Írán hrozí „geograficky neomezenou“ reakcí na jakýkoli nový útok

Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Seyyed Mujtaba Chameneí 30. října nařídil ozbrojeným silám, aby okamžitě a bez geografických omezení reagovaly na jakoukoli nepřátelskou hrozbu.

Íránská státní média uvedla, že Chameneí předal rozkazy během setkání s náčelníkem generálního štábu ozbrojených sil generálmajorem Alím Abdollahím, velitelem armády generálmajorem Amírem Hatamim a velitelem Islámských revolučních gard generálmajorem Ahmadem Vahidim, tedy se třemi nejvyššími vojenskými veliteli Islámské republiky.

Během schůzky velitelé informovali Chameneího o vojenské pohotovosti podél pobřeží Perského zálivu, v Hormuzském průlivu a Ománském moři, jakož i podél severozápadní a jihovýchodní hranice Íránu. Rovněž informovali o mnohonásobném nárůstu výroby klíčové munice, průzkumných systémů, podpůrného vybavení a zbraní.

Chameneí nařídil velitelům, aby zajistili, že jakákoli úroveň nebo typ hrozby obdrží „okamžitou, účinnou a geograficky neomezenou reakci“, a popsal „inteligentní bojovou připravenost k silné konfrontaci s nepřáteli“ jako „základní předpoklad pro dosažení maximálního odstrašení“.

Varoval, že pokud íránští protivníci obnoví vojenské nebo teroristické útoky, „budou to Ozbrojené síly Islámské republiky a íránský národ, kdo určí, kdy a za jakých podmínek tyto útoky skončí“.

Nejvyšší vůdce také nařídil „komplexní aktualizaci databáze vojenských cílů“, aby se zajistilo, že „veškeré fyzické i nefyzické prostředky americko-sionistického nepřítele budou v dosahu ozbrojených sil“.

Chameneí vyzval k posílení zpravodajských kapacit, rozvoji domácí vojenské doktríny a taktiky a rozšíření využívání nových technologií v obranných a bezpečnostních systémech.

Zdůraznil také důležitost „posílení duchovních základů a ducha džihádu“ spolu s „neustálým úsilím o uspokojení potřeb ozbrojených sil v oblasti obživy a poskytování potřebné podpory“.

Chameneí popsal veřejnou podporu ozbrojených sil jako „jeden z pilířů odstrašování protiíránských zahraničních mocností a jejich domácích žoldnéřů“.

S odkazem na osm měsíců veřejných shromáždění po celém Íránu je nazval „pokračováním osmileté posvátné obrany“ a uvedl, že spolu s neochvějností armády, policie a sil Basídž „chránily a budou i nadále chránit územní celistvost Íránu a islámského systému“.

Také ocenil „inteligentní neochvějnost Fronty odporu v různých zemích“ a popsal „jednotu operačních oblastí“ jako „rozhodující faktor se strategickým dopadem na formování nového politického a bezpečnostního řádu v západní Asii“. Řekl, že doufá, že vznikající řád bude stále více „pokládat základy pro jednotu mezi muslimskými národy a vládami a formování Nové islámské civilizace“.

Na závěr setkání Chameneí vyjádřil spokojenost s opatřeními přijatými armádou a požádal velitele, aby vyjádřili jeho „vděčnost a hluboké uznání“ vojenským, policejním a příslušníkům Basídž, zaměstnancům ministerstva obrany a jejich rodinám.

Setkání se koná uprostřed narůstajících zpráv o přípravách na obnovení americko-izraelských úderů proti Íránu. Washington údajně vyzval regionální spojence, aby se připravili na možnou vojenskou akci a íránskou odvetu po amerických volbách do poloviny volebního období 3. listopadu.

Chameneího nejnovější pokyny naznačují, že Islámská republika plánuje reagovat na jakýkoli útok v bezprecedentním rozsahu.

Írán obviňuje USA z útoku na rybářské lodě po incidentech s tankery v Hormuzské oblasti 

Írán 31. října obvinil Spojené státy z útoku na dvě rybářské lodě jižně od ostrova Kešm, přičemž dva rybáři jsou pohřešováni a nejméně jeden je zraněn. Tento incident hrozí obnovením války.

Íránská státní televizní stanice IRIB s odvoláním na úředníka z provincie Hormozgan informovala, že americké síly na obě lodě zaútočily. Polooficiální tisková agentura Fars mezitím samostatně informovala, že do plavidel zasáhl „nepřátelský“ dron, v důsledku čehož se dva rybáři pohřešují a dva další jsou zraněni.

K incidentu došlo den poté, co Islámská republika oznámila sérii námořních incidentů a operací v Hormuzském průlivu.

Námořnictvo Islámských revolučních gard uvedlo, že čtyři ropné tankery se vznítily a explodovaly poté, co narazily na námořní miny při pokusu o plavbu po trasách, které Teherán považuje za nepovolené. Íránské námořnictvo rovněž oznámilo, že zničilo nepřátelské bezpilotní hladinové plavidlo operující východně od průlivu.

Ústřední velení americké armády odmítlo tvrzení Islámské republiky, že zničilo americké bezpilotní plavidlo.

K nejnovějšímu incidentu dochází také uprostřed sílících náznaků, že se USA a Izrael připravují na další kolo vojenských operací proti Íránu. Američtí představitelé varovali regionální spojence, aby se připravili na možné obnovení úderů po amerických volbách do poloviny volebního období 3. listopadu, ačkoli prezident Donald Trump podle diplomatů citovaných agenturou Associated Press dosud o vojenské akci nepřijal konečné rozhodnutí.

Hlášený útok na civilní rybářské lodě by mohl dále zvýšit riziko širší konfrontace, zejména pokud Teherán vojensky zareaguje na to, co považuje za úmyslný útok na své civilisty.