Thomas Paukner: 1. místo v cenzuře a autocenzuře. EU se teprve rozehřívá
V Brazílii se političtí oponenti zavírají do vězení. Spojené státy k tomuto stavu nemají daleko a v Indii je taková praxe běžná, počet vězněných politických oponentů Nárendry Módího každoročně láme rekordy.
Žádná z těchto zemí ale nezavedla cenzorní a autocenzorní mechanismy podobné těm v Evropské unii.
V září roku 2026 vyšla zpráva společnosti Meta o maďarských volbách. V ní majitel největší sociální sítě připouští přímé zásahy do moderace obsahu, hlášení závadných příspěvků a označování “dezinformací” třetími subjekty určenými Evropskou komisí. Unijní exekutiva během vyhroceného souboje mezi Viktorem Orbánem a Péterem Magyarem aktivovala tzv. Rapid Response System, nástroj regulace Digital Service Act (DSA).
Zdroj, zpráva Meta – https://disinfocode.eu/reports/facebook/9/text, nutné vyfiltrovat keyword “Lakmusz”
Maďarsko přitom směrnici DSA neimplementovalo do národní legislativy, ale tento detail v důsledku nikoho nezajímal.
Tři pověření “důvěryhodní oznamovatelé”, centrum proti dezinformacím Lakmusz, polské Centrum pro ochranu demokracie a nezisková organizace Political Capital, získaly přímý přístup do vnitřních eskalačních procesů společnosti Meta a přístup k “závadnému obsahu” v reálném čase. Tyto organizace provedly celkem 147 oznámení závadného obsahu, v jejichž důsledku byly smazány a zneviditelněny tisíce příspěvků a reklam.
Jen u organizace Political Capital uvádí evropské centrum HDMO celkem 82 % úspěšnost nahlášení a následného smazání “závadných profilů” napříč platformami.
Zdroj, HDMO – https://hdmo.eu/…/04/hdmos-election-monitoring-a-summary
Mechanismus RRS je ale pouhou nadstavbou evropské regulace DSA. Ta zavádí autocenzuru pro velké platformy typu YouTube, Instagramu, Facebooku a sítě X.
Autocenzura spočívá v povinnosti platforem odstraňovat “závadný obsah”. Jelikož je možné jen obtížně v reálném čase rozhodnout o nezákonnosti takového obsahu, existuje i takzvané “zneviditelnění”, kde platformy nenesou právní odpovědnost v případě, kdy by se postižený subjekt ohradil a například žádal o odškodnění.
Regulace DSA v článku 34 zavádí pojem “informace negativně dopadající na společenský diskurs a veřejnou debatu”. Evropská unie tento pojem nedefinuje, ale zavazuje platformy šíření takových informací zabránit. Bod 84 DSA v odůvodnění vyloženě připouští, že takové informace nejsou nelegální – platformy ale musí přijmout “přiměřená a účinná opatření, aby zabránily systémovým rizikům”.
Čl. 34, a), DSA – https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2022/2065/oj?locale=cs
Bod 80, odůvodnění, DSA – https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2022/2065/oj?locale=cs
Opatření jsou podle Evropské komise “dobrovolná”. Pokud ale platformy regulaci DSA neplní, může jim Evropská komise udělit pokutu až do výše 6 % celosvětového (!!!) obratu, což jen u firmy Meta znamená desítky miliard dolarů.
Pokuty, článek 74 DSA – https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2022/2065/oj?locale=cs
A výsledek?
Jen v období ledna až června 2026 omezila společnost Meta na síti Facebook viditelnost 6,4 milionu příspěvků, z nichž 5,7 milionu tvoří “informace negativně dopadající na společenský diskurs a veřejnou debatu”.
Graf – viz foto v příspěvku
Zdroj, vstupní data DSA, EU – https://transparency.meta.com/…/regulatory…/, nutné vyhledat Facebook — DSA VLOP Transparency Report — 28 August 2026, období 1. 1.–30. 6. 2026, a tabulku 6_own_initiative_TC.
Přes 800 tisíc příspěvků bylo smazáno v rámci “teroristických příspěvků” a “násilných projevů”. Do statistiky nezahrnuji drogy, zneužívání mladistvých a další kategorie explicitně nelegálního obsahu, které by celkový počet omezených a odstraněných příspěvků navýšily na desítky milionů.
Jen pro porovnání – v Indii platforma Meta blokuje střední stovky tisíc příspěvků měsíčně, ačkoliv na území Indie existuje 1,5 krát více uživatelů sítě Facebook.
Zdroj, indická data – https://transparency.meta.com/…/india-monthly-report…, další měsíce lze vyhledat stejným způsobem
Regulace DSA, systém RRS a související ekosystém “důvěryhodných oznamovatelů” se postupem času proměnil ve zbraň využitelnou i v zahraničí.
Nyní se přesuneme do oblasti, kterou lze popsat jako “šedou”, ne-li “černou” zónu. Před moldavskými parlamentními volbami v roce 2025 totiž proevropská prezidentka Maia Sandu požádala Evropskou unii o přímý zásah skrze aktivaci mechanismu RRS. Jako nadstavbu nad aktivací RRS vyslala EU do Moldavska také “Hybrid Rapid Response Team”, který působil přímo jako podpora moldavské vlády a jejích úřadů.
Vyslání HHRT, Evropská komise – https://ec.europa.eu/…/pressco…/detail/en/speech_25_2064
Podle EU šlo o čistě poradenskou roli unijních expertů, kteří pouze definovali opatření proti kybernetickým hrozbám a dezinformačním útokům Ruska za účelem ovlivnění parlamentních voleb.
Toto unijní prohlášení ale přímo popírá tvrzení litevské firmy Repsense. Ta v Moldavsku přímo působila a její služby pro proevropskou vládu objednala vláda Estonska. Repsense se dlouhodobě zabývá algoritmickým potíráním dezinformací skrze umělou inteligenci a přímo spolupracuje s Evropskou komisí a působí v rámci regulace DSA.
Případová studie “Moldavsko” publikovaná samotnou firmou Repsense líčí povahu její práce jinak. Zakladatel Liudvikas Andriulis popisuje, jak Repsense sledovala 28 politických stran a monitorovala v reálném čase aktivity 108 zájmových politiků. Nasazená platforma sledovala vznik a šíření závadného obsahu a v reálném čase jej skrze neupřesněnou spolupráci s platformami mazala.
Vlastními slovy Andriulis popisuje: “Vytvořili jsme platformu pro velmi závažnou práci. Monitorování koordinovaného šíření dezinformací, identifikaci farem botů a koordinované propagandy. Fungovalo to.” V dalším rozhovoru Andriulis doplňuje – “sundali jsme přes půl milionu ruských účtů a 250 000 mediálních položek”.
Zdroj 1, LinkedIn – https://www.linkedin.com/…/liudvikas_yesterday-i-spoke…
Zdroj 2, Repsense, studie Moldavsko – https://repsense.io/case-studies/moldova
Zdroj 3, Andriulis, rozhovor Chicago Times – https://pulitzercenter.org/…/inside-lithuanias-defense…
U Moldavska s populací 2,5 milionu obyvatel jde o doslova závratně vysoká čísla.
Proevropská vláda v Moldavsku zvítězila se zásadním odstupem. Firma Repsense je od roku 2026 součástí evropské sítě “důvěryhodných oznamovatelů” pod mechanismem DSA a monitoruje napříč Evropskou unií “negativní obsah dopadající na politický diskurs a veřejnou debatu”.
Repsense, důvěryhodný oznamovatel – https://noor.lt/…/repsense-granted-trusted-flagger…/
Využívá k tomu své automatizované modely založené na algoritmech a identifikaci dezinformací podle toho, které účty informaci opakují. Samotná firma uvádí, že umí “sundat” celý související cluster účtů, tedy zřejmě i ty, které informace pouze převzaly.
Mechanismus RRS byl Evropskou komisí aktivován i při volbách v Německu, Rumunsku, Srbsku a v Bulharsku.
Německo, RRS – https://disinfocode.eu/reports/download/147#page=135
Bulharsko, RRS – https://disinfocode.eu/reports/facebook/9/text…
Rumunsko, RRS – https://disinfocode.eu/reports/download/147#page=136
Výše uvedené dopady regulace DSA jsou omezeny jen na dosud přijaté opatření z roku 2023. Evropská unie se v otázce regulace médií, obsahu a voličského chování teprve “rozehřívá”.
Další opatření jsou již na cestě.
Platnost teprve nabyde unijní rozšíření DSA s názvem “Evropský štít demokracie”. Toto opatření rozšíří síť “důvěryhodných oznamovatelů”, zavede financování těchto fact-checkingových organizací, rozšíří jejich působnost na univerzitní organizace a neziskový sektor, zatímco do regulace DSA aktivně připojí i něco, co nelze nazvat jinak, než jako “hodnocení mediální kredibility”.
EU, štít demokracie – https://digital-strategy.ec.europa.eu/…/democracy-digital
Další opatření, směrnice EMFA – European Media Freedom Act – již byla schválena. V článku 18 zavádí statut “chráněného média”. Takové médium má mít prioritní pozici v rámci vyhledávačů a doporučovacích algoritmů sociálních sítí. Tento statut je podmíněn tím, že médium v reálném čase zareaguje na podnět “důvěryhodného oznamovatele” a nevyřeší-li podnět takové organizace dostatečně, může být tento statut odejmut.
EMFA také zavádí spolupráci médií s organizacemi “Evropské sítě pro normy v oblasti ověřování faktů” (EFCSN). Tyto organizace mohou zcela zásadně, leč nepřímo, ovlivnit statut média, související dosahy a také kredibilitu.
Proti této praxi aktivně vystupují vydavatelské svazy EMMA, ENPA a regulaci zpochybňuje dokonce i Evropská federace novinářů.
Dopis profesních organizací, kritika EMFA – https://tu.se/…/28-06-22-Media-Freedom-Act-letter…
I navzdory této kritice byla směrnice EMFA v březnu roku 2024 schválena. Český premiér, Petr Fiala, hlasoval pro a směrnici veřejně podpořil slovy,
„Zahájili jsme také projednávání návrhu Evropského zákona o svobodě médií, který zvýší transparentnost vlastnictví médií a posílí nezávislé mediální projekty.“
Fialova slova, PSP – https://www.psp.cz/…/stenprot/051schuz/bqbs/b00100101.htm?
V článku 4 směrnice mimo jiné zavádí nová pravidla pro sledování novinářů tajnými službami a represivními orgány. Ochrana zdroje může být podle regulace EMFA prolomena i bez (!!!) soudního příkazu, převažuje-li na jejím prolomení “podstatný veřejný zájem”. Směrnice explicitně připouští i uplatnění spyware za účelem monitoringu novinářských zdrojů.
Prolomení zdrojů, sledování novinářů, čl. 4, EMFA – https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32024R1083&
Opět, tuto praxi v masivní míře kritizují novinářské svazy.
Společné prohlášení 80 profesních svazů, kritika sledování novinářů, EMFA – https://europeanjournalists.org/…/european-media…/
Důsledky EMFA a Evropského štítu demokracie na svobodu slova, mediální svět a především na volby a související pravomoci Evropské komise rozeberu v příštím textu.
Jak jsem psal již v úvodu – cenzura i autocenzura je na území Evropské unie nejpropracovanější v rámci všech demokratických zemí. Vejdou-li v platnost nařízení EMFA a EDS a rozvinou-li se navázané ekosystémy „hodnotitelů obsahu“, promění se místní informační prostor bez větší nadsázky v kontrolovanou informační klec.
Šalom
Foto Jourová: Wiki
Graf: Syntéza moderace obsahu, Meta 1.-6./2026
