Dobrým signálem ale je, že Ukrajinci už chtějí mluvit s Rusy! A to rovnou na summitu G20!
Donald Trump o víkendu znovu potvrdil, že se mezi Ruskem a USA chystá velká bezpečnostní dohoda, která se má týkat nejen Ukrajiny, ale celé Evropy. Je to v podstatě poprvé od roku 2014, kdy jsou Spojené státy ochotny k takovému jednání. Naposledy ho odmítly v prosinci 2021, když Moskva nabídla USA a EU nový bezpečnostní rámec pro Evropu, který by nahradil již zcela nefunkční systém z Jalty z roku 1945. Tehdy jsme o obou ruských návrzích, které mohly o dva měsíce později zabránit ruské invazi na Ukrajinu, přinesli článek [1].
Bidenova administrativa návrhy odmítla a spolu s ní i vedení NATO. Karty byly rozdány. Západ se rozhodl proměnit Ukrajinu v Anti-Rusko řízené banderovci a přijmout ji do NATO. Uběhlo pár let a dnes Trumpova administrativa konečně pochopila, že tato nebezpečná situace má jediné řešení. Tím je v podstatě nová Jalta. Předchozí americké vlády dělaly všechno proto, aby poválečné uspořádání v Evropě po rozpadu SSSR v roce 1991 úplně rozložily a rozbily. Trumpova administrativa se snaží narychlo možnému přímému konfliktu s Ruskem zabránit.
Přepis videa
Redaktorka: Co se týče Ruska, zdá se vám, že je to tentokrát nějak jinak? Je tu něco, co byste opravdu chtěli vyřešit?
Donald Trump: Myslím, že Rusko a Ukrajina poprvé chtějí dospět k dohodě. Máme schůzky. Dnes jsem měl několik telefonátů. Zítra mě čekají další. Jak víte, v pondělí a v úterý mají schůzku. Ale myslím, že chtějí dosáhnout dohody.
Redaktorka: Je to ta výzva… máte…?
Donald Trump: Myslím, že to bude velmi významná dohoda. Myslím, že se to bude týkat celé Evropy. Bude to velmi významná dohoda.
Redaktorka: Například se na stůl dostanou věci, které jste dosud neudělali?
Donald Trump: Ach, to já dělám pořád. Jsem s každým kamarád a dělám to pořád. Rád bych, aby to zabíjení přestalo. A víte, minulý měsíc přišly obě země, Rusko i Ukrajina, o 25 000 lidí, většinou vojáků. A to by se nemělo stávat. Je to velmi smutné. 25 000 duší. Je to velmi smutné.
Redaktorka: Čeká nás schůzka se Si Ťin-pchingem.
Donald Trump: Tomu se říká válka. Ne válka, která trvá šest měsíců a nikdo není ani zraněný. Jsme možná jen okupanti. Mohli bychom být okupanti. Protože víte, že to děláme.
O tom, že se mezi Ruskem a USA chystá nová Jalta, hovořil v posledním rozhovoru pro CNN i Volodymyr Zelenský. Podle něj může být takové jednání nebezpečné hlavně pro Evropu a Evropskou unii. Mluví o „Jaltě 2.0“. Pro Ukrajinu by taková dohoda znamenala trvalé uzavření cesty do NATO, s jejímž otevřením se v zákulisí stále počítá.
Zelenský varuje před „Jaltou 2.0“
Až válka skončí, Kyjev má v plánu znovu usilovat o členství v NATO. Bez bezpečnostního rámce v Evropě tomu nepůjde zabránit. Pokud vedení NATO a EU neupustí od plánu začlenit Ukrajinu do západního vojenského bloku, ať už do NATO, nebo do plánovaných Evropských ozbrojených sil (EAF), povede to v budoucnu k válce Evropy s Ruskem.
Přepis rozhovoru
Redaktor CNN: Prezident Trump prohlásil, že se chystá „velká dohoda, která se týká nejen Ukrajiny, ale dokonce celé Evropy“. Co víte o tomto rámcovém návrhu dohody?
Volodymyr Zelenský: Americká strana chtěla projednat myšlenku evropsko-ruské bezpečnostní infrastruktury. Mezi námi, pro mě to není jednoduché a může to být nebezpečné.
Redaktor CNN: Věříte Jaredu Kushnerovi, když říká, že jakákoli dohoda musí respektovat územní celistvost každé země?
Volodymyr Zelenský: Ano, existuje spousta různých návrhů a vede se spousta různých rozhovorů. Některé z nich jsou užitečné a velmi důležité. Podporujeme příměří. Podporujeme následné uklidnění situace. Z ruské strany jsme zatím neviděli žádné projevy ani signály, že by byli připraveni něco udělat. Myslím, že právě proto je to nebezpečné. Když nechtějí mluvit o tom, jak tuto válku ukončit, a mám na mysli Rusy, chtějí začít s novou bezpečnostní infrastrukturou v Evropě. To je nebezpečné.
Mimochodem, pro EU je to nebezpečnější než pro nás. Nejsme součástí EU. Jsme na cestě, ale nejsme její součástí. Nejsme členy EU ani NATO. A proto se omlouvám, že se o tom snažím mluvit. Nemluvím jménem těchto lidí, ale je to nebezpečné pro nás všechny. Všichni žijeme v Evropě. Nechceme, aby došlo k „Jaltě 2.0“. Ano, na takový formát nejsme připraveni. Nechceme, aby nás Rusko rozdělovalo. A samozřejmě, suverenita a územní celistvost jsou klíčové pro každou nezávislou zemi. Pokud chcete být svobodnou demokratickou zemí, potřebujete alespoň to, aby vaši sousedé respektovali vaši suverenitu a územní celistvost.
Nový bezpečnostní rámec v Evropě je poslední šancí, jak předejít třetí světové válce na evropském území. K tomuto závěru dochází stále více analytiků a podle všeho k němu nakonec dospěly i vyjednávací delegace Ruska a USA při rozhovorech o ukončení konfliktu na Ukrajině.
Od oranžové revoluce k návratu Janukovyče
Invaze ruských vojsk na Ukrajinu 24. února 2022 byla vyvrcholením konfliktu, jehož počátky sahají až do roku 2004, kdy vypukla takzvaná oranžová revoluce. Poté, co ve druhém kole prezidentských voleb vyhrál šéf Strany regionů Viktor Janukovyč, Západ v naději na státní převrat vyvolal opakování druhého kola.
Chtěl Janukovyče za každou cenu odstranit a místo něj dosadit Viktora Juščenka. Po intervenci Evropské komise a amerického ministerstva zahraničí se to nakonec podařilo. Po několika telefonátech a zásazích z Bruselu a Washingtonu Ústavní soud schválil opakování druhého kola voleb. V něm zvítězil Juščenko a premiérkou se stala Julija Tymošenková.
Právě tehdy začal rozvrat Ukrajiny. Juščenko se brzy dostal do sporu s Tymošenkovou o směřování země. Oba sice chtěli vstup do Evropské unie, ale Juščenko nechtěl zpřetrhat hospodářské vazby s Ruskem, zatímco Tymošenková začala vedle vstupu do EU prosazovat také členství v NATO.
Brusel slíbil Juščenkovi asociační dohodu, která měla Ukrajincům umožnit pracovat v zemích EU a s několika výjimkami volně vyvážet zboží. Proti dohodě o zemědělském exportu z Ukrajiny do EU se však ostře postavilo Polsko. Dohoda tak šla k ledu a Juščenko tím nesplnil sliby, které dal účastníkům oranžových protestů. V dalších prezidentských volbách v roce 2010 tak zvítězil znovu Viktor Janukovyč.
Asociační dohoda a další protesty v Kyjevě
Devět let po vypuknutí oranžové revoluce, v roce 2013 a znovu v listopadu, začaly v Kyjevě další protesty s požadavkem na podpis nové asociační dohody s EU. Dva měsíce předtím ji Viktor Janukovyč téměř podepsal. V září 2013 bylo v Bruselu vše připraveno, na poslední chvíli však v dohodě došlo ke dvěma změnám. Polsko si vynutilo ochranné kvóty na zemědělské produkty, které měly místo sedmi let platit rovných dvacet let.
A Brusel především přidal další podmínku, že dohoda nabude účinnosti ve chvíli, kdy Ukrajina opustí jednotný ekonomický prostor s Ruskem. A právě kvůli těmto dvěma změnám Janukovyč tehdy v září v Bruselu cukl a dohodu nakonec nepodepsal a z Brueslu se vrátil do Kyjeva. A nastalo peklo.
Mezi Ukrajinou a Ruskem tehdy platil zvláštní hospodářský režim, který až na výjimky umožňoval bezcelní dovoz a vývoz mezi oběma zeměmi. Tento režim přímo konkuroval asociační dohodě s EU. V Bruselu a Washingtonu proto padlo rozhodnutí svrhnout Janukovyče a provést na Ukrajině státní převrat. Východní a jižní regiony Ukrajiny by totiž odříznutí od ruského trhu nikdy nedovolily. Demokratickou cestou se to prosadit prostě nikdy nedalo.
Jediným řešením tak byl státní převrat a dosazení ukrajinských neonacistů k moci. Ti měli zavést protiruský systém a násilně odtrhnout celou Ukrajinu včetně jejích ruských regionů od ruského hospodářství, od jednotného trhu, od kultury a jazyka i od samotného Ruska. Tím začala v roce 2014 občanská válka. Přípravy převratu řídily a financovaly Brusel a Washington už od roku 2004.
Rozpad poválečného bezpečnostního systému vyžaduje revizi Jalty
Válka na Ukrajině je důsledkem zhroucení bezpečnostního systému, který byl v Evropě po roce 1945 ukotven dohodami z Jalty. Zhroucení tohoto systému vyprodukovalo “novou” Ukrajinu v její nejzrůdnější podobě, řízenou neonacisty, kteří se hlásí k odkazu banderovského hnutí kolaborujícího za druhé světové války s Hitlerem.
V roce 2014 Jalta padla definitivně. Ale do značné míry se rozpadla už v roce 1997, kdy se rozhodlo o prvním velkém rozšíření NATO na východ směrem k Rusku. Tehdy však ještě nešlo o přímé ohrožení Ruska. V rozporu s Jaltou bylo už dokonce i sjednocení Německa v roce 1990. Dalo by se tedy říct, že Jalta padla dokonce už rok před rozpadem Sovětského svazu.
Z pohledu Kremlu ale spočívá podstata Jalty především v garanci, že Západ nebude budovat vojenské pozice a vytvářet podmínky pro nový útok na Rusko. Vstup pobaltských zemí do NATO takovou hrozbu nepředstavoval. Pokus začlenit do aliance Ukrajinu však byl fakticky pokusem vybudovat pozice pro budoucí invazi do Ruska. Dosazení neonacistů k moci v Kyjevě v únoru 2014 potvrdilo, že Západ má právě tento plán.
Chtěl Ukrajinu vyzbrojit a udělat z ní nástupní prostor pro válku s Ruskem. Kdo tedy chce ukončit válku na Ukrajině, musí nejprve vyřešit otázku evropských bezpečnostních záruk. K tomu je zapotřebí nový systém záruk a bezpečnosti, tedy v podstatě „Jalta 2.0“. Bez takové dohody nelze válku na Ukrajině ukončit.
Arachamija považuje ruskou účast v Miami za důležitou
Dobrým signálem je, že ukrajinský vyjednavač Davyd Arachamija 6. listopadu uvedl, že ukrajinská účast na prosincovém summitu G20 v Miami by neměla význam, pokud by se summitu nezúčastnilo Rusko. Počítá tedy s tím, že by tam Rusové mohli být. To je velký posun. Rétorika ukrajinské strany se zásadně změnila. Ukrajinci už chtějí s Rusy mluvit. Otázkou zůstává, kdy k podobné změně dojde i u politické reprezentace EU.
Přepis rozhovoru
Redaktorka: Mohu si to ujasnit? Řekl jste, že obě strany souhlasily s návštěvou Miami. Znamená to, že Ukrajina souhlasila s účastí na summitu G20?
Davyd Arachamija: V zásadě ano.
Redaktorka: Máte nějaké náznaky, že tam budou Rusové?
Davyd Arachamija: Ne, nemáme. Kdybychom jen tak seděli na zasedání G20 bez Rusů, o čem bychom v tom případě vůbec mluvili? Víte, myslím si, že je důležité, aby tam Rusko bylo. Ještě je ale třeba na tom zapracovat.
Redaktorka: Zavázala se dnes ruská strana k podobným operacím, jako byla ta v Oleškách?
Davyd Arachamija: Ústně ano, ale vše záleží na podrobnostech. Musíme tedy vypracovat nějaké projekty. Každý z nich vyžaduje spoustu diskusí a výměnu mnoha dokumentů, protože u každého místa musíme přejít do „režimu podezřívavosti“. Musíme prověřit, zda bude využito pro informační operace, k vojenským účelům nebo k něčemu jinému. A to vyžaduje hodně času.
Pokus o vytvoření nového bezpečnostního rámce v Evropě je v podstatě poslední šancí zabránit otevřenému konfliktu mezi evropskými členy NATO a Ruskem. Součástí tohoto rámce má být závazek, že se NATO nebude dále rozšiřovat směrem k ruským hranicím. To se týká Ukrajiny i dalších zemí, jako jsou Gruzie, Arménie nebo Moldavsko. Pokud Evropa takový závazek odmítne, Kreml si to vyloží jako odmítnutí poskytnout Rusku jakékoli bezpečnostní záruky a jako nevyhnutelnou cestu k válce v blízké budoucnosti.
Zbrojení a politický kurz Berlína a Londýna
Největší překážkou dohody o bezpečnostním rámci v Evropě, a tím i míru na Ukrajině, je Evropská unie. Rozhodla se přeorientovat svou hroutící se ekonomiku, která už nedokáže konkurovat, na válečný průmysl.
Tím se připravuje na válku s Ruskem, podobně jako se v roce 1933 rozhodlo nacistické Německo. Evropská unie pro tento plán nemá žádnou náhradu. Nemá plán B, který by umožnil návrat k hospodářskému pragmatismu. Trump navíc prý opravdu hodlá tzv. Velkou dohodu pojmout jako plán na dohodu o Ukrajině i o Íránu.
Jenže EU je proti jakékoliv dohodě. A změna tohoto kurzu by si vyžádala rovnou dva zázraky. V Německu by musela AfD vyhrát volby se ziskem téměř 50 procent hlasů nebo se dostat k vládě v koalici s BSW. A v Británii by musel zvítězit Nigel Farage a odstavit od moci labouristy i konzervativce. Obojí by byly dva zázraky a obojí je velmi málo pravděpodobné.
Dokud bude Londýn usilovat a skrze banky Domu Sion financovat a úvěrovat přípravu na válku Evropy s Ruskem a dokud Berlín bude chtít v tomto tažení velet Evropské unii, do té doby bude Evropa směřovat k válečnému konfliktu s Ruskem a mír na Ukrajině zůstane v nedohlednu. Taková je realita.
