Thomas Paukner: Kdo zradikalizoval studenty?
Několik dnů jsem nic nenapsal. Má to jednoduchý důvod – nejsem schopen pochopit fanatickou a místy až sektářsky vyhlížející snahu studentů „zachránit“ média veřejné služby. Nikdo je neruší, nikdo nezavádí cenzuru, nikdo se ani o nic zmíněného reálně nesnaží.
Nejde o tuto jedinou situaci.
Podobné vzedmutí „nevole“ jsme viděli již dříve. Po sněmovních volbách roku 2025 se stalo totéž – končí demokracie, nastupuje totalita, odborníci odchází, všichni pomalu shoříme. Přijedou ruské tanky, národní parky zalije beton a celý svět skončí.
Vlny iracionálních tezí, paniky, odporu a fanatismu na straně těch, kteří se rádi považují za „vzdělanou“ část společnosti. Jev byl přítomen po volbách, po nástupu Motoristů na MŽP, po „pročištění“ lidskoprávních“ rad při Úřadu vlády, po schválení revize koncesionářských poplatků – a jistě by se našly i další příležitosti, kdy se velmi specifická část společnosti zvedla.
Mohu se mýlit, ale reakce „občanské společnosti“ nebyla autentická, nýbrž stádní bez myšlenky, argumentů, ale s notnou dávkou odhodlání.
Nyní se přidávají studenti a já se ptal, proč? Jak mohou o revoluci v roce 1989 hovořit s takovým zápalem lidé, kteří nebyli na světě? Ti samí lidé mluví o STBáckých praktikách – přičemž si ani náznakem nedokáží připustit, že kádrové profily občanů podobné totalitním praktikám dnes zavádí média od počátku migrační krize, následně během pandemie a nyní trend pokračuje s nástupem Donalda Trumpa a s válkou na Ukrajině.
Navíc v tom Češi nejsou sami. Mezi demonstranty zapalujícími Paříž, Milán a další města nejsou jen potomci migrantů, nýbrž i příslušníci „privilegované“ evropské mládeže často z bohatších a skvěle vzdělaných rodin.
Celé to tedy musí mít jeden společný jmenovatel. A tak jsem bouchl do stolu s tím, že tomu přijdu na kloub.
Celý tým Paukner Media tedy již od středy „leží v papírech“. Rozhodl jsem se, že zmapuji kompletní ekosystém neziskového sektoru a navázaných organizací nikoli v rámci českého, ale evropského financování.
Já si vzal na starost ten nejméně přehledný a také svým rozsahem „nejděsivější“ resort – Ministerstvo školství. Kolegyně má za úkol zmapovat evropské klimatické fondy, tedy European Climate Foundation a navazující financování z programů LIFE či Interreg a skrze navazující sítě Climate Action Network, GCE, WECF atd.
Zajímá mne jediné – kolik peněz ročně proudí do českého neziskového sektoru z Evropské unie a navázaných institucí? Mají tyto peníze „podmínky“, například závazné prosazování politiky Evropské komise jejich příjemci?
Co (!!!) přesně Evropská komise financuje?
První část školství v České republice je hotová. Uvedu jen dvě čísla – 53 milionů a 270 milionů. Dohromady 323 milionů korun proudilo jen (!!!) v roce 2025 do neziskového sektoru pořádajícího „školení, semináře a workshopy“ na středních a vysokých školách.
Měly peníze podmínky? Samozřejmě, že ano
„Při schvalování podpory je nutné zvážit, zda plánované aktivity souzní s evropskými hodnotami,“
„Cílem programu je připravit a podpořit provádění politické agendy EU v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu,“
„Cílové aktivity musí prosazovat politiku Evropské unie určenou pro mladou generaci,“
„Očekávaným výsledkem programu je maximálně pozitivní vztah k evropskému projektu,“
„Podpořené subjekty musí v rámci projektu demonstrovat svůj přínos politice Evropské unie,“
Zdroj poslední citace – https://erasmus-plus.ec.europa.eu/…/european-youth…
Zní to jako z příručky SSSR pro budování společenské odolnosti proti podvratným imperialistům? Výše uvedené citace jsou ještě „slabým odvarem“ proti hodnotícím příručkám a dalším výtvorům, které stovkám milionů proudícím do České republiky dodávají ideologický nádech.
Jaké projekty se v takto ideologicky „přívětivých“ podmínkách rodí?
Jde například o projekt „Restartuj demokracii – Angažuj se, ochraň demokracii, inovuj!“
„IYNF provede účastníky strukturovaným školením k posílení jejich pochopení současných hrozeb pro demokracii, povede je k vybudování odolnosti, posílí jejich mobilizaci (!!!) a naučí je rozpoznat dezinformace…“
Zdroj, EC – https://erasmus-plus.ec.europa.eu/…/details/101313812
Tento projekt byl z Evropské unie podpořen částkou 2,5 milionu korun. Realizuje jej organizace NATURFREUNDEJUGEND INTERNATIONALE ZS, dceřiná organizace stejnojmenné německé organizace, která na školách pořádá klimatické protesty.
Jak jsem uvedl výše, nejde o izolovaný případ. Podobných projektů jsou střední desítky ročně, získávají stovky milionů korun a je třeba si uvědomit, jak široký a vlivný systém Evropská komise dlouhými dekádami financování těchto organizací vytvořila.
Když píšu o stovkách milionů, jde jen o jeden rok financování podobných aktivit skrze Ministerstvo školství.
První text na téma „Kdo zfanatizoval evropské studenty?“ snad stihnu již dnes, další navazující články přijdou vzápětí. Výsledkem toho celého bude infografika s mapou propojených organizací na evropské i české úrovni včetně zdrojů a dat.
Někdo celý systém dříve či později spočítat a popsat musel. A přesně od toho je tu projekt Paukner Media.
Nezmizel jsem, jen to dalo hromadu práce Na titulní fotce je Michal Uhl, bratr komunistky Alexandry Uhlové. Právě on celému systému velí, řídí totiž nepříliš známou organizaci Dům zahraniční spolupráce. Ale o tom až později.
Šalom.
Foto Uhl: Wiki
Foto Plaga: Vláda ČR
Trénování aktivistů, stovky milionů a „ideologicky čistí“ studenti
Je to dlouhé, ale bez kontextu není možné téma pochopit. Evropská unie využívá takzvané „měkké“ a „tvrdé“ programy pro navození politické angažovanosti ve prospěch unijní politiky. Není to žádné tajemství, ale dozvědět se o rozsahu těchto programů je téměř nemožné.
„Kdo má mládež, má budoucnost,“ pronesl kdysi Klement Gottwald. Jeho výrok je aktuální i dnes nejen v Rusku, kde Vladimir Putin usilovně indoktrinuje mladou generaci vlastními představami o světě, ale také na území Evropské unie.
V Evropě již dekády probíhá postupná politická indoktrinace studentů napříč státy. Cíl je jediný – stvořit „evropskou identitu“ a aktivně na půdě vysokých a středních škol prosazovat politiku unijní exekutivy.
Má to jediný háček. Evropská komise nesmí přímo zasahovat do školních osnov a vzdělávání by mělo, alespoň na papíře, zůstat suverénní doménou národních států.
Reálně to ale neplatí, jak ukážu níže. Evropská unie má k dispozici miliardy navázané na dotace, jejichž podmínky může nastavit zcela otevřeně tak, aby byla „podpora unijní politiky“ pevnou součástí vyplacených peněz.
Klíčovou institucí sloužící k politické indoktrinaci studentů je Dům zahraniční spolupráce podřízený Ministerstvu školství. Tato instituce vznikla, aby administrovala program Erasmu umožňující výměnné pobyty studentů napříč státy EU.
Co je špatného na Erasmu? Vůbec nic, jen už to není Erasmus, ale program Erasmus+. Ono „plus“ v názvu zahrnuje masivní dotační programy zcela nesouvisející s cestováním studentů.
V České republice vede dům zahraniční spolupráce Michal Uhl, politik Zelených. Ten je přesvědčen o tom, že komunismus nebyl totalitou.
Pronesl například výroky,
„Měla by skončit předpojatost, s níž se na minulý režim díváme… Ten, kdo vztahuje slovo totalitní na celé období existence českého komunistického režimu v létech 1948–1989, je ideolog.“
Podle dobového článku Respektu prosazoval Uhl, aby se od 60. let 20. století již nemluvilo o totalitě, protože podle něj „o žádnou totalitu nešlo“.
Ten samý Michal Uhl u sebe v domě během migrační krize ubytoval 7 mladých migrantů z Afgánistánu a Sýrie, ilegálně vstoupivších na evropské území, aby je druhý den je odvezl do Německa (…).
Zdroj, Respekt – https://www.respekt.cz/tydenik/2015/30/totalita-bez-totality
Právě Michala Uhla roku 2022 jmenoval ve svém krátkém funkčním období Petr Gazdík (STAN) ředitelem organizace Dům zahraniční spolupráce, kudy ročně „proteče“ zhruba 2,5 miliardy korun.
https://www.dzs.cz/…/dum-zahranicni-spoluprace-ma-nove…
Program Erasmus+ roste každým rokem. V roce 2024 šlo o 93 milionů eur (cca. 2,3 miliardy korun) a minulý rok alokace dosáhla 106 milionů s tím, že trend navyšování postupně pokračuje.
Peníze jsou rozdělené do tří programů – KA1, KA2 a KA3. Původní Erasmus reprezentuje program KA1, který je zaměřen na mezinárodní mobilitu studentů. Dva navazující programy KA2 a KA3 mají ale zcela jiný účel a pro pochopení politické indoktrinace studentů je třeba začít právě zde.
Nyní budu citovat, k čemu jsou projekty typu KA2 a KA3 určeny podle samotné Evropské komise.
U programu KA3 jsou priority definovány následovně.
„Klíčovou prioritou je prosazování Evropské agendy pro mládež (EU Youth Goals 2021-2027). Tyto priority ve svém projevu popisuje Ursula von der Leyen (Politický návod prezidentky Ursuly von der Leyen pro mládež). Projekty mohou odkaz Evropské unie obsáhnout také přihlédnutím k Evropskému roku mládeže 2022, například „mainstreamingem mládeže“ nebo skrze výsledky konference Pro budoucnost Evropy“.
Zdroj, Evropská komise – https://erasmus-plus.ec.europa.eu/…/european-youth…
Ano, projekty pro vzdělávání studentů se mají zcela vážně řídit Ursulou von der Leyen a jejím politickým návodem prezidentky. Jde o neupravený popis v dokumentu Evropské komise.
Prioritou projektů typu KA2 je, cituji,
„Pro stanovení priorit musí národní agentury přihlédnout k těm projektům, které jsou zvlášť relevantní v národním kontextu (viz „Evropské priority v národních kontextech“).
Zdroj, Evropská komise, sekce „adresované priority“ – https://erasmus-plus.ec.europa.eu/…/cooperation…
Bohužel se mi nepodařilo k hodnotící příručce nazvané „Evropské priority v národních kontextech“ dostat, není veřejná.
Nyní pojďme k jednotlivým projektům, které Evropská unie díky stovkám alokovaných milionů korun chrlí skrze financování národního neziskového sektoru.
Začnu raději zlehka v rámci KA2. Dotaci 7 milionů korun získal například Pražský inovační institut z.ú. na projekt „Cirkulární školy skrze inkluzivní vzdělávání“.
Na papíře vypadá projekt nevinně, nezisková organizace zavádí do škol kompostéry se žížalami, učí děti pěstovat hlívu ústřičnou na kávové sedlíně a část peněz má mířit do zvelebení školních zahrad.
Společně s těmito činnostmi se ale děti ve věku 9 až 13 let učí počítat vlastní klimatickou stopu, navrhují opatření pro snížení spotřeby rodiny a jak jinak, osobní mobilita je v rámci „cirkulární“ ekonomiky veřejným nepřítelem č.1. Škodí klimatu a děti se v rámci pracovních listů učí, jak své zlé rodiče přesvědčit, aby byli na planetu hodní.
Zdroj – https://www.dzs.cz/…/V%C3%BDzva%202025%20%20schv%C3…, projekt 2025-1-CZ01-KA220-SCH-000364848
Zdroj, měření uhlíkové stopy atd. – https://www.prazskyinovacniinstitut.cz/projekty/skoly
Dalším podpořeným projektem byla v roce 2025 školící aktivita neziskové organizace NESEHNUTÍ. Za 1,5 milionu korun školil spolek z Brna na středních a základních školách klimatickou odpovědnost, genderovou inkluzi, společenskou odolnost a další principy vyplývající z dotační výzvy.
Zdroj – https://www.dzs.cz/…/V%C3%BDzva%202025%20%20schv%C3…, projekt 2025-1-CZ01-KA210-VET-000365686
Dva příklady realizace typu KA2 na základních a středních školách pro představu stačí, je čas se přesunout k projektům pro dospělé, protože ti mají volební právo. Základní a střední školy zažívají něco, co bych popsal jako „lehkou a nenásilnou ideologickou masáž“. Programy pro dospělé se svou razancí v rámci typu KA2 zásadně liší.
Celých 7,2 milionu korun v roce 2025 získala neziskovka Re-Set, platforma pro sociálně-ekologickou transformaci. Jejím úkolem bylo školení genderové inkluze, klimatických témat a sociální rovnosti v Ústeckém a Moravskoslezském kraji (…).
Nezisková organizace pro školení dospělých v těžařských regionech vydala publikaci „Odvaha nerůst“, jejímž cílem je prosazení sociálně spravedlivého transformačního modelu postaveného na omezení celospolečenské spotřeby a přechodu na sociálně spravedlivější cirkulární ekonomiku.
Zcela vážně, zde je zdroj – https://re-set.cz/download/Publikace/Odvaha-nerust.pdf, podpořený projekt má číslo 2025-1-CZ01-KA220-ADU-000363101
Při školení dospělých se zastavím i u neziskovky Mladoevropani z.s. , která získala 1,5 milionů korun, aby dospělé učila takzvaný „pitching“, tedy prezentaci klimaticky přívětivých témat a obchodních příležitostí tak, aby byli dotyční přesvědčiví.
Zdroj – https://www.dzs.cz/…/V%C3%BDzva%202025%20-%20schv%C3…, projekt 2025-1-CZ01-KA210-YOU-000365216
Posledním příkladem formátu KA2 je projekt neziskovky Na Zemi z.s., podpořený 1,5 miliony korun, jehož záměrem je mobilizace dospělých za sociálně spravedlivější transformaci a výuka klimatických otázek se záměrem na odpovědnost korporací.
Stejná organizace již dříve získala podporu Ministerstva školství na podobný projekt s názvem „Partnerství pro dialog o nerůstu a sociálně-ekologické transformaci“
Zdroj – Partnerství pro dialog o nerůstu a sociálně-ekologické transformaci, projekt Erasmus+, 2025-1-CZ01-KA210-YOU-000361086
Program KA2 je ale takzvaným „měkkým“ programem, který i v příručce Evropské komise vede pouze k nepřímé politické angažovanosti zasažené veřejnosti. Existují i „tvrdé“ programy, jejichž cílem je přímé ovlivnění ideologického smýšlení voličů, v tomto případě zejména studentů a mladých lidí.
Zde se dostávám k programu KA3 v rámci projektu Erasmus+ a navazujícím výzvám MŠMT OP JAK a OP VVV. Dotace poskytnuté v rámci projektů typu KA3 v českých registrech neexistují. Příjemce si vybírá přímo Evropská komise podle kritérií, která jsem uvedl výše v úvodu.
KA3 je takzvaný „aktivační program“, který má vést k mobilizaci mládeže za politikou Evropské komise. V praxi lze jmenovat projekt „Re:generace, klimaticky pozitivně vstříc spravedlivé budoucnosti!“, který byl podpořen 3 miliony korun pokaždé v letech 2024, 2025 a také v roce 2026.
Z programu cyklu lze jmenovat „Aktivační výcvik“, spočívající ve školení na Šumavě.
Popis první fáze projektu obsahuje,
„Účastníci se zaměřili na kritickou dekonstrukci greenwashingu v cestovním ruchu, vývoj postupů pro bezuhlíkové/udržitelné cestování mládežnických skupin a principy udržitelného pohybu v přírodě.“
Na tuto fázi navázal výjezd do německého Karlsbergu. Tam probíhala akce následovně,
„Praktické školení vzdělávacích a facilitačních metod pro vedení zdravých a věcných debat o klimatické krizi bez demotivace či klimatické úzkosti. Příprava nástrojů neformálního vzdělávání pro komunitní lídry.“
Posléze se účastníci přesunuli do Nizozemska, kde pokračovala fáze „Go beyond Green!“, spočívající v převedení nabytých dovedností do praxe.
„Propojení ochrany přírody, environmentálních výzev a historicko-společenského kontextu (sociální spravedlnost, komunitní regenerace) v terénních podmínkách.“
Zde je příklad průběhu projektu v roce 2024, navazující školení probíhala obdobně jen se změnami v lokalitách.
Zdroj, IYNF, 2024 – https://www.iynf.org/…/regeneration-climate-positivity…/
Další podobné výcviky z programu KA3 spočívají i ve výletech do Srbska s organizací „Hate Fighters Network“, kde Evropskou unií financovaní aktivisté konfrontují srbské nacionalisty a učí je diverzitu a inkluzi. Alokace na tento projekt dosáhla taktéž 3 miliony každoročně v letech 2024 až 2026.
Zdroj, HFN, Evropská komise – https://erasmus-plus.ec.europa.eu/…/details/101226574
Podpořen byl i projekt neziskovky Youth and Environment Europe (YEE). 3 miliony korun byly alokovány na trénink klimatických aktivistů. Stránka projektu přímo uvádí seznam činností a aktivit v projektu následovně,
„Vybavíme přítomné nástroji a dovednostmi, aby se stali klimatickými aktivisty“
„Vytváříme kampaně, aby se mladí stali hlasem změny ve spravedlivé transformaci“
„V rámci pracovních táborů (výjezdů) ukážeme přítomným přímé zkušenosti s komunitními iniciativami a environmentální projekty“
Zdroj – https://yeenet.eu/project/eya-european-youth-in-action/, sekce „Project Activities“
Na stejné stránce jsou popsány i zamýšlené cíle evropské podpory – jedním z nich je „Zajištění prosazení evropské politiky ochrany klimatu skrze odpovědné osoby“. Dalším záměrem je „Zvýšení povědomí evropských a národních institucí o klimatické změně a postoji mladých k tomuto tématu“.
Evropská unie tedy zaplatí, aby nezisková organizace se vší vážností aktivisty vytrénovala za účelem toho, aby tito aktivisté následně ovlivňovali evropskou politiku nastaveným směrem.
Výše uvedené projekty typu KA3 jsou „tvrdými“ opatřeními k vytvoření konkrétních aktivistů schopných mobilizovat veřejnost. Typ KA2 pak šíří „měkkým“ způsobem povědomí o tématech, za kterými se studenti mají mobilizovat.
To ale nestačí. Je třeba také operovat s veřejným míněním a politiku Evropské komise transformovat také do mediálního prostoru skrze takzvané „think-tanky“. To jsou další neziskovky, jejichž cílem je publikovat „akademické“ pozice a témata programů KA2 a KA3 přesouvat do veřejné diskuse.
I tuto oblast Evropská unie skrze dotační výzvy relevantních fondů financuje. Příkladem takového „průtokového ohřívače“ je fond OP JAK pod Ministerstvem školství.
Výzva „Podpora občanského vzdělávání a výchovy k demokracii“ podpořila projekty za 406 milionů. O jaké aktivity šlo, uvedu níže.
Částkou 13,3 milionu korun byl podpořen projekt „Dekarbonizujeme Česko! Od kvalitních informací ke kvalitní diskusi“. Realizuje jej nezisková organizace Fakta o Klimatu – ano, ta organizace, která vytvářela účelové studie pro Svaz moderní energetiky za účelem masivní výstavby větrných elektráren.
Tématem je školení a tvorba „akademických výstupů“ k propagaci OZE a podpoře evropské klimatické politiky.
Zdroj – https://opjak.cz/…/01/Zapis-z-HK-Obcani_20_10_2025.pdf…
Podporu 10,2 milionů získala i neziskovka Skutečně zdravá škola z.s. s projektem „Budoucnost na talíři“. Cílem projektu je prosazování environmentálně a klimaticky přívětivých potravin na základních školách. Ano, i tato organizace se podílela na současném jídelníčku základních a středních škol, který děti – alespoň v mém případě – rezolutně odmítají jíst.
Zdroj – https://www.skutecnezdravaskola.cz/budoucnost-na-taliri, zdroj financování – https://opjak.cz/…/01/Zapis-z-HK-Obcani_20_10_2025.pdf…
Nezisková organizace EUROPEUM získala 12,1 milionu korun na projekt Česko v roce 2050. „Cílem projektu Česko v roce 2050 je podpora zvýšení odolnosti společnosti proti vnějším i vnitřním hrozbám, posílení zájmu občanů o věci veřejné a jejich zapojení do participativních procesů.“, popisují aktivitu neziskovky její vlastní stránky.
Prioritou je dialog o „prozápadním směřování Česka a jeho upevnění ve strukturách EU a NATO“. Besedy a workshopy se zaměří i na boj proti dezinformacím, posilování vnitřní odolnosti účastníků a prevenci „negativních společenských jevů“.
Aktivity jsou opět určeny primárně pro studenty a zástupce mladé generace.
Zdroj – https://www.europeum.org/projekty/cesko-v-roce-2050/
Na závěr textu upozorňuji, že program Erasmus+ a jeho součásti KA2 a KA3 jsou ve spojení s OP JAK Ministerstva školství jen špičkou ledovce v celkovém financování neziskového sektoru a „měkkých“, „tvrdých“ i „akademických“ aktivit směřujících k prosazování konkrétní politiky.
I tak je do projektů typu KA2 alokováno ročně zhruba 270 milionů korun a do drastičtější obdoby KA3 šlo v roce 2025 celkem 53 milionů korun. Alokace OP JAK pro výzvu „Podpora občanského vzdělávání a výchovy k demokracii“ dosáhla 406 milionů korun a čerpání probíhalo v letech 2025 až 2026.
Existují další programy, další fondy a další projektové priority. Aktivisté se trénují i skrze vědecké alokace z programu OP VVV nebo skrze program SIGMA Technologické agentury České republiky. O ideologické indoktrinaci vědy a výzkumu bude příští text. Slovo „vědec“ má mezi lidmi váhu a právě proto se na akademiky a vědce Evropská komise zaměřila obzvlášť důkladně.
Kompletní přehled alokací typu KA1 a KA2 naleznete zde – https://www.dzs.cz/…/V%C3%BDzva%202025%20-%20schv%C3…
Kompletní přehled alokací OP JAK za rok 2025 naleznete zde – https://dotaceeu.cz/…/statist…/seznam-operaci-(prijemcu)
Kompletní přehled alokací KA3 je zde – https://erasmus-plus.ec.europa.eu/projects/search?page=1…
Program Erasmus již nadále není jen Erasmus, ale stalo se z něj něco víc – nástroj, jak Evropská unie prosazuje skrze studenty vlastní politickou agendu. Na tento program navazují další výzvy, viz. uvedená alokace části OP JAK. Dohromady do neziskového sektoru plynou stovky milionů korun s jasným ideologicko-politickým kontextem, na které jsou navázány stovky pracovních míst a desetitisíce těch, kteří programy absolvovali nebo jimi byli ovlivněni.
Ve zkratce tak jde o nejdražší politickou kampaň v historii, jejíž vliv nelze omezit na Českou republiku. Ba naopak, Česko je dlouhodobě stranou zájmů EU, hlavní prioritou je Německo, Francie, Polsko a Itálie. I proto se v těchto státech společnost polarizuje stále více a tento trend bude před volbami do Evropského parlamentu v roce 2029 pouze sílit.
Šalom
Foto Roxana Minzatu: Wiki
Foto Uhl: Wiki
Foto Plaga: Vláda
Zaplať a vycvič aktivistu, bude skvěle demonstrovat!
Platíme výcvik aktivistů, ti následně žalují stát, demonstrují a mobilizují davy. Posléze platíme, aby se aktivisté seznámili mezi sebou a byli efektivnější. Na závěr demonstrantům platíme i právní trénink, aby se nedostali do problémů se zákonem.
Aby toho nebylo málo, tito vycvičení aktivisté následně řídí státní správu a skrze významné pozice kontrolující toky peněz.
Pamatujete na “experta” Martina Abela, který zvedl odpor proti Filipu Turkovi a politice Motoristů na Ministerstvu životního prostředí? Pamatujete na Platformu pro sociální bydlení, jejíž členové udělovali dotace sami sobě a kritizovali vládu, když projekt ukončila? Vzpomenout lze i na “experty” stěžující si na převádění lidskoprávních rad při Úřadu vlády na ministerstva.
„Expert Abel“ – https://denikn.cz/…/turek-vse-znici-buldozerem…/
„Experti z Platformy pro sociální bydlení“ – https://www.irozhlas.cz/…/platforma-pro-socialni…
Ve všech případech existuje společný jmenovatel – konkrétně jde o Evropskou unií financovaný “výcvik aktivistů”. Jako vždy vše uvedu s kompletními a ověřitelnými zdroji.
Martin Abel měl na starost vymezení akceleračních zón v organizaci podřízené Ministerstvu životního prostředí za éry Petra Hladíka. Abel ale také žaloval Českou republiku a žádal razantní snížení produkovaných emisí skrze soudy. Úspěch této žaloby by vedl k zásadním změnám v průmyslu, výrobě a energetice – pokud by se do celé věci vložil Evropský soudní dvůr, neměla by Česká republika situaci pod kontrolou a musela soud při nepříznivém verdiktu uposlechnout.
První úspěch- https://www.seznamzpravy.cz/…/domaci-zivot-v-cesku…
Zamítnutí – https://www.irozhlas.cz/…/soud-zamitl-kasacni-stiznost…
Martin Abel byl nejen úředníkem a aktivistou, ale i trenérem dalších aktivistů. Skrze program AGIT a neziskovou organizaci Klimarádi pořádal v letech 2022 až 2024 takzvané “právní poradny” pro občanské aktivisty, kde je učil nejen jak postupovat, ale také způsoby, jakými se bránit právnímu postihu.
Co Abel školil? I takzvaný “radikální aktivismus” (…)
“Verze B: radikální aktivismus: ukážeme si, jak pořádat demonstrace a jak jednat s policií, co obnáší přímé akce občanské neposlušnosti, jaká jsou jejich právní rizika a co po nich následuje, jak probíhá zajištění policií a pobyt na služebně”
Zdroj, stránky akce – https://klimaradi.klimazaloba.cz/index.php/pravnidilna/
Společně s Abelem program zaštiťovali Vojtěch Baroch, budoucí zástupce Platformy pro sociální bydlení a Vojtěch Vomáčka z Masarykovy univerzity, současný odborný poradce Nejvyššího správního soudu (…).
Zdroj, Masarykova univerzita – https://www.muni.cz/en/research/projects/67958
Evropská unie program na výcvik aktivistů cílila do zemí Visegrádské čtyřky, konkrétně do Polska, České republika, Maďarska a na Slovensko.
Alokovala 10 milionů korun. Českým partnerem projektu byla Klimatická žaloba Martina Abela a Masarykova univerzita v Brně.
Zdroj – https://us.edu.pl/…/activation-of-young-generation-in…/
Nejde o jediný výcvik aktivistů financovaný z daní občanů. Projektů jsou desítky.
Aktivisty trénuje i organizace Díky, že můžem, pořadatel doprovodného programu 17. listopadu pod názvem Korzo Národní.
Workshop příhodně nazvaný “Jak dělat vlny” má podmínku účasti věk do 21 let. Organizace Díky, že můžem na něm spolupracuje s Univerzitou Karlovou v Praze.
Nabízí “rychlokurz občanského aktivismu od práce s médii přes petice až po demonstrace a komunikaci s politiky”. Účastnice Sára z Univerzity Palackého v Olomouci popisuje letošní ročník slovy,
“Odpoledne patřilo rychlokurzu občanského aktivismu. Z osmi workshopů jsme si mohli vybrat tři – například o práci neziskových organizací s médii, o vzniku a síle petic nebo o boji proti dezinformacím. Program ukázal, že aktivní zapojení může mít mnoho podob a skutečný dopad. Páteční den zakončilo promítání dokumentu o válce na Ukrajině, po kterém následovala debata s jeho autory.
Sobotní dopoledne jsme pak strávili na vybraných workshopech s lektory a dál rozvíjeli své znalosti i dovednosti v oblasti občanské angažovanosti.“
V rámci tréninku aktivismu účastníci navštívili brněnská studia České televize a Českého rozhlasu, aby se seznámili s místními novináři.
Zdroj, Sára, ČT, ČRo – https://gpoa.cz/…/jak-delat-vlny-aneb-lednova-akademie…
Zdroj, sylabus UK, – https://is.cuni.cz/studium/prijimacky/index.php?cid=12216…
Akci podpořilo Ministerstvo školství částkou 1,5 milionů skrze program OP Jan Amos Komenský (…).
Zdroj financování – https://smlouvy.gov.cz/smlouva/36024881?
Samotný trénink aktivistů ale nestačí. Jakmile jsou aktivisté vytrénováni, musí se také spojit a navzájem seznámit, čímž je znásoben dosah jejich aktivit a posílena koordinovanost mezi jednotlivými dotovanými organizacemi.
Jako poslední akci tak uvedu “Youth for Climate – Building responsible and sustainable habits for all / Nadechnutí III”. Pořadateli jsou neziskovky NESEHNUTÍ, Na Mysli a ARNIKA.
Jde o panelové setkání zástupců desítek neziskových organizací, které mezi sebou koordinují agendu, vzájemně se seznamují a diskutují nad společnými “projekty”.
Jako školitelé vystoupili Miroslav Havránek, člen představenstva Technologické agentury České republiky, Romana Jungwirth Březovská, vyjednavačka Ministerstva životního prostředí při Evropské unii a dnešní pracovnice neziskovky Asociace pro mezinárodní otázky a zaměstnankyně Ústavu globální změny při Akademii věd.
Pořadatelé k akci uvádí,
“Skrze workshopy, přednášky a panelové debaty se účastnictvo věnovalo například otázkám spravedlivé transformace, postavení žen v klimahnutí, etickým otázkám při spolupráci s korporacemi nebo způsobům, jak komunikovat změnu klimatu. Konference se zúčastnilo přes 100 zástupkyň*ců z 30 organizací.”
Zdroj – https://nesehnuti.cz/ohlednuti-za-konferenci-nadechnuti-iii/
Evropská unie seznamování neziskových organizací a koordinování jejich agendy podpořila částkou 1,1 milionu korun.
Zdroj, financování – https://www.dzs.cz/…/V%C3%BDzva%202023%20-%20schv%C3…
Jak jsem uvedl výše, podobných projektů jsou ročně desítky. Evropská unie skrze národní fondy navázané na politické priority nebo skrze vlastní přímé financování aktivisty nejen trénuje, ale vybaví je i dovednostmi, právním povědomím a schopností se propojit s dalšími dotovanými organizacemi, aby následně prosazovali její politiku a efektivně burcovali davy, zejména studenty středních a vysokých škol.
Díky síťování získávají aktivisté kontakty. Skrze bývalé zaměstnance Hnutí DUHA na Ministerstvu životního prostředí se tak vytrénovaný aktivista Martin Abel může stát hybatelem změn ve formě vymezování akceleračních zón, které mají dopady na miliony občanů. Skrze vybudované mediální kontakty se také aktivisté náležitě “hlasitě” ozvou, jsou-li jejich agendy zpochybněny, jak ukázaly případy nejen akceleračních zón, ale i pročištění rad při Úřadu vlády.
Zdroj – https://cnn.iprima.cz/lidskopravni-rady-opousti-kvuli…
Zdroj Abel – https://www.novinky.cz/…/podcasty-politalk-turek…
Poměrně úsměvným poznatkem na závěr zůstává otázka, kdo to celé platí?
My všichni, samozřejmě
Šalom.
Foto Abel: Klimatická žaloba
Foto VDL: Wiki
Foto Plaga: Vláda ČR
